Jihokorejská burza

Jihokorejská burza | foto: AP

Summit nadchl investory. Akcie výrazně rostou. Ekonomové ale nejásají

  • 53
Evropské akcie zahájily čtvrteční obchodování výstupem na 12týdenní maximum díky dohodě evropských lídrů ohledně řešení dluhové krize v eurozóně. Panevropský index FTSEurofirst 300 stoupl o 2,6 procenta na 1 009,45 bodu. Dostal se tak na nejvyšší úroveň od začátku srpna. Někteří experti jsou ale vůči výsledkům jednání značně skeptičtí.

Po otevření posílila i pražská burza. Její hlavní index PX krátce po desáté hodině stoupl o procento na 962,1 bodu.  

Ve středu rostly také americké akcie. Těm stačily na posílení prvotní informace ze setkání evropských lídrů, které skončilo až po uzavření amerických trhů.

Nejsledovanější Dow Jonesův index se zvýšil o 1,39 procenta, širší index Standard & Poor's 500 stoupl o 1,05 procenta a index technologického trhu Nasdaq Composite posílil téměř o 0,5 procenta, napsala agentura Reuters.

Evropský summit skončil ve čtvrtek ráno dohodou, která má zabránit dalšímu šíření dluhové krize. Eurozóna se shodla, že výrazně zvýší efektivitu záchranného fondu EFSF. Dohodla se s bankami na odpisech řeckých dluhů o přibližně 50 procent i na rekapitalizaci evropských bank (více zde).

Eurointelligence: Dohoda krizi nevyřeší

Reakce analytického serveru Eurointelligence na rozdíl od akciových trhů však příznivá k dohodě vrcholných evropských politiků nebyla. Na vyřešení krize prý nestačí. Padesátiprocentní odpis řeckého dluhu totiž podle serveru řeckou ekonomiku na nohy nepostaví.

Pro banky by navíc bylo výhodnější, pokud by jejich účast na odpisech byla nedobrovolná, protože jsou pro takový případ pojištěné, upozorňuje server.

Unijní politici však očekávají, že se odpisu dobrovolně zúčastní celkem 100 miliardami eur, čehož nebudou schopné. "Je to komplexní dohoda? Samozřejmě že je. Udělali přesně to, co se od nich očekávalo. A vyřeší to krizi? Samozřejmě že ne. Pravděpodobnost, že se podaří řeckou dohodu naplnit, se blíží nule," uvedl Eurointelligence.

Server, který se obvykle kloní spíše k zastáncům hlubší evropské integrace, rovněž upozorňuje na nebezpečí chystaného navýšení záchranného fondu eurozóny (EFSF). Jeho úvěrová kapacita by měla vzrůst několikanásobně, ale takový závazek není nijak přesvědčivý, pokud ho nedoprovází závazek Evropské centrální banky, že je připravená fungovat jako poslední naděje v případě prohlubujících se problémů.

Vlády by se podle Eurointelligence navíc měly zavázat, že směřují k rozpočtové unii.

Šichtařová: Krize se pouze odsunula, za rok se vrátí a bude silnější

Podobně vidí dohodu státníků také ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. "Já jsem k výsledkům jednání velmi skeptická. Finanční trh je teď nadšený, ale až si text zápisu pozorně přečte, tak zjistí, že je velmi vágní, a začne znovu panikařit. Evropští představitelé krizi nevyřešili, pouze ji odsunuli a ta se nám za rok vrátí jako bumerang a bude ještě silnější než dnes," řekla iDNES.cz Šichtařová.

Podle ní jsou hlavní problémy dohody v tom, že odpis řeckého dluhu je nedostatečný. Do roku 2020 se má jihoevropské zemi její veřejný dluh ze současných téměř 160 procent vůči HDP snížit na zhruba 120 procent. To ale podle šéfky Next Finance nic neřeší, protože i státy s dluhem na úrovni sta procent žádaly Evropu o pomoc.

Ještě závažnější je však podle Šichtařové fakt, že je odpis dluhu zkombinovaný z rekapitalizací bank. "To vypadá na první pohled pěkně, ale není. Dluh se totiž fakticky neškrtne, jen se přesune dál. To, co se Řecku odepíše, na sebe převezmou nejprve banky, ale protože to neunesou, zastoupí je stát. Evropský dluh tak bude existovat dál, jen do něj budou namočeny další, dosud zdravé státy," popisuje ekonomka.

Za rok tak podle ní bude Evropa krizi řešit znovu, bude mít na její řešení ale ještě méně sil než dnes.

,