Stolní vína z Moravy porazila zahraniční konkurenci

Zatímco většina gurmetů tvrdí, že moravští vinaři mohou jen stěží konkurovat kvalitním vínům z jihu Evropy, o stolních bílých vínech lze tvrdit pravý opak. Bílá paní, Hodonínské slunce, Perla Moravy a další vína v litrových lahvích totiž v tradičním redakčním testu ukázala záda stolním vínům z Francie, Itálie a Španělska.

Kuriózní na testu bylo, že zatímco litrovky moravských stolních vín jsou v běžných obchodech k mání za zhruba padesát korun, sedmičky stolního vína z jihu Evropy vyšly ve stejných obchodech na dvojnásobek a víc. Polosladké Španělské Casa de Oro, které komise hodnotitelů poslala v testu jedenácti stolních vín bezpečně na nejspodnější příčku, bylo dokonce nejdražší - stálo v supermarketu 134,90 Kč. Naopak vítěz, polosladké Hodonínské slunce, přišlo na 47,50 koruny a nižší cenou je předčila o necelé dvě koruny už jen láhev Bohemia Vinum. O tom, jak rozkolísané jsou ceny stolních vín na trhu, svědčí i zkušenost ze zahraničí. Tam platí, že litr obyčejného mléka, půl litru běžného čepovaného piva a čtvrt litru sudového stolního vína mají stát stejně. Stolní víno opravdu patří na stůl, a to k jídlu. Jeho kvalita nebývá nikterak omračující, jen těžko je někdo bude vyhledávat ve sklípku nebo ve vinotéce. Cenově níž posazená stolní vína proto nemívají na etiketách ročník sklizně, vinaři je míchají většinou z několika odrůd a mnohdy nahrazují korkové zátky plastem. Během anonymního testu na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, kdy hodnotitelé zapisovali do formulářů kromě bodů i další poznatky, se proto například u španělského Casa de Oro objevily názory, že víno má karamelovou a oxidovanou chuť a nevhodnou barvu. Francouzské stolní víno Cuveé Patron zase jednomu hodnotiteli páchlo po vajíčkách a druhému po zapařených hroznech. Ušetřena nezůstala ani vína tuzemská, a tak například Velkomoravské ze Znovínu Znojmo bylo podle dvou porotců cítit korkem, Templář bílý z Templářských sklepů měl dle názoru jednoho hořkou pachuť po chlorofilu a druhého dokonce pálil v krku. Senzorický test tak potvrdil, že při nákupu stolního vína se vyplatí řídit buď vlastní zkušeností, nebo doporučením přátel. Nezávislých testů stolních vín totiž není k dispozici mnoho, většina milců vína se zajímá spíš o vína odrůdová. Hodnocení komise navíc jednoznačně upozornilo na nebezpečí zahraničních etiket. V porovnání s dvouči tříbarevnými vinětami na tuzemských litrovkách se lépe vyvedené zahraniční etikety na sedmičkách zákazníkům více líbí. Zahraniční stolní vína se na našem trhu objevují většinou právě v sedmidecových lahvích, které navíc oku lahodí více než láhve litrové, nebo dokonce plastové. Vysvětlení, proč hodnotitelé při anonymním testu lépe bodovali vína od domácích výrobců, je několik. Jedním může být skutečnost, že zahraniční stolní vína mají při dovozu do České republiky takovou celní přirážku, že kdyby neměla nízkou kvalitu, a tudíž i nízkou původní cenu, byla by na našem trhu prakticky neprodejná.

Viz Sladká chuť stolních vín... str. II

O testu

* vína pocházejí z běžných obchodů

* senzorické hodnocení bylo anonymní, členové hodnotitelské komise k němu použili stobodový systém

* v komisi vedené prof. Vilémem Krausem z Mendelovy zemědělské univerzity v Lednici na Moravě nebyl zastoupen žádný výrobce testovaných stolních vín

* veškeré náklady spojené s testem platila redakce MF DNES ze svého rozpočtu

vítěz testu

V anonymním senzorickém hodnocení porota nejvýše ocenila polosladké bílé révové stolní víno Hodonínské slunce z Družstevních vinných sklepů Hodonín. Šestičlenná porota mu přiřkla 66,66 bodu ze 100 možných. Víno v litrové láhvi stálo 47,50 Kč.