V Česku uplácí při získávání státních kontraktů více než čtvrtina firem. Nijak dobře z průzkumu nevyšlo ani Slovensko, které se zařadilo hned za Česko.
Statistiky jsou o to varovnější, že v celém regionu korupce při získávání veřejných zakázek klesá. Rok od roku si vedou lépe i státy, které jsou považovány za daleko méně vyspělé a chudší než ČR. Počet úplatků tak klesá například v Estonsku, Gruzii, Bosně a Hercegovině, Rumunsku, Tádžikistánu a na Ukrajině. Nejlépe si vede Slovinsko.
Češi se mohou uklidňovat jen tím, že uplácení není zdaleka jen doménou postkomunistických zemí. Například korupce není zanedbatelná v německé státní správě a rok od roku stoupá. Soused České republiky se tak může měřit s Rumunskem, Polskem či s Bosnou a Hercegovinou. Ze států západní Evropy si nejlépe vede Španělsko.
Korupce však není jen společenským nebezpečím, ale firmy na ni vydávají obrovské částky. V ČR v průměru společnosti odvedou na úplatcích 0,6 procenta ze svých tržeb. V případě středně velké firmy s ročními tržbami kolem miliardy korun tak na úplatky padne asi šest milionů korun. U největších firem, které dosahují tržeb až mnoha desítek miliard korun, by ale tato částka mohla být i více než stonásobná.
Problém korupce čeští podnikatelé vnímají podobně palčivě jako podnikatelé v Ázerbájdžánu nebo Moldavsku a jen o něco lépe než v zemích z tohoto hlediska nejhorších, tedy v Kyrgyzstánu a Albánii. Nejméně korupci jako problém pro podnikání vnímají naopak ve Slovinsku, Bělorusku, Uzbekistánu, Estonsku a na Slovensku.
Navzdory prohlášením politiků o boji s korupcí se situace v ČR neustále horší a země se v žebříčcích korupce posouvá stále níže. Loni se Česko podle údajů organizace Transparency International dělilo o 47. až 50. místo s Řeckem, Slovenskem a Namibií. Podle další statistiky TI se víc než v Česku uplácí jen v zemích, jako jsou Kamerun, Ghana, Togo či Paraguay.
