Ukazuje to výzkum společnosti Trendence, který proběhl od loňského listopadu do letošního června a ve kterém ve dvou kategoriích – technické a ekonomické – odpovídalo pět tisíc českých studentů vysokých škol na otázky o představách budoucího zaměstnání.
Studenti přesedlali z firem, které kvůli finančnímu zemětřesení a ekonomickému zpomalení očekávají chudší období. To se nejvíce týká právě strojírenských, finančních i poradenských firem.
V loňském roce nebyly do žebříčku české firmy nasazeny, studenti je mohli pouze vepsat na prázdné místo v dotazníku, přesto personalisté nečekali, že takto zamíchají pořadím a ukážou záda všem svým konkurentům z řad zvučných nadnárodních společností.
"Musím říci, že si to přesně nedokážeme vysvětlit. Těší nás to, ale je faktem, že pro absolventy tu moc místa není. Zaměstnanci se u nás příliš nemění," říká o výsledcích výzkumu mluvčí ČNB Pavlína Bolfová.
Navíc se podle Bolfové ČNB ani neúčastní žádných školních promo akcí, jak to běžně dělají komerční banky. Podle ní hraje velkou roli publicita čelních představitelů banky. I lidé z personálních agentur nad vítězstvím ČNB spíše kroutí hlavou.
"Je to překvapivé. Důvod bych hledal asi v tom, že na akademické půdě mají bankéři ČNB odbornou autoritu. Někteří k nim mohou vzhlížet a to je pro výběr zaměstnavatele také důležité," myslí si Milan Novák, šéf Grafton Recruitment.
Překvapivý úspěch ČEZ
Dalším velkým překvapením byl úspěch energetického gigantu ČEZ. Společnost byla dlouhá léta mezi studenty chladně přehlížena jako státní moloch se stínem bezohledného monopolu. Letošní statistika však ukázala, že obraz firmy se v očích studentů výrazně změnil. Každý pátý oslovený "technik" by nejraději pracoval pro českou energetickou jedničku.
Podle ředitelky lidských zdrojů skupiny ČEZ Hany Krbcové začaly více fungovat informační projekty, kterými firma o sobě dává vědět na půdách škol.
"Jsme firma, ve které probíhají unikátní změny a spolu s naší expanzí do jednotlivých českých regionů a také do zahraničí se zde otevřel obrovský prostor příležitostí, nejen pro techniky," vidí důvody úspěchu Krbcová.
Studentům navíc imponuje velikost a medializované bohatství firmy. "Mě zajímá Škoda Praha Invest, což je nyní dceřiná společnost ČEZ, která pro ně dělá kompletní obnovu všech elektráren. Určitě mě tam lákají peníze a možnosti se v rámci společnosti dostat i do zahraničí," říká například Ondřej Krbec, student 5. ročníku strojní fakulty pražského ČVUT.
"Energetiku vnímám jako velice perspektivní odvětví, a ČEZ je tak ideální možnost," přidává se student 4. ročníku elektrotechnické fakulty ČVUT Tomáš Kadlec.
Telekomunikace a velká čtyřka už v módě nejsou
Výsledky výzkumu ukázaly, že i růst telekomunikačního odvětví se pomalu zastavil. Zatímco v loňském roce studenty nejvíce ovlivňoval přístup k moderním technologiím, což hrálo do karet například Vodafonu, dnes už rychlý počítač či nový mobil nechává studenty spíše klidnými.
"V žebříčku se projevuje dvou- až tříletá perioda, kdy se preference přirozeně přelévají mezi firmami z různých odvětví. Umístění ČNB a ČEZ je překvapivé. Bereme to jako výzvu, abychom v příštích letech mladé opět více zaujali," říká Katarína Brončeková, viceprezidentka personálního oddělení Vodafonu.
Ještě větší propad preferencí mezi "studentskými voliči" zaznamenaly firmy tzv. velké čtyřky, tedy poradenské globální značky Ernst & Young, PricewaterhouseCoopers (PWC), Deloitte a KPMG. Po loňském druhém a třetím místě mezi ekonomy se Ernst & Young a PWC odsunuly až k desátému místu.
"Myslím, že tady hraje roli určitá perioda 3 až 5 let, kdy se tyto firmy nasytí a až s odstupem mladé opět nabírají," říká rektor pražské Vysoké školy ekonomické Richard Hindsl.
Jejich náborové možnosti jsou navíc ovlivněny tím, jak se jim daří. A právě vyhlídky jejich oboru kvůli ekonomickému zpomalení nejsou pro příští rok příliš optimistické.
Kde by chtěli PracovatV jakých firmách by chtěli pracovat technici: ČEZ 19,5 % V jakých firmách by chtěli pracovat ekonomové: 23,8 % Česká národní banka Doba průzkumu listopad 2007 – červen 2008. Počet dotazovaných: 90 000 (z toho 31 tisíc techniků a 31 tisíc ekonomů). Počet dotazovaných v Česku: 5 000 (z toho 2 243 ekonomů a 2 310 techniků). Průzkum probíhal ve 20 evropských zemích a spolupracovalo na něm 550 vysokých škol. Pramen: Trendence |