První schůzku měl Michel s chorvatským premiérem Andrejem Plenkovićem. Další setkání následují v pořadí podle rotujícího předsednictví v Radě EU. Poté podle informací ČTK kolem půlnoci hodlá shrnout situaci a do pátečního rána na základě schůzek připravit nový rozpočtový návrh.
Michel doufá, že se díky bilaterálním schůzkám posunou vpřed zatím bezvýsledná vyjednávání, na něž se členským zemím krátí čas. Političtí vůdci včetně českého premiéra Andreje Babiše však těsně před summitem nedávali najevo žádnou ochotu k nutným kompromisům.
Kohezní politika Jejím cílem je snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů. Neformální skupina Přátelé koheze sdružuje až 17 členských států EU, které prosazují zachování dostatečného objemu prostředků pro politiku soudržnosti v rámci celkového rozpočtu EU. |
„Mám pocit, že návrh rozpočtu jde na ruku těm bohatým státům, že není vyvážený,“ citoval českého premiéra server Euractiv. Při příležitosti osobního setkání na začátku února s Charlesem Michelem dal Andrej Babiš najevo, že Česko kompromisy dělat nehodlá. „Já osobně neočekávám, že dojde k nějaké dohodě, protože ty rozdíly jsou obrovské,“ uvedl Babiš.
Podobně to vidí například i italský premiér Giuseppe Conte. „Summit pro nás bude komplexní a komplikovanou záležitostí, protože návrh, který nám byl předložen, nesplňuje naše očekávání,“ uvedl Conte ve středu.
Lídři zemí EU se setkávají v době, kdy odchod Británie z osmadvacítky zanechá v unijních financích díru 75 miliard eur, všímá si agentura Reuters. Unie přitom čekají vysoké náklady na splnění deklarovaného klimatického cíle, do roku 2050 má být Evropa zcela uhlíkově neutrální.
Sever proti jihu a východu
Každá ze zemí chce v rozpočtu zohlednit své požadavky a Michelův vyjednávací návrh z minulého týdne vyvolává u lídrů většinou kritické reakce. Výrazný škrt chce Michel provést v zemědělských dotacích. V rámci současného rozpočtu utratila Unie na společnou zemědělskou politiku 382,5 miliard eur. Michel navrhuje na příští období vyčlenit 329,3 miliard eur, uvádí Politico.
Proti sobě stojí zejména snahy „šetrných“ států západní a severní Evropy a skupiny přátel koheze z východního a jižního křídla EU.
První skupina zahrnující například Nizozemsko či Rakousko usiluje především o snížení celkového objemu rozpočtu a zachování svých slev z plateb. Odvolává se přitom na to, že výpadek financování přes deset miliard eur (čtvrt bilionu korun) ročně způsobený odchodem Británie zacelí z větší části právě peníze z těchto zemí.
Dotace pro zemědělce ovlivní změna klimatu i brexit, říká náměstek |
Druhá část států zahrnující i země visegrádské čtyřky chce slevy původně vyjednané právě Británií zrušit. Jejich zásadním požadavkem je, aby pro příštích sedm let zůstal stejný objem peněz v evropských fondech určených na rozvoj zaostalejších regionů. Ten však v Michelově návrhu proti dosavadnímu sedmiletému období poklesl o více než deset procent. Šéf Evropské rady naproti tomu navrhl větší pružnost v převádění peněz mezi jednotlivými fondy.
Hlavy států a šéfové vlád zahájili jednání odpoledne. Neočekává se, že by již první den přinesl výsledek. Podle unijních činitelů Michel hodlá v průběhu dne přesvědčovat jednotlivé lídry k ústupkům, k čemuž si v navrhovaném textu ponechal manévrovací prostor a některé finanční rezervy v řádech miliard eur.
Zároveň pověření úředníci varují, že se krátí čas a Unie riskuje, že do příštího roku vstoupí bez peněz na ochranu hranic, financování výzkumu nebo vyrovnání životní úrovně, píše Reuters.
