"Náš systém je mladý, není ještě tak zneužívaný jako v západní Evropě a sociální dávky jsou nízké," vysvětluje lepší pozici Česka Ondřej Schneider z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Peněz však do sociální oblasti a zdravotnictví poteče stále více i v tuzemsku s tím, jak bude přibývat starších a ubývat těch, kdo pracují. Problém stárnutí řeší celá Evropa.
V unii už žije více než 78 milionů lidí starších 65 let, což odpovídá skoro třetině všech pracujících.
A zatímco Evropanů ubývá, Američanů díky vyšší porodnosti přibývá. Nové členské státy jdou ve stopách těch starých. "Kvůli radikálnímu propadu porodnosti ve většině nových členských států v uplynulých letech bude krátké omlazení brzy nahrazeno mnohem výraznějším procesem stárnutí," varuje Evropská komise ve své nejnovější zprávě o sociálním stavu Evropy.
Většina Evropy se proto snaží o reformy svých štědrých sociálních systémů od penzí po sociální dávky a zdravotnictví. "Když chceme zachránit sociální systém, musíme jej změnit," uvedl v pondělí při návštěvě Prahy německý kancléř Gerhard Schröder.
Německo patří k těm nejštědřejším státům, a proto se snaží rozdávající ruku trochu přivřít. "Solidarita v systému neznamená, že dostanu vše, co jsem do něj vložil, ale že budu solidární. Bohatí mají dotovat chudé," dodal Schröder.
Velký krok však ještě před Němci a většinou Evropy leží. Do hlubší reformy penzí, které polykají nejvíce peněz, se zatím pustilo jen Dánsko, Švédsko a Itálie. Změny jsou příliš nepopulární.
Zatím bez výsledků je tak i důchodová reforma v Česku, které patří mezi novými členskými státy k těm, co nejvíce otálí.
