Šumperské Družstvo CBA sdružuje přes tisíc menších prodejen po celé republice. Stravenky podle Mazáka na tuzemském trhu slouží jako další platidlo.
„Lidé jimi platí v restauracích a prodejnách, restaurace jimi platí zase dál. Poslední článek řetězce pak stravenky vrací emitující firmě, od které dostane zpět peníze po odečtení provize. Je to v podstatě lichva, provize jsou obrovské. Pohybují se mezi pět až šesti procent, což je srovnatelné, jako by si banka dala za půjčku úrok 60 procent,“ uvedl Mazák.
Provize se vydavatelům stravenek podle Mazáka platí pokaždé, když se tyto poukázky vracejí. „V praxi právě jedenkrát měsíčně. Problémem je v tomto případě blokování hotovosti. V maloobchodě například jednou měsíčně svezou z prodejny stravenky, na centrále je přepočítají a odešlou vydávající firmě, která do 14 dní pošle prodejně hotovost,“ řekl Mazák.
Šedesát procent marže pryč
Pokud zákazník za stravenky nakoupil začátkem měsíce, tak po započtení času na manipulaci a převod peněz obdrží prodejna hotovost až téměř po dvou měsících od nákupu. „Jak k tomu obchodník přijde, když musí dát šest procent ze své marže pryč jen proto, že zákazník místo peněz použil stravenku,“ podotkl Mazák.
Upozornil, že po uplynutí doby platnosti nominální hodnota nepoužité stravenky představuje zisk pro vydavatele na úkor uživatele. „Podle odhadů přitom stravenkové společnosti tímto způsobem generují až třetinu zisku. „Při zavedení finančního příspěvku od zaměstnavatele k tomu však nemůže dojít, pokud bude mít zaměstnanec peníze například na zvláštním účtu,“ dodal Mazák.
Stravenková revoluce. Plán ministerstva financí: místo stravenek peníze |
Ministerstvo financí připravuje novelu zákona o daních z příjmů, která zavede stravenkový paušál. Zaměstnanec by dostával peníze na stravu přímo. Paušál bude alternativou k současnému režimu se stravenkami, který zůstane zachován.
Odbory plán ministerstva odmítají. Podle předáků by znamenal rušení podpory stravování zaměstnanců. Asociace hotelů a restaurací ČR naopak záměr podporuje. Úbytku hostů se neobává. Restauratéři si stěžují na administrativu i provize, které musí za lístky na jídlo platit. Podle společností, které poukázky poskytují, by změna vedla k omezení pravidelného stravování zaměstnanců, likvidaci kantýn a jídelen i k nižším příjmům rozpočtu.
Podle Mazáka se ale nyní 80 procent stravenek využívá v prodejnách, ať už k nákupu potravin či drogerie. „To, že si lidé ve většině případů kupují za stravenky jiné zboží než jídla ve stravovacích zařízeních, proto s restauracemi a jejich možným snížením tržeb nemá nic společného,“ uzavřel Mazák.
