Světový potravinový summit, který se letos uskutečnil mezi 20. a 21. březnem, si vytyčil náročný cíl - do roku 2050 chce zajistit jídlo pro 9 miliard lidí. Jak říká organizátor akce Stephan Becker-Sonnenschein, jeho konečným cílem je narušit konvenční zemědělství a zbavit ho závislosti na orné půdě a chovu zvířat.
Jinými slovy, v budoucnosti nás čeká mléko bez krav, vaječný bílek bez slepic, maso bez skotu a zelenina bez orné půdy. Zemědělství budoucnosti se totiž nebude odehrávat ve stájích nebo na polích, ale v městských potravinářských laboratořích, přímo v srdci našich měst.
Jak uvedl německý deník Deutsche Welle, jedním ze startupu, který se zúčastnil letošního summitu, byla i mnichovská společnost Agrilution.Ta, stejně jako její kolegové z oboru, pochopila, že pěstování zeleniny na balkoně patří do staré školy.
Agrilution proto vyvinul speciální boxy s vestavěnou regulací teploty, vlhkosti a světla, ve kterých pěstuje saláty a bylinky.
„Plantcube dokáže simulovat podmínky na jaře během celého roku,“ říká produktový manažer společnosti Patrick Proppe, který uvedl, že rostliny z plantcube mohou být sklizeny za 7 až 32 dní. Saláty a bylinky v plantcube rostou na umělých živinách. Agrilution tvrdí, že neexistuje lepší způsob, jak dostat rostlinné potraviny blíže k zákazníkovi, než s jeho výrobkem.
„Země je plná divů, otázkou je, zda chceme využít vědu, kterou nabízí,“ říká Becker-Sonnenschein. Jedním z jeho cílů je podpořit lepší pochopení přírody, aby mohli vědci za umělých podmínek simulovat procesy, jako je třeba fotosyntéza.
Masový karbanátek pro městské masy
Výzkumná firma Mosa Meat holandského badatele Petera Verstrateho se zaměřuje na pěstování masa v Petriho miskách. V roce 2013 Verstrate překvapil veřejnost prvním burgerem na světě. Proteinový karbanátek, jak je produkt technicky nazýván, byl vypěstován z hovězích kmenových buněk v živném roztoku. O výrobek se zajímal dokonce i americký technický gigant Google.
Zakladatel společnosti Google Sergej Brin podpořil startup částkou 250 tisíc dolarů, jen aby viděl, že průlom v oblasti tech masa je stále ještě daleko. S tím souhlasí i Verstrate, který očekává, že burgery pěstované v laboratoři nebudou prodávány v supermarketu dříve než za pět let. Výzkumní pracovníci, jako je Verstrate, totiž zatím mají problém přidat tuky do svalové tkáně a zajistit správnou barvu a texturu umělého masného výrobku.
Laboratorní burger byl v Nizozemsku vyrobený bezbolestnou transplantací svalových buněk z živé krávy. Ty pak vědci krmili tak, aby se množily a vytvářely svalovou tkáň, která je hlavní složkou masa, které jíme.
Závod začal
V průmyslu se již o pěstování masa rozvinul velký zájem. Společnost Mosa Meat nedávno získala finanční prostředky na uvedení do provozu ve výši 7,5 milionů eur. Počítá přitom s německým farmaceutickým gigantem Merck a švýcarskou masovou společností Bell Food.
Vzhledem k tomu, že v současné době stojí jeden kus technologického masa až několik tisíc eur, cílem tohoto projektu ve střednědobém horizontu je snížit cenu na přibližně 9 euro (230 korun).
Výzkumní pracovníci po celém světě tak v současné době závodí o to, aby byli první, kdo bude produkovat maso z laboratoří ve velkém. Třicet nejslibnějších společností sídlí v USA, Izraeli a Asii.
Změna ve stravovacích návycích pro rostoucí svět
S ohledem na rostoucí emise způsobující oteplování klimatu v důsledku konvenčního zemědělství Verstrate přiznává, že nejlepším řešením by samozřejmě bylo jíst méně masa. „Nečekám, že se to stane,“ říká Verstrate a ukazuje na výhody a špatnosti dnešní potravinové produkce.
Ačkoliv zemědělství stále živí svět, způsobuje mnoho problémů, od snižování biologické rozmanitosti a používání pesticidů, až po degradaci vodních zdrojů.
Organizace spojených národů (OSN) zároveň vypočítala, že na naší planetě bude do roku 2050 žít 9 miliard lidí, z nichž většina bude v megaměstech. Obyvatelé megaměst spotřebují 80 procent celosvětové produkce potravin. Otázkou tedy je, zda budou rostoucí města zítřka chtít dovážet potraviny ze vzdáleného venkova.
Městské zemědělství
Vedoucí věděcká instituce v Německu, Institut Frauenhofer, nedávno zveřejnila studii. Ta ukazuje, že relativně malý prostor o rozměrech pouhých 3,6 metrů čtverečních může být dostatečný pro nakrmení člověka žijícího ve městě. K tomu by bylo zapotřebí metod, jako je akvaponie. Akvaponie je přírodní princip využívaný v integrovaných systémech kombinující chov ryb a pěstování rostlin. Rostliny by se v tomto případě pěstovaly vertikálně na fasádách budov.
Nannan Dong, profesor městského plánování na univerzitě v Tongji, říká, že městské zemědělství je v Číně již velkým tématem. „Chceme umožnit pěstování vlastního jídla nejen lidem ve vnitřním městě, ale také těm z rozlehlého předměstí. Již existuje několik soukromých společností, které se snaží rozvinout zemědělství v prázdných budovách,“ říká Dong.
Městští plánovači v Číně začleňují do svých návrhů nejen high-tech skleníky, ale i prostory pro chov prasat v mrakodrapech. „Nevyřešeným problémem zůstává recyklace živočišného hnoje. To je důvod, proč by chov zvířat mohl zůstat na venkově,“ dodává Dong.
Summit v Mnichově byl věnován budoucím řešením, s cílem nakrmit rostoucí světovou populaci. Organizátor Becker-Sonnenschein ale přiznává, že řešení, která tato akce nabídla, mohou být ještě daleko. „Půdní plodiny, jako je pšenice, kukuřice, rýže a sója, zůstanou vždy v oblasti konvenčního zemědělství na venkově. Ale zemědělství založené na laboratořích má obrovský potenciál pro nové nápady, jak nakrmit naše města,“ uzavřel.
V Nizozemském Rotterdamu by se měla otevřít plovoucí farma, která městu pomůže se soběstačností (8/2018):
22. srpna 2018 |
