Remitence, tedy platby ze zahraničí domů, jsou v chudších zemích klíčovým zdrojem kapitálových příjmů. Podle dat Světové banky v zemích s nižším či středním příjmem tvoří remitence stejný objem peněz jako přímé zahraniční investice.
Ať už se ruské ekonomice vlivem pandemie koronaviru stane cokoli, vyvstávají teď proto obavy, že postsovětské státy nemine stejný scénář. Situaci nenahrává ani oslabování rublu či kolaps cen ropy – ruského exportního produktu číslo jedna.
Izolace Moskvy a Petrohradu zastavila stavební projekty a omezila poptávku po taxislužbách. Zašlápla tak do země dva obory, ve kterých migrující pracovníci působili. Podle Eldara Vakhitova, analytika londýnské společnosti M&G Investments, mohou převody peněz z Ruska v roce 2020 klesnout o 30 až 40 procent.
Koronavirus ve světě   |
„Neexistuje způsob jak pokles remitencí z Ruska kompenzovat,“ komentoval Vakhitov situaci pro Bloomberg. „Státy budou muset použít vlastní rezervy nebo se obrátit na Mezinárodní měnový fond.“
Ruský poskytovatel elektronických převodů peněz Unistream, který je populární mezi migrujícími pracovníky, uvedl, že platby již minulý měsíc klesly o více než třicet procent v porovnání s březnem 2019.
„Zpomalení ekonomiky Ruska dopadne významnou měrou na Tádžikistán a Kyrgyzstán. Vyvstanou problémy jako například rizika likvidity v bankovním sektoru či masová nezaměstnanost,“ uvádí Edward Lemon z washingtonského institutu DMGS-Kennan. „Nedokážou zaplnit tu mezeru. Bude pro ně těžké vytvořit vhodná pracovní místa.“
Rusko podléhá viru. Někteří gubernátoři už ale chtějí uvolnit restrikce |
Tonoucí se chytá Mezinárodního měnového fondu
V roce 2018 tvořily remitence zhruba 33,2 procent hrubého domácího produktu (HDP) Kyrgyzstánu. Tři čtvrtiny z toho přitekly z Ruska. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) došlo v tomto státě k poklesu remitencí o 15 procent ve srovnání s loňským rokem. Centrální banka Kyrgyzstánu se již rozhodla konat a prodala velkou část svých devizových rezerv, informuje Quartz.
MMF má Kyrgyzstánu poskytnout 121 milionů dolarů. Chce tím tak částečně zalepit mezeru v platební bilanci státu, která činí 400 milionů dolarů, a která je způsobená právě i poklesem plateb ze zahraničí.
Nejhůř nejspíš dopadne Tádžikistán, je totiž nejchudší postsovětskou zemí. V rámci programu Catastrophe Containment and Relief Trust (CCRT) odpustí MMF Tádžikistánu na šest měsíců splácení dluhu. Naopak nejsilnější pozici má podle Vakhitova Uzbekistán, kvůli nízké úrovni zadlužení, velkým rezervám zlata a devizovým rezervám. Report Světové banky předpokládá, že se remitence směřující do Uzbekistánu smrští o polovinu.
Růst HDP, který v Kazachstánu v roce 2019 dosáhl hodnoty 4,5 procenta, se letos podle očekávání Světové banky dostane do záporných hodnot na mínus 0,8 procenta. K nule se přiblíží i růst HDP Gruzie, kterou zasáhl kolaps turismu.
