Za standard se považuje pět týdnů dovolené, příspěvky na penzijní či životní pojištění nebo používání služebního auta i pro soukromé účely.
"Zaměstnanci oceňují i možnost využívat služby renomovaného soukromého zdravotnického zařízení," uvádí další příklad hýčkání svých lidí Milan Sameš, generální ředitel devítky na žebříčku, Oracle Czech.
"Samozřejmostí je i doplatek mzdy v době nemoci," dodává Sameš. Tuto výhodu nabízejí i další společnosti.
Důvod je jednoduchý – státem vyměřená nemocenská by marodícímu zaměstnanci přinesla pouze zlomek obvyklých příjmů a skvěle placení profesionálové by tak mohli chtít zůstat v práci za každou cenu. Přecházení nemocí by se pak jistě dlouhodobě podepsalo na jejich zdravotním stavu a negativně by ovlivnilo jejich výkon.
Odpočatý zaměstnanec odvede lepší výkon
I proto se firmy snaží sponzorovat různé sportovní a relaxační aktivity. Dobře vědí, že taková výhoda zaměstnance jednak potěší a jednak půjde odpočatým lidem práce lépe od ruky. Takovými benefity pak nepřímo přispívají i ke spokojenosti svých lidí při pohledu na výplatní pásku.
"Až polovinu mzdy mohou tvořit prémie," připomíná personální ředitelka Microsoftu Martina Šmidochová pravidlo, které platí pro většinu firem na žebříčku.
Lidí, kteří si takové škály výhod mohou užívat, přitom v posledních letech v Česku přibývá. "Za poslední tři roky jsme vytvořili více než tři sta nových pracovních míst," říká šéf českého zastoupení Sun Microsystems Zdeněk Pilz.
"V uplynulých letech jsme v Praze otevřeli centrum sdílených služeb, rozšířila se i divize vývoje softwaru," připojuje se i Aleš Peč, personální ředitel SAP.
Počítačoví specialisté se mohou radovat – taková nabídka totiž šroubuje nahoru mzdu v jejich oboru. "Platy v této oblasti rostou už druhým rokem po sobě o dvacet až třicet procent," upozorňuje Aleš Křížek, který vede českou pobočku personální agentury Robert Half International.
Firmy se podle něj perou i o absolventy a méně zkušené pracovníky a ani jim se nevyhýbá rychlé zvyšování mezd. K platové elitě personalisté shodně řadí kromě počítačových expertů také lidi v bankách, konzultantských firmách a farmacii. Bez ohledu na obor, ve kterém firma působí, jsou vynikajícím způsobem zaplaceni obchodníci.
"A to na všech úrovních. Nikdo totiž nechce prodávat v těžkém konkurenčním prostředí, a navíc je dobrých obchodníků málo," tvrdí Yvona Charouzdová, členka představenstva České společnosti pro rozvoj lidských zdrojů.
Najít lidi dá práci
Nalezení toho správného zaměstnance vyžaduje také velkou dávku trpělivosti. "Na jednoho úspěšného zájemce připadá zhruba pět neúspěšných," přibližuje Peč ze SAP. Jeho firma se nejvíce potýká s obsazením právě pozice obchodních specialistů, vysoce kvalifikovaných poradců a špičkových programátorů.
Ani ostatním se nevede o mnoho lépe. Vlastně se jim ani lépe vést nemůže. "Je známo, že v Praze lze najít práci nejsnáze ze všech 27 států Evropské unie. Nezaměstnanost je kolem tří procent, ale tam jde o lidi, kteří nechtějí nebo nemohou pracovat," uvedl Marek Strieborný, personalista firmy Axial.
Zaměstnavatelé proto zkoušejí všechny možné způsoby, jak přitáhnout nové tváře. "Od přímého oslovení jdou přes tiskovou nebo internetovou inzerci. Záleží na tom, proč se ten člověk hledá, zda jde o nově vzniklou pozici, nebo se hledá náhrada za někoho, kdo o tom ještě neví," popisuje Charouzdová.
