Do první poloviny tohoto roku bylo možné počet existujících svěřenských fondů, jinak také trustů, jen odhadovat. Od začátku roku 2018 ale začala fungovat takzvaná evidence svěřenských fondů. Během půl roku čítal seznam na 518 svěřenských fondů. V drtivé většině šlo o již fungující fondy, které začaly v Česku vznikat od roku 2014 a do evidence se musely zaregistrovat dodatečně.
Od června do listopadu přibylo dalších 776 registrací, ve všech případech jde o nové fondy. „Všeobecně se předpokládalo, že další růst bude pouze pozvolný. Stal se však opak. V tomto období vznikalo v průměru okolo 155 fondů měsíčně,“ uvádí Filip Soukup ze společnosti Norfolk Asset Management, která se na zřizování a správu svěřenských fondů specializuje.
Důvodem je podle Soukupa zprůhlednění nástroje a zlepšení jeho image. Každý fond má už i své vlastní IČO, což výrazně usnadňuje komunikaci s bankami. Dalším důvodem je snížení daňového základu, tím pádem i nižší daňové odvody.
„Ještě v nedávné minulosti byly svěřenské fondy vnímané jako podezřelý nástroj sloužící zejména k vyřešení střetu zájmů anebo zakrytí vlastnictví nějakého majetku nebo jeho části. Tento pohled se ale velmi rychle mění,“ dodává Soukup. Jedním z prvních zakladatelů trustů je textař, podnikatel a kandidát na prezidenta Michal Horáček. V České republice je však svěřenský fond nejčastěji skloňován ve spojení s premiérem Andrejem Babišem, který svůj Agrofert kvůli střetu zájmů do fondu vložil.
Zajištění dědictví i anonymity
Aktuálně nejčastějším důvodem využití svěřenských fondů v Česku je vyřešení otázky dědictví. Pokud se totiž lidé bojí, že by dědicové bohatství neefektivně utratili, mohou jej uložit právě do svěřenského fondu a stanovit podmínky, za jakých okolností mohou dědicové peníze získat.
Druhým nejčastějším důvodem je ochrana majetku, třetím zajištění anonymity vlastnictví. Svěřenské fondy totiž umožňují držet a spravovat majetek bez přímého vlastnictví spojeného s registrací dané osoby například v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku a jiných. Dalšími důvody pro zřízení fondu může být například i zajištění péče o zestárlé rodiče či financování studia potomků.
Kuriózní názvy svěřenských fondů
|
Při určování podmínek pro využití uloženého majetku se fantazii meze nekladou. Stejně tak při vymýšlení názvů. V evidenci proto lze narazit například na Svěřenský fond ve prospěch strýčka Skrblíka, koťátka Dejny, skotačivého staříka nebo fond na vesmírnou raketu či rotoped.
„V téměř 500 případech jsme pak dohledali, že svěřenský fond nese ve svém názvu dokonce jméno a příjmení konkrétních osob, v jejichž prospěch byl fond zřízený,“ dodává Soukup. To podle něj odbourává předešlé obavy, že fondy budou složit jako nástroj pro zakrytí vlastnictví majetku.
Z analýzy vyplývá, že většina svěřenských fondů, kterých je aktuálně přes 1 300, má vždy pouze jednoho správce. Více jich pak má necelých 200 fondů. Někteří správci pak vykonávají tuto funkci ve více svěřenských fondech najednou. Rekordmanem je muž, který měl na konci listopadu „na starost“ okolo 50 fondů.
