Podle kontrolorů také nejsou současné dotační programy na řešení problematiky sucha připraveny a ministerstva nové nezavedla, výjimkou je pouze program Dešťovka. Škody, které sucho způsobilo loni, činily podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), 24 miliard korun.
Nejvyšší kontrolní úřad uvedl, že sucho a nedostatek vody měla ministerstva řešit prostřednictvím 49 úkolů stanovených vládou v roce 2015.
„Obsahem těchto úkolů bylo například připravit analýzu, vypracovat návrh, zhodnotit potenciál zavádění postupů do praxe. Skutečné změny, které by mohly reálně pomoci, už však na tyto úkoly ale nenavazovaly,“ tvrdí NKÚ.
Většina plánů tak podle úřadu zatím realizována nebyla. Týká se to například výstavby přehradních nádrží nebo propojování vodohospodářských soustav.
„Změny se dosud nedočkal ani přístup k pěstování zemědělských plodin pro energetické účely, se kterou vláda v koncepci počítala. Podíl řepky na českých polích vzrostl mezi lety 2015 až 2018 o 45 tisíc hektarů,“ uvedl NKÚ.
Ministerstvo životního prostředí ale tvrdí, že uskutečňuje tisíce opatření. „Od roku 2014 jsme investovali do více než 14 tisíc projektů zaměřených na sucho téměř 11 miliard korun. Založili jsme také Národní koalici boje proti suchu, kde všechny naše stávající i navrhované programy konzultujeme se špičkovými experty z akademické sféry i z praxe,“ sdělil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Úředníci z NKÚ podle něj zjevně nerozumějí základním principům fungování krajiny a boje se suchem.
Tvrzení, že ministerstva nevytvořila nové dotační programy, označilo MŽP za snadno prokazatelnou nepravdu. „Kromě tisíců projektů financovaných z evropských fondů jsme pro boj se suchem zásadně upravili i Národní program Životní prostředí, jehož součástí je třeba i velmi úspěšný program budování nových zdrojů pitné vody pro obce, kterého již využilo více než 400 obcí, a kvalitní pitnou vodu tak získalo téměř 200 tisíc lidí,“ uvedlo ministerstvo. Zmínilo i nový program podpory hospodaření se srážkovými vodami ve městech.
Ministerstvo zemědělství také upozornilo, že od roku 2016 spustilo například dotační program Podpora opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádrží. Z něj podpořilo rekonstrukci či stavbu více než 530 obecních rybníků.
Podle NKÚ obě ministerstva financují boj se suchem ze 37 dotačních programů, z nichž v letech 2017 a 2018 rozdělila téměř 28 miliard korun. „V naprosté většině se však jedná o mnoho let trvající programy, které na boj se suchem a nedostatkem vody nejsou přizpůsobeny. Většina z nich tak neobsahovala konkrétní a měřitelné cíle pro tuto oblast, takže skutečné dopady takto rozdělených peněz resorty nemohou reálně vyhodnotit,“ píše se v závěrečné zprávě.
Spolupráce skřípe, tvrdí NKÚ
Podle kontrolorů není ideální ani spolupráce obou ministerstev. Neshodují se například na znění takzvané protierozní vyhlášky, jejíž přijetí je klíčové pro zlepšení hospodaření na zemědělské půdě a její schopnosti zadržet vodu. Kontroloři také zjistili, že ministerstva podporovala protichůdná opatření. Ministerstvo zemědělství rozdělovalo peníze na stavbu umělých koryt drobných vodních toků, zatímco MŽP prý prosazovalo opačný koncept a umělá koryta odstraňovalo s tím, že urychlují odtok vody z krajiny.
Ani kapka nazmar. Vláda zřídila pro boj se suchem „vodní policii“ |
Ministr životního prostředí Richard Brabec ale považuje spolupráci obou ministerstev za velmi dobrou. Podle něj si už před lety vymezily kompetence tak, aby se jejich programy nepřekrývaly, a spolupracují na společné legislativě. „Uváděný příklad tzv. protichůdných dotací byl výjimečný a v rámci mnoha tisíc podpořených projektů i statisticky nevýznamný,“ dodal ministr.
Ani ministerstvo zemědělství s kritikou spolupráce nesouhlasí. Zdůraznilo, že podporuje opravy drobných vodních toků v zastavěném území měst a obcí, zcela v souladu s vodním zákonem, který nařizuje se o vodní díla starat.
„Současně podporuje aktivity MŽP v rozvolňování koryt mimo intravilány, tam, kde je to technicky a majetkoprávně možné,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
