Curych, Švýcarsko

Curych, Švýcarsko | foto: Profimedia.cz

Švýcaři v referendu odmítli zlaté padáky a pohádkové platy pro manažery

  • 12
Švýcaři se v nedělním referendu vyslovili pro zavedení přísné kontroly odměňování vedoucích pracovníků firem. 67,9 procenta hlasujících souhlasilo s tím, aby akcionáři získali větší práva a mohli vetovat návrhy odměn pro vedoucí pracovníky podniků či zakázat vyplacení vysokého odstupného pro odcházející manažery.

Podíl hlasujících, kteří vyjádřili souhlas s návrhem, byl jedním z nejvyšších v historii. Referendum se konalo na základě občanské iniciativy. Za "návrhem proti zlodějně", jak se soubor opatření nazývá, stojí podnikatel a nezávislý poslanec Thomas Minder.

Plán, který má zajistit rozumnou výši odměňování managementu, se týká společností obchodovaných na burze, jež mají sídlo ve Švýcarsku. Kromě domácích firem tak bude mít vliv i na ty zahraniční. Na švýcarském území má sídlo kupříkladu americká ropná společnost Transocean, koncern Tyco nebo potravinářská společnost Aryzta.

Minderův návrh akcionářům zajišťuje lepší postavení při rozhodování o firmě. Vedení by podle něj mělo vlastníky beze zbytku informovat o platech vedoucích pracovníků a pravidelné hlasování akcionářů o výši odměn bude pro firmu závazné. Pokud tedy akcionáři rozhodnou třeba o zrušení "zlatých padáků", obřích bonusů pro odcházející manažery, musí je vedení poslechnout. V případě porušení pravidel budou podle návrhu hrozit dotyčným až tři roky vězení nebo pokuta až do výše půlročního platu.

Výsledek je překvapivý

Jasná většina lidí, kteří se vyslovili pro omezení, je v zemi silně nakloněné podnikání neobvyklá vzhledem k ostré kampani, kterou proti návrhu vedly pravicové strany a hospodářský svaz Economiesuisse. Podle nich nová pravidla poškodí konkurenceschopnost země. Navzdory hrozbám odpůrců však Švýcarsku zřejmě nehrozí odchod velkých firem, které do země lákají nízké daně, stabilní politické prostředí a zákony podporující podnikání.

Veřejné mínění ve Švýcarsku stejně jako jinde není nakloněno vyplácení astronomických odměn, a to zejména od vypuknutí ekonomické krize v roce 2008. V poslední době veřejnost rozezlila například zpráva o tom, že odcházející předseda představenstva farmaceutické firmy Novartis Daniel Vasella měl podle smlouvy obdržet během pěti let 72 milionů švýcarských franků (1,5 miliardy Kč). Vesella kvůli mediálnímu tlaku odměnu odmítl.

Krátce na to se pozornost zaměřila na šéfa firmy Tyco Edwarda Breena, který podle médií loni vydělal 30 milionů CHF (628 milionů Kč).

Švýcaři odmítli pořádání olympijských her

Švýcarská sociálnědemokratická strana již tlačí na uskutečnění dalšího referenda o ještě tvrdším omezení odměňování nejvyšších pracovníků. Podle jejího návrhu by roční odměny nejvyšších manažerů mohly činit nejvýše dvanáctinásobek platu nejhůře placeného zaměstnance.

O omezení platů a odměn se snaží i v jiných zemích, nikde však zatím nebyly tyto akce tak rázné. Brusel se minulý týden dohodl na omezení odměn bankéřů. Také Británie chce zavést povinné hlasování akcionářů o mzdách a odstupném členů nejvyššího vedení.

Občané švýcarského kantonu Graubünden se dnes rovněž v jiném referendu vyslovili proti tomu, aby se města Svatý Mořic a Davos ucházela společně o pořádání zimních olympijských her v roce 2022. Kandidaturu přitom podpořila vláda.

,