Odhad vlády, kolik mohou Češi z Unie získat, stojí na vodě. Vše závisí na tom, jak dopadne jednání o novém velkém rozpočtu pro Evropskou unii na roky 2007 až 2013. Vývoj debat ale čím dál více naznačuje, že proud peněz z Bruselu bude méně silný a zejména bude muset překonávat nečekané peřeje.
Českým politikům už povolují nervy. "Vidíme určitou snahu starých členských zemí znesnadnit nám využití finančních prostředků," říká ministr pro místní rozvoj Radko Martínek.
Laicky řečeno, staří členové tlačí na nastavení pravidel rozpočtu tak, že pro jednotlivé země, zejména ty nové, bude podstatně složitější získávat peníze na své projekty. Sto miliard tedy může být na papíře, ale Česko je nezvládne vyčerpat.
V Unii je více zaostalejších zemí a bohatí členové Unie včetně Německa či Nizozemska už nechtějí platit mnoho navíc. Zároveň Evropa jako celek pokulhává ve vzdělávání a vývoji vědy a výzkumu, kam by podle britského premiéra Tonyho Blaira měla investovat především. Podle řady kritiků fungování Unie včetně Blaira by nejlogičtější bylo sáhnout na dotace zemědělcům, ale to zase nedovolí Francie, jejíž farmáři dostávají nejvíce. Na inovace není tedy kde brát.
Paroubek chce dotace na infrastrukturu a paneláky
Minulý týden Evropská komise po konzultaci s Londýnem, jenž nyní Unii předsedá, přispěchala s návrhem kompromisu. Země čerpající z fondů určených na rozvoj zaostalých regionů, tedy i Česká republika, mají dávat až šedesát procent na vzdělávání či vědu.
Zaskočila tím českou vládu, která chce dávat eura i na jiné věci, například stavby silnic či opravy panelových domů. "Co je platné postavit vysokou školu na nějakém odlehlém místě, když tam nevede silnice," stěžoval si minulý týden na londýnském summitu Jiří Paroubek.
Podle europoslance za ODS Oldřicha Vlasáka navíc Česko příliš neumí získávat peníze z evropských fondů právě na tyto takzvaně měkké projekty. "Může se nám stát, že hodně peněz zůstane nevyčerpaných, a ty pak mohou přejít tam, kam chtějí staré členské země," říká Vlasák.
Stará Evropa se reforem bojí
Čeští, ale třeba i slovenští politici mají obavy také z nového nápadu na vznik globalizačního fondu, jenž má mírnit důsledky rozsáhlých změn, kdy se na dlažbě ocitne najednou velký počet Evropanů. Slovenský premiér Mikuláš Dzurinda v tom vidí záchrannou síť především pro staré členské země, které se bojí reforem.
Celkový objem peněz, které budou moci Češi čerpat z Bruselu, závisí na rychlosti a podmínkách dohody o velkém rozpočtu. Podle mluvčího ministerstva financí Marka Zemana může výsledná česká částka jít nahoru i dolů. "Řádově se ale pravděpodobně nezmění," řekl Zeman.
