Komora rozeslala prohlášení nazvané 10 omylů Josefa Středuly, které doprovází výzvou politikům, aby podmínky pro osoby samostatně výdělečně činné byly zachovány. „Osoby samostatně výdělečně činné musí práci nejen odvést, ale i získat, nikdo jim nezaplatí čtyři až pět týdnů dovolené. V případě nemoci OSVČ může snadno přijít o klienta, který prostě nepočká,“ uvedla Hospodářská komora mezi argumenty, proč se podle ní mýlí předseda odborové centrály ČMKOS.
Středula v pondělí při jednání se zástupci vlády a zaměstnavatelů vyzval členy kabinetu, aby se zasadili o zvýšení odvodů OSVČ na zdravotní pojištění. „Jestliže někdo platí třetinu toho, co ostatní, tak by normální logické vysvětlení mělo být, že dostane asi jenom třetinu sádry nebo třetinu srdeční chlopně, a tak se to neděje,“ řekl doslova předseda odborové centrály ČMKOS. OSVČ podle něj přečerpávají to, co do systému vloží, a nejsou solidární. (více zde)
„OSVČ si musí na všechny své výrobní prostředky (soustruh, auto, tiskárnu, kopírku, počítač, telefon) vydělat samy, nikdo jim je neposkytne. Nejsou zákonem chráněni výpovědními lhůtami. Když se zákazník rozhodne, přestane nakupovat třeba zítra. Nikdo OSVČ nezaplatí přesčasy ani cestovní náhrady, nepřidá na stravenky ani penzijní pojištění,“ píše se v prohlášení Hospodářské komory, které iDNES.cz poskytla mluvčí komory Lenka Vodná.
Proti požadavku odborů na růst odvodů na zdravotní pojištění se ohradil i ekonomický expert ODS Jan Skopeček. „Požadovat po OSVČ zvýšení plateb na zdravotní pojištění může jen ten, kdo chce přispět k jejich likvidaci a kdo má radost z delších front na úřadech práce. Pan Středula přeci musí vědět, že nemocnost živnostníků je dramaticky nižší než nemocnost zaměstnanců a jednoduché srovnání odvodů těchto dvou skupin je více než zavádějící. Trápí-li pana Středulu nedostatek financí ve zdravotním systému, měl by se chytit za nos za roli, jakou on a jeho odbory sehráli při rušení zdravotnických poplatků,“ uvedl ekonomický expert opozičních občanských demokratů.
Už v pondělí se proti Středulově návrhu ohradila Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. „Jedná se o opětovné vykopávání příkopů mezi podnikateli a zaměstnanci, což je velmi nebezpečné,“ řekl její šéf Karel Havlíček.
Osoby samostatně výdělečně činné odvádějí zdravotní pojištění z vyměřovacího základu, kterým je polovina jejich daňového základu. Minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění je pro letošek 1 797 korun. U zaměstnanců je vyměřovací základ úhrnem příjmů ze závislé činnosti. Z vyměřovacího základu se odvádí 13,5 %. Jednu třetinu (tedy 4,5 %) hradí zaměstnanec, zbytek zaměstnavatel.
