„Zrušení superhrubé mzdy hodnotíme pozitivně, protože povede ke zjednodušení a zprůhlednění zdaňování zaměstnanců. Dočasné zrušení však podle našeho názoru přinese opět jen zmatky a zvýšení nejistoty poplatníků, což je zejména pro dočasné výjimky typické,“ uvedla pro ČTK manažerka daňového oddělení BDO Monika Lodrová.
Daňoví odborníci už dříve před dočasnými úpravami daní varovali, mimo jiné i s odůvodněním, že by nestandardní dočasná změna v daních jen zvýšila firmám náklady a povzbudila spekulativní přesuny vykazovaných příjmů ve snaze ušetřit. (čtěte Zrušení superhrubé mzdy na dva roky? Zmatky a nejistota, tvrdí odborníci)
Původní záměr na zrušení superhrubé mzdy, kdy se sazba daně příjmu aplikuje na hrubou mzdu navýšenou o pojistné placené zaměstnavatelem, ekonomové vítali. Od začátku však upozorňovali na výpadek příjmů rozpočtu ve výši osmdesát až devadesát miliard korun ročně. Premiérův poslední plán na změnu daní pouze na roky 2021 a 2022 sklidil ovšem kritiku.
„Je to nekoncepční rozvrtávání zastaralého daňového systému, které nepomůže těm, co to nejvíce potřebují. Tato země potřebuje daňový systém reagující na ekonomiku 21. Století,“ uvedla na Twitteru například rektorka Mendelovy univerzity a členka poradního uskupení KoroNERV-20 Danuše Neudová.
Vláda navrhne zrušení superhrubé mzdy jen na dva roky, řekl Babiš |
Premiérovo sobotní oznámení je navíc v rozporu s dosavadními vládními výroky. Například ministryně financí Alena Schillerová v rozhovoru pro MF DNES obhajovala zrušení superhrubé mzdy argumentem, že prospěje mimo jiné lékařům, hasičům či učitelům.
„To jsou často zaměstnanci veřejných služeb, kteří dřou, někde i na směnný provoz, a které jsme teď konečně dostali na nějaké slušné platy,“ řekla ministryně. Pokud by se daně měnily jen na dva roky, museli by se – stejně jako všichni ostatní zaměstnanci – připravit na to, že jim od roku 2022 příjmy zase klesnou.
Takováto vyhlídka ovšem podle ekonoma Filipa Pertolda z institutu IDEA nahlodává původní vládní předpoklad, že vyšší příjmy způsobené nižším daněním přelijí Češi do spotřeby a pomohou tak restartovat ekonomický růst.
„Pokud jsem to pochopil, tak Alena Schillerová argumentovala, že to zvýší spotřebu. V čase nejistoty dost slabý argument, nicméně při „dočasném“ snížení daní na zvýšení spotřeby může zapomenout už úplně. Kdo bude víc utrácet, když za čas se daně zvýší?,“ míní Pertold.
První náznaky, že by se daňová reforma oznámená koncem srpna Andrejem Babišem a Janem Hamáčkem omezila jen na dva roky, se objevily minulý týden. Tehdy ministryně financí Alena Schillerová oznámila, že prezident Miloš Zeman zrušení superhrubé mzdy podporuje, ale pouze na dva roky. Podle zjištění Hospodářských novin však návrh na pouze dočasné přilepšení zaměstnancům vzešel z úst premiéra.
V každém případě čeká vládu ještě zřejmě nesnadné hledání politické podpory. Například poslanec za ČSSD už na Twitteru dvouletý daňový termín odmítl. „Zrušení superhrubé mzdy a sazby 15 a 23% na dva roky je nesmyslné. A za dva roky bude co? Daně mají být předvídatelné a systém stabilní,“ napsal.
Vicepremiér Jan Hamáček v pořadu ČT Otázky Václava Moravce upřesnil, jak by po dvou letech měla situace vypadat. „Sociální demokracie nebude hlasovat pro zákon, který zruší superhrubou mzdu na dva roky a pak ji znovu zavede. To je padlé na hlavu. Komunikoval jsem o tom s panem premiérem a je to tak, že se na dva roky zaveden patnáctiprocentní daň z hrubé mzdy a po dvou letech se to vrátí na devatenáct procent,“ řekl Hamáček.
Devatenáctiprocentní zdanění hrubé mzdy by ve výsledku přibližně odpovídalo tomu, co platí zaměstnanci dnes. Tato varianta byla ve hře i dřív, dosud ji však kabinet odmítal, protože by znamenala mimo jiné vyšší zdanění živnostníků. „Kdybychom zavedli sazbu 19 procent, jak bylo ve vládním programu, zvýšili bychom daň osobám samostatně výdělečně činným a skupině poplatníků, která má například příjmy z pronájmu,“ řekla nedávno Alena Schillerová.
O kolik si polepšíte?
Spočítejte si, kolik od roku 2021 ušetříte na daních.