Referendum o švédském členství v eurozóně je podle něj možné nejdříve na jaře nebo na podzim příštího roku. Vyloučil tak možnost, že by k plebiscitu mohlo dojít ještě letos. V polovině září totiž Švédsko čekají parlamentní volby. Pokud by se referendum konalo v jim blízkém termínu, předvolební kampaň by se prakticky zúžila na jedinou hlavní otázku: zda euro ano či ne.
Persson, který má podle analytiků velkou šanci zůstat i po volbách se svou Švédskou sociálnědemokratickou dělnickou stranou (SAP) u moci, konzultoval (a vyloučil) letošní referendum s vůdci ostatních politických stran zastoupených v Riksdagu (parlamentu) a s vedením odborů.
V rozhovoru pro list Dagens Nyheter uvedl, že už začal vážně plánovat přistoupení země k eurozóně. Nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují, že přijetí eura by dnes podpořila více než polovina Švédů, ale jejich přesila vůči táboru odpůrců není příliš výrazná.
Pokud vše půjde hladce, měl by Riksdag schválit pozitivní výsledek celonárodního hlasování v prosinci 2003. V únoru 2004 by se tím Švédsko stalo členem ERM (spolupráce v oblasti směnných kursů), vůdci jednotlivých členských zemí EMU by mohli jeho přijetí schválit v červnu 2004.
Členem EMU by se podle Perssonova jízdního řádu Švédsko stalo v roce 2005, ale euro by zavedlo od roku 2006. Švédskými korunami by se v největší skandinávské zemi platilo naposledy v únoru stejného roku.
Podle Maastrichtské smlouvy musí být valuta, která se hlásí o členství v EMU, nejdříve stabilní v rámci spolupráce ERM po dobu dvou let. Persson však věří, že by unie povolila Švédsku kratší lhůtu. Jeho plán totiž počítá pouze s desetiměsíčním předstihem.
