Hlaváček před zhruba deseti lety začal se stavěním Kauflandů, k nim si přibíral další diskontní prodejny jako Plus Discount, Penny Market či Lidl.
Loni začal s výstavbou nákupních parků složených z obchodů jako Kik, Deichman, Jysk nebo Takko, jejichž hlavním tahounem je cena. Teď se chce vrhnout do hotelů a opět do těch levných. V plánu má přitáhnout sem třeba síť německých hotelů Motel One. Více se chce zaměřit i na byty, které začal stavět v Plzni a Praze.
Pozemky, které vyhledá, a stavby, které na nich vyrostou, si InterCora většinou nechává ve vlastnictví. Z nich jí pak plynou peníze za nájem. Loni měla tržby skoro 1,2 miliardy korun a čistého vydělala 230 milionů. Tržby však zahrnovaly i prodej čtyř "baráků", jak všichni developeři svým stavbám říkají.
Od tenisu k obchodům
Pětapadesátiletý Hlaváček je v InterCoře čtvrtinovým majitelem, zbývající podíl drží jeho německý partner Günther Zembsch. Právě díky němu se mu otevřely dveře ke spolupráci s obchodními řetězci, které začaly v 90. letech expandovat do Česka.
Těch německých byla většina – od Penny Marketu přes Plus Discount, Kaufland či Lidl. I Hlaváček měl k Německu blízko. V roce 1981 tam emigroval a živil se trénováním tenisu.
"Dneska už jsem tenis zabalil a hraju spíše golf," říká.
Ve firmě, jež sídlí v Plzni, symbolicky nad Kauflandem, má hlavní slovo on. Jeho zaměstnanci už si zvykli na jeho strohé telefony přikazující, ať něco přinesou. Během dvouhodinového rozhovoru jich přivolal aspoň šest.
"My tady mluvíme v holých větách, abychom ušetřili čas," vtipkuje Hlaváček, který díky spolupráci s "šetřivými řetězci" ví, o čem mluví.
Potrpí si také na rukou psané smlouvy, počítač však prý jinak používá, tvrdí s úsměvem. I když chuť obchodních řetězců stavět nové prodejny na každém rohu pomalu polevuje, o práci se Hlaváček nebojí.
"Expanze obchodů a jejich přestavby budou ještě tak pět let trvat," odhaduje podnikatel.
Nyní v Plzni u pivovaru připravuje Hornbach, v Klatovech Tesco a OBI a další obchody v Sokolově, Tachově či Teplicích. Na kontě mu přibude i pár dalších Kauflandů. Kromě samotných obchodů doplněných o pár prodejen v pasáži staví i takzvaná nízkonákladová nákupní centra. Ta zatím otevřeli tři ve Zlíně, Ostravě a Hodoníně a chystají další. Jejich podstatou jsou obchody jako OP Prostějov, Kenvelo, New Yorker, Takko, Hervis Sport, Deichmann, Jysk nebo Tchibo naskládané vedle sebe, se společným parkovištěm.
"Náš cíl není stavět dvoupatrová centra. Vejdeme se proto s nájmem do deseti eur za metr a funguje to," říká Hlaváček.
To je až o polovinu nižší nájem než v obchodních centrech, kde jsou dlouhé pasáže, za které musí obchodníci platit elektřinu, světlo, úklid a další náklady.
Co s přestárlými obchody?
I šetřivé řetězce se přitom mezi sebou liší v požadavcích, jak má jejich obchod vypadat.
"Když děláme třeba Jysk, je to jen jednoduchá hala. Platí malý nájem a nic navíc nechtějí. Stejně tak elektro Okay, K+B Expert nebo textil Lidovka," vysvětluje Hlaváček.
Oproti tomu prodejci oděvů a bot jako Deichman a Takko už chtějí něco navíc, třeba klimatizaci. Developeři už nyní neřeší jen expanzi, ale i co s obchody, které fungují deset let, jsou zastaralé nebo z dnešního pohledu na špatném místě.
"Jsou to hybridy jako Plus Discount v Berouně, kde se chodí po rampičce s vozíkem nahoru. Tam už dnes nikdo nepůjde," popisuje.
V takovém případě má InterCora možnost buď obchod přestavět, prodat, anebo zbourat a postavit nový. Problematických objektů ve smyslu, že v nich obchodník nebude chtít po vypršení nájemní smlouvy zůstat, mají asi deset.
"Už teď jednáme, co s nimi dál," říká Hlaváček.
Byznys, ve kterém se InterCora pohybuje, je také obecně vnímán jako dobré podhoubí pro úplatky. U pozemků, které stavitelé získají, se často musí jednat s úředníky o změně územního plánu, aby se na nich mohl obchod postavit. A pak je tu druhá strana, obchodníci, kteří se perou o poslední volná a dobrá místa.
"Je to celkem přehledný a čistý byznys," říká na to Hlaváček. "V nemovitostech se vždy pohybují velké peníze, ale my máme čisté svědomí, jinak se to dělat nedá," dodává.
Ropák, nebo podnikatel roku?
V Plzni patří Hlaváček do skupinky nejznámějších podnikatelů a letos se v soutěži Podnikatel roku za Plzeňský kraj probojoval mezi finalisty. S dalšími, i bývalými, Plzeňany jako Martinem Romanem, šéfem ČEZ, majitelem masokombinátu Schneider a jinými se schází na tamním golfovém hřišti. Po tenisu totiž přesedlal právě na golf.
Pověst Ivana Hlaváčka na druhou stranu může trochu kalit povaha jeho byznysu. Jím připravované stavby jsou totiž trnem v oku především ekologům. Naposledy ekologická organizace Děti Země vznášela námitky proti jeho projektu na výstavbu Hornbachu v Plzni. Nelíbilo se jim, že tím dojde v ulici u pivovaru ke zhoršení dopravy a k dalšímu zvýšení hluku.
"Znám ho, v Plzeňském kraji staví asi nejvíce," říká za plzeňskou pobočku Dětí Země Martin Hyťha. Podle něj však vina za horší životní prostředí kvůli jejich stavbám padá často i na hlavu státních úředníků, kteří nejsou schopni dané limity ohlídat. Nicméně v poslední době se podle Hyťhy komunikace s InterCorou zlepšila a občas se daří dohodnout i na nějakém kompromisu.
Sám Hlaváček se tomu, jakou má u ekologů pověst a jak se každoročně umisťuje na předních místech v soutěži Ropák (loni v ní skončil na devátém místě), jen usmívá.
. Kdo je Ivan HlaváčekVěk: 55 |
