Volby totiž před dvěma týdny skončily patem, v 349členném parlamentu drží 144 křesel koalice Sociálních demokratů, Levicové strany a Zelených. Dalších 143 mandátů získaly Umírněná strana, Křesťanští demokraté, Liberálové a Strana středu, jež tvoří opoziční blok. A 62 míst obsadila po historickém úspěchu extremistická partaj Švédští demokraté. S tou ovšem ostatní strany zatím odmítají jednat, vzhledem k jejím neonacistickým kořenům.
Analytici se vesměs shodují, že povolební vyjednávání budou dlouhá a nevylučují ani možnost předčasných voleb. Nejvíc mediálně exponovaným tématem voleb byla bezpochyby migrace, kromě ní však švédské voliče zajímala také budoucnost sociálního systému, v němž tkví jeden z největších problémů, které bude muset příští vláda řešit.
Švédský sociální stát stojí na masivním zdanění tamního obyvatelstva, horní sazba daně z příjmu činí 61,85 procenta. Severská země za to obyvatelům nabízí řadu nejrůznějších benefitů, jako je dotované zdravotnictví, bezplatné školství, příspěvky na bydlení a mnohé další.
Vládní výdaje neustále rostou
Od přelomu tisíciletí byly na téma udržitelnosti švédského sociálního státu napsány desítky studií a jejich výsledky vesměs nejsou příliš pozitivní. Všechno totiž nasvědčuje tomu, že současný model není udržitelný. Časopis Foreign Policy dospěl k závěru, že je to hlavně ze dvou důvodů: stárnutí populace a postupné zvyšování zátěže veřejného sektoru.
Statistiky Mezinárodního měnového fondu uvádějí, že zatímco v roce 2000 byly vládní výdaje na úrovni 1 250 miliard švédských korun, v minulém roce už to bylo 2 214 miliard.
Úřad švédského generálního auditora navíc vydal minulý rok zprávu, podle které se vládní odhady dlouhodobého výhledu sociálního systému značně liší od prognóz expertů. Zpráva také zdůraznila zvýšenou potřebu státních dotací.
Auditor totiž dospěl k závěru, že pokud má státní sektor dál fungovat v současné podobě, bude mezi lety 2020 a 2030 potřebovat další finanční injekce v souhrnné výši 200 miliard švédských korun (téměř 500 miliard Kč).
Kromě rostoucích výdajů zaměstnává systém stále víc a víc lidí. Agentura Bloomberg uvádí, že do roku 2025 by se měla celková pracovní síla ve Švédsku zvětšit o 207 tisíc lidí, což je ale méně, než potřebuje pouze samotný sociální systém na to, aby v současné podobě přežil.
I když Švédsko přijalo během uprchlické krize nejvíc lidí ze všech zemí EU (v přepočtu na počet obyvatel) a jeho populace by se i z tohoto důvodu měla během příští dekády zvětšit o deset procent, pro pokrytí potřeb veřejného sektoru v současné podobě to stále není dost. Imigrace je navíc v zemi citlivým tématem už od roku 2015, kdy se Švédsko rozhodlo obnovit kontroly na hranicích.
Pokud nedojde k vytvoření široké pravolevé koalice, nejpravděpodobnějším scénářem je vláda s přímou či nepřímou podporou Švédských demokratů, kteří se proti migraci jasně vymezují. V takové politické atmosféře není řešení nedostatku pracovních sil příchodem dalších cizinců pravděpodobné.
