Nejrozšířenějšími stravenkami jsou 50 až 55 korunové. "Ale v Praze je jejich hodnota vyšší," říká Vladimír Filip z Exit Group. To platí i pro další velká města.
Českým stravenkám vládnou Francouzi
Exit Group je jednou ze čtyř firem, které tuzemský trh se stravenkami ovládají, a jako jediná patří Čechům. Ostatní tři, Accor Services s "ticketkami", Sodexho Pass a Cheque Dejeuner, mají francouzského jmenovatele.
Francie patří v Evropě k zemím, kde jsou poukázky na obědy nejvíce rozšířené a lze jimi platit skoro všude. Daleko menší popularitu mají třeba v Německu, Rakousku či Velké Británii.
I přes lístečky se stejnými logy po téměř celé západní Evropě, však ani v budoucnu s nimi jinde než v tuzemsku platit nepůjde. Poukázky jsou totiž daňově zvýhodněné v každé zemi jinak. Navíc rozdíly v cenách jídel patří k největším.
Všechny firmy působí na českém trhu od počátku. Shodují se, že prostor pro větší počet zákazníků existuje. "Nárůst prodejů se pohybuje mezi 15 až 20 procenty," říká Jan Tomášek, obchodní ředitel Le Cheque Dejeuner.
A jak se získává nový zaměstnavatel? "Něco málo se naskytne při reorganizaci, když firma vypisuje výběrové řízení, ale z 80 procent se společnosti přetahují o své stávající klienty," říká Vladimír Filip z Exit Group. Připouští, že víceméně všichni nabízejí to samé.
Nalákat nového zaměstnavatele se firmy snaží na doprovodné věci, jako nabízení i korunové hodnoty stravenek (třeba za 59 korun), jejich dovoz až na místo, pohodlnější sjednání služeb přes internet anebo zajištění restaurací a podniků, po kterých pracovníci v dané firmě touží. "Na doporučení zákazníka sami kontaktujme restaurace a uzavíráme s nimi smlouvu," říká Tomášek.
Za stravenky platí hlavně obchodník
Když se někdy platící setká v restauraci s úšklebkem, že platí stravenkami, důvod je jediný. Restaurace a obchody nedostanou od poskytovatelů stravenek tolik, kolik je na nich napsáno. Při výměně poukázek za peníze, přijde prodejce o tři až sedm procent z hodnoty stravenky.
Takže když jde na přepážku stravenkové firmy se stovkou lístečků po 50 korunách, odnese si zpět místo pěti tisíc až o 350 korun méně. Nejvíce firma obchodníkovi strhne, když chce peníze v hotovosti. Při bankovním převodu a delší lhůtě proplacení jsou poplatky nižší, minimálně však tři procenta.
"Když chce peníze ihned, stojí ho to více, protože pro nás není technicky možné uspokojit s hotovostí kohokoli a kdykoli," vysvětluje Darek Filip ze Sodexho Pass.
Někdy za stravenky platí provizi i firmy, které je pro své zaměstnance kupují. "Je to dáno historicky, že někde převažuje prodej bez provizí a jsou vyšší srážky pro obchodníky a obráceně. Regionálně se to liší," říká Filip z Exit Group. Česká společnost se na rozdíl od francouzských konkurentů působících po celém území soustřeďuje hlavně na Moravu a východní Čechy.
I přes poplatky se většině restaurací brát stravenky vyplatí. Získají totiž více zákazníků. "Bereme jen ty s mašličkou. Kdybych bral i další, musel bych s nimi chodit na více míst," říká číšník z jedné pražské kavárny. A dodává: "Ale vyplatí se to. To máte třeba studenti, kteří je dostanou od rodičů, a jinak by tady moc nepropili a neprojedli."
Stravenky tak odmítají většinou jen dražší restaurace a ty zaměřené na zahraniční turisty. Výhodné je poskytovat lístečky i pro firmy. Většina platí za zaměstnance jen 55 procent hodnoty stravenky (z padesátikorunové 28 korun), protože právě tolik si mohou odečíst z daní.
Poskytnout svým zaměstnancům s nadcházejícím zdražením restaurací stravenky vyšší hodnoty se zatím firmy většinou nechystají. Maximálně si dnes firmy mohou odečíst z daní 49 korun, což znamená, že zaměstnancům mohou bez "škody", že by platily něco navíc, dát až 89 korunové lístečky. S přidáním tak mohou zaměstnanci podle stravenkových firem počítat spíše až příští rok.
