Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Švejnar: Se státní pomocí bych zatím nekončil

Exkluzivně   6:00aktualizováno  6:00
Přesně před rokem musela americká vláda zachraňovat hypoteční agentury Fannie Mae a Freddie Mac. Podle ekonoma Jana Švejnara se tehdy ukázalo, že finanční krize je mnohem hlubší a složitější. Bývalý kandidát na českého prezidenta teď věří, že ekonomika jeví první známky oživení.

Ekonom a bývalý prezidentský kandidát Jan Švejnar. | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Státům by ale zatím nedoporučoval uzavřít stimulační balíčky, ze kterých se do ekonomiky sypou peníze. "Poptávka ze soukromého sektoru je stále slabá," řekl v rozhovoru iDNES.cz.

Co říkáte na názor prezidenta Václava Klause, že ekonomika si v těchto dobách pomůže sama?
Je to neobvyklý názor. Valná většina světových ekonomů a analytiků uznává, že ve chvíli, kdy je poptávka ze strany jednotlivců, rodin a podniků jednoznačně nedostatečná (tj. jsme v recesi vyvolané poklesem spotřeby a investic), tak je určitý vládní stimul potřebný. Diskuse se vede o tom, jak velký a dlouhodobý stimul je žádoucí. Jeho názor je v tomto smyslu úplně extrémní.

Jak podle vás zatím Česko nakládá s krizí?
Měli jsme obrovské štěstí, že se naše banky do velké míry neúčastnily hry s toxickými aktivy. Když nastala finanční krize v USA a pak i v Evropě, my jsme tím nebyli přímo zasaženi. To nám velmi pomohlo. Byli jsme však zasaženi ve druhé vlně celosvětovou recesí, protože jsme silně exportně orientováni. Během loňského roku jsem poukazoval na to, budeme zasaženi, půjdeme do recese a musíme se připravit. Vláda však do konce minulého roku tvrdila, že naše ekonomika bude dále růst, a nepřipravila včas protikrizová opatření. Opatření, která byla nakonec přijata, jdou celkem správným směrem.

Bylo by žádoucí snížit odvody a daně ze mzdy.

Nemáte žádné výhrady?
Mám. Dával bych větší důraz na menší počet poměrně efektivnějších opatření. Bylo by žádoucí snížit daňové břemeno uvalené na cenu práce, to znamená snížit odvody a daně ze mzdy, aby podniky měly důvod více zaměstnávat a méně propouštět, a lidé měli větší podnět pracovat. Jestliže se sníží tyto daně a odvody, bude třeba je jinde kompenzovat. Z ekonomického hlediska by bylo přirozené zvýšit daň z nemovitosti a věk odchodu do důchodu.

V ČR centrální banka snižuje úrokové sazby, ale komerční banky půjčky nezlevňují. Jaká je situace jinde?
Je to podobné všude ve světě. Banky jsou velmi obezřetné. Do úrokové míry dávají nejen vlastní náklady, ale ještě rizikovou prémii. Obávají se, že vyšší procento dlužníků nebude schopno splácet.

Projevila se podle vás naše závislost na Německu a automobilovém průmyslu? 
Jsme pevně svázáni s německou, potažmo západoevropskou ekonomikou, protože tam převážně vyvážíme a odtamtud též hodně dovážíme. Německo mírně vzroste, stejná situace je u nás a naopak.

Co říkáte na šrotovné?
Šrotovné je velmi diskutabilní. Mělo velký okamžitý efekt, protože stimulovalo poptávku. Pomáhá vsak jenom jednomu sektoru a mnoho lidí pouze přesunulo poptávku z příštího do nynějšího roku. Když už stimul, tak proč ne na běžnější zboží, které si kupuji všichni občané?

Bojíte se inflace?
Nebezpečí je zatím spíš deflace – všeobecný pokles cen. V určité chvíli, až nastane rychlá konjunktura, se nebezpečí deflace změní v nebezpečí inflace. Potom bude velkou zkouškou centrálních bank, jestli budou schopny této inflaci předejít.

Přesně před rokem americká vláda přispěchala na pomoc obřím hypotečním agenturám Fannie Mae a Freddie Mac. Co vám v tu chvíli proběhlo hlavou?
Že finanční krize je mnohem hlubší a mnohem složitější, než jsme si představovali. Tyto dvě polostátní firmy byly do té doby celkem bezpochybné. Bylo to mimořádné, protože to jsou gigantní podniky a zaměřovaly se na hypotéky, které se až do té doby zdály být poměrně bezpečnými nástroji.

Jak na tom jsou nyní americké banky, které stát zachraňoval?
Jsou zde dva pohledy. Jeden je, že se vládě a centrální americké bance podařilo situaci stabilizovat a nevidíme již velké otřesy. Centrální banka FED použila obrovské, v historii nevídané sumy. Z tohoto pohledu se zdá, že je nejhorší za námi a situace je přinejmenším stabilní, ne-li obracející se k dobrému.

Na druhou stranu spousta aspektů fungování finančního trhu je stále ještě problematická a nedořešená. Zvlášť se jedná o toxické balíčky, aktiva, která jsou tak složitá, že je nikdo není ještě schopen pořádně rozuzlit. (Toxická aktiva představují finanční produkty, jež rychle ztratily na hodnotě a banky na nich nyní tratí, pozn. red.) Ve finančním sektoru stále ještě vězí velké množství peněz v toxických aktivech. Takže zde stále trvá určité nebezpečí.

Dá se vůbec spočítat, kolik dodnes USA stála léčba krize?
Jsou to obrovská čísla, stovky miliard. Není přesně jasné, co bylo použito a za jakým účelem, takže není možné dát přesnou odpověď.

Když se podíváme na krizi třicátých let, bylo tam několik zlomů, také byly zelené výhonky, ale došlo ke zvratům a ekonomiky se opět dostaly do krizové situace.

Skončily už USA s naléváním peněz do ekonomiky?
Opatření mají určitou setrvačnost. Například fiskální balíček, který vydává ministerstvo financí, se teprve nyní začíná objevovat v ekonomice. Jen 60 miliard z plánovaných 300 miliard různých daňových úlev bylo zatím realizováno. Fiskální stimul se projeví hlavně v druhé polovině roku a příští rok.

Jsou dnes často proklamované "zelené výhonky" ekonomiky, tedy její zlepšení, už opravdu známky konce krize?
Jsem mírný optimista, myslím, že to jsou dobré zprávy a mohou naznačovat, že se začínáme dostávat z krize. Zároveň jsem ale realista a část výhonků je způsobena stimulem, který je dočasný. Zatím nejsou náznaky, že v oblastech, kde stimul není, dochází k obdobnému pučení zelených výhonků.

Když se také podíváme na krizi třicátých let, bylo tam několik zlomů, také byly zelené výhonky, ale došlo ke zvratům a ekonomiky se opět dostaly do krizové situace. Část nynějšího pozitivního vývoje v poptávce je též způsobena tím, že opatrné podniky použily všechny své zásoby a nyní je znovu mírně doplňují.

Co se stane ve chvíli, kdy dojdou státní peníze na podporu ekonomik?
To je opravdu kardinální otázka, protože vidíme, že zpomalení či zastavení poklesu do velké míry závisí právě na těch stimulačních opatřeních. Je zde velká otázka, jestli po ukončení stimulu bude soukromý sektor schopen nahradit vládní poptávku.

Vy byste ve státních stimulech pokračoval?
Myslím, že zatím je dobré s nimi pokračovat, protože poptávka ze soukromého sektoru je stále ještě slabá.

Měly se USA pokusit zachránit automobilku General Motors?
Nakonec bylo rozumné, že vláda nechala jít tuto firmu do bankrotu. Vzchopila se a možná bude nakonec úspěšnější než dříve.

Neměly Spojené státy nechat zbankrotovat i některé banky?
U normálních podniků by to v naprosté většině případů udělala. Avšak základní filosofie centrálních bank a vlád je, že finanční sektor nemůžeme nechat položit. Základní teze je, že tento sektor je tak důležitý pro zbytek ekonomiky, že kdyby docházelo k neřízeným krachům, způsobilo by to velmi hlubokou depresi.

Myslím, že tato filosofie se mění a že nyní bude způsob záchrany a preventivní regulace zpřísněn tak, aby bankroty velkých finančních institucí neměly obrovský vliv na zbytek společnosti. Vlády pak budou moci instituce typu AIG nechat zkrachovat, aniž by jejich krach měl zásadní negativní dopad na zbytek ekonomiky.

Jaká poučení krize přinesla?
Jsou dvě. Zaprvé, že ekonomika je cyklická, po konjunktuře přijde zpomalení. To jsme si do určité míry zvláště v ČR a ve střední a východní Evropě dostatečně neuvědomovali. Druhý aspekt je, že nynější globální ekonomika, zvláště s přispěním technologických a finančních inovací, zaznamenává větší výkyvy než dříve. Celosvětové hospodářství se nyní může dostat do hluboké recese a v tom případě není část světa, která by je táhla nahoru.

Václav Klaus a Jan Švejnar

Takže globalizace z toho hlediska ohrožuje lokální ekonomiky?
Ano. Je samozřejmě obrovská výhoda, že globalizace umožňuje lepší dělbu práce, že máme mnohem efektivnější celosvětovou ekonomiku a tím jsme na tom všichni dohromady lépe, protože vytváříme víc hodnot. Ale na druhé straně globalizace přináší větší riziko a nejistotu.

Chápete teď více ty, kteří upozorňují na nebezpečí globalizace?
Je důležité, že se poukazuje na pozitivní i negativní aspekty globalizace. Donedávna bylo hlavni negativum to, že globalizace sice přináší větší bohatství, ale že rozvrstvení příjmů a bohatství se stává více nerovnoměrné. A teď k tomu přibyl další aspekt – globalizace může způsobit velké výkyvy celosvětové ekonomice.

V USA od ledna platí program podpory nákupu nových domů (vláda dává slevu osm tisíc dolarů při nákupu nového domu, pozn. red.). Nehrozí, že lidé pak znovu nebudou schopni hypotéky splácet?
Systém je komplikovanější a trochu víc zabezpečený. Nejsem si vědom, že by teď kterákoliv banka dávala hypotéky lehkovážně. Rodina, která si hypotéku vezme, je poměrně dobře zkoumána. Banky jsou mnohem obezřetnější.

Jak hodnotíte situaci v Číně, která tlačí své obyvatele a firmy k půjčkám a nyní díky tonu rychle roste?. Bez poptávky z USA a Evropy se asi dlouhodobě neudrží - nehrozí, že by Čína mohla světovou ekonomiku opět srazit dolů?
To je zajímavý fenomén. Čína díky vnitřně orientovanému vládnímu stimulu roste v tomto čtvrtletí velmi rychle. Podpořila tak rychle domácí poptávku, že se jí podařilo vymanit se z krize dříve než komukoliv jinému. Na druhé straně, historicky Čína, Jižní Korea a vůbec jihovýchodní Asie závisí na celosvětové poptávce, hlavně z Evropy a z USA. Pokud si tyto dvě ekonomiky nepovedou dobře, tak bude pro Čínu těžké dlouhodobě udržet rychle tempo růstu.

Na druhou stranu je potřeba, aby se čínská ekonomika změnila a začala být trochu více spotřebitelem. Aby začala poptávat zboží a služby z Evropy a z USA, protože se nelze spoléhat na to, že motorem růstu bude americký spotřebitel.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Obchodní ředitel řetězce COOP Josef Plesník
Vzpomínky na JZD nám škodí, mladé družstva nelákají, říká šéf COOP

COOP letos slaví 170 let. Na velký večírek to však nevypadá. Obce nechávají obchody zavřít a mladí se do družstevničení nehrnou. Až 800 prodejen může být brzy...  celý článek

Ilustrační foto.
Chudoba či sociální vyloučení? V Česku hrozí nejméně ze všech zemí EU

Česká republika byla loni ve srovnání s ostatními 27 státy Evropské unie zemí s nejnižším procentem chudoby a sociálního vyloučení. Společně s Finskem, Dánskem...  celý článek

Ilustrační snímek
Vánoční prémie budou, hlásí třetina firem. Většinou rozdají peníze

Výborná ekonomická kondice domácích podniků se před Vánocemi propíše i do kolonky mimořádné odměny na výplatních páskách. Třetina firem má už teď jasno, že je...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.