Do konce února musí na většinu vysokých škol dorazit přihlášky ke studiu. Pokud noví zájemci uspějí, čeká je několik let možná bezstarostného, ale určitě ne levného studentského života. A to navzdory tomu, že se o školném na státních vysokých školách zatím stále jenom hovoří. 1 tak by se za peníze vydané během studia na pomůcky, stravování, dopravu a bydlení studenta dalo pořídit pěkné nové auto. Ročně se tyto náklady dají vyčíslit na třicet až padesát tisíc korun. Studium na prestižních univerzitách v zahraničí je ale daleko nákladnější. Školné spolu s dalšími výdaji stojí studenta Harvardovy univerzity přes 1,2 milionu korun ročně, na britských univerzitách přijde školní rok přibližně na 720 000 korun.
Které školy patří mezi nejdražší? Určitě umělecké školy, kde studium prodražují nákladné pomůcky jako hudební nástroje nebo malířské potřeby, a také lékařská fakulta. "Když spočítám jen náklady na učebnice, které potřebuji na anatomii, je to sedm tisíc korun," říká Karina Machytková, studentka prvního ročníku medicíny. Medici si vedle drahých knih musí pořídit i další pomůcky, jako je například fonendoskop, pinzety, skalpely nebo gumové rukavice. Drahé učebnice potřebují také budoucí právníci či ekonomové. Ti však na rozdíl od mediků mohou alespoň počítat s rychlejší návratností vynaložených peněz - jejich nástupní platy jsou ve srovnání s lékaři o dost vyšší. Peníze začnou z rodičovských kapes padat ještě dřív, než se do ruky studentů dostanou indexy. První výdaje jsou spojeny s přihlášením ke studiu a pohybují se průměrně okolo čtyř až šesti set za jednu přihlášku. Úspěšné přijímací zkoušky odstartují další vydání - za ubytování na koleji či v soukromí, stravování v menze a za dopravu po městě, případně k rodičům. Podle mínění studenta Technické univerzity v Liberci Ondřeje Patky je do nákladů potřeba zahrnout navíc také ztracené příležitosti, to znamená ušlý zisk za nevyplacenou mzdu, kterou by studenti pobírali, kdyby šli po maturitě rovnou do zaměstnání. A není to málo peněz. Při průměrné mzdě absolventa střední školy, která je zhruba deset tisíc korun měsíčně, to představuje sto dvacet tisíc korun ročně. Pro většinu rodin je zatím ještě studium dětí na státní vysoké škole finančně únosné, horší je to ale se soukromými školami. K běžným studentským vydáním je v tomto případě nutné přidat ještě nemalé školné, které se pohybuje od 25 000 do 65 000 korun ročně. Výdaje mohou kompenzovat některé příjmy - přídavek na děti ve výši od tří set dvaceti čtyř korun do sedmi set čtyřiceti korun podle příjmu rodiny, případně sociální příplatek v maximální výši osm set šedesát sedm korun u sociálně nejslabších rodin nebo příspěvek na dopravu. Všechny tyto příspěvky však končí s věkovou hranicí 26 let. Starší studenti, kterých je hodně například na uměleckých školách, mají smůlu. Navíc si musí platit ještě zdravotní a sociální pojištění, které za mladší studenty hradí stát. Na vzdělání je možné si půjčit až 150 000 korun s desetiletou splatností - úrok však není nízký, přesahuje hranici patnácti procent. Pilní studenti mohou na některých školách počítat s prospěchovým stipendiem, ale to náklady na studium rozhodně nepokryje, je spíš jen na přilepšenou. Všichni vysokoškoláci mohou využívat některých slev, například v dopravě, na výstavách či v divadlech, při ubytování nebo sportu.
Viz. str. II a III.
Kolik stojí studium na vysoké škole?
Celkové náklady na studium a měsíční hrubé platy jsou v korunách, náklady na studium jsou orientační
Technická vysoká škola 140 000
Plat v prvním roce: 13 500
Lékařská fakulta 202 000
Plat v prvním roce: 12 200
Harvard University 6 460 000
Plat v prvním roce: 222 000*
Poznámka: * na pozici právníka v USA
- úterý 30. ledna 2001
