Referendum, proti kterému se staví Švýcarská národní banka (SNB), parlament i vláda, proběhne v červnu. Pokud by lidé iniciativu odsouhlasili, mohlo by to vést k velkým změnám ve způsobu, jakým Švýcarsko vede svůj finanční sektor a jakým případně ovlivňuje jiné ekonomiky po celém světě, uvedl server Business Insider.
Koncept iniciativy svrchovaných peněz je poměrně komplikovaný. V zásadě hovoří o tom, jak finanční instituce a potažmo společnost posuzuje, co jsou a nejsou peníze. Svrchované peníze jsou reálné peníze, které centrální banka dané země uvedla do oběhu. Ty tvoří podle aktivistů Vollgeldské iniciativy, která za referendum lobbovala, ve švýcarské ekonomice přibližně deset procent oběživa. Zbylých devadesát procent jsou vesměs elektronické peníze, které jsou vytvořeny finančními institucemi jiných než centrálních bank, což jsou například běžné banky.
Podle návrhů předložených Vollgeldskou iniciativou by veškeré vklady prováděné běžnými bankami ve Švýcarsku ve švýcarských francích neměly být uvedeny v jejich účetní bilanci, nýbrž v bilanci Švýcarské národní banky. „Pouze Švýcarská národní banka bude schopna vytvářet elektronické peníze,“ říká Iniciativa Vollgeld v dokumentu, který vysvětluje navrhované reformy.
„Banky už nebudou moci vytvářet peníze pro sebe, budou moci půjčovat pouze peníze, které mají od klientů nebo jiných bank, nebo dokonce v případě potřeby i peníze, které jim poskytne Švýcarská národní banka,“ píše se v dokumentu.
Hlavním argumentem Vollgeldské iniciativy pro takový systém je, že by se snížila úroveň systémového finančního rizika v zemi, které je silně závislé na bankovním systému.
Úplné zdůvodnění iniciativy zní následovně: „Svrchované peníze na bankovním účtu jsou zcela bezpečné, protože jsou to peníze centrální banky. Nezmizí, když banka zbankrotuje. Je vyloučen vznik finanční bubliny, protože komerční banky už nebudou moci vytvářet peníze. Stát už nebude rukojmím komerčních bank, protože banky nebudou muset být zachraňovány penězi daňových poplatníků, aby udržely celý systém peněžních transakcí nad vodou. Finanční průmysl se vrátí k tomu, aby sloužil reálné ekonomice a společnosti. Peněžní a bankovní systémy již nebudou složité, ale budou transparentní a srozumitelné.“
Velké instituce jsou proti
„Iniciativa by představovala několik zásadních změn ve švýcarské ústavě. Bylo by prohlášeno, že peníze nejsou dluhem a že SNB může rozdělovat peníze státu nebo přímo domácnostem,“ napsal profesor Švýcarského finančního institutu Philippe Bacchetta pro Vox EU.
Pokud by taková iniciativa prošla, mohlo by to znamenat, že obhájci podobného systému v jiných zemích by měli důvod pro změnu, což by mohlo na ostatní dolehnout prostřednictvím globálního finančního systému.
Švýcarsko je národ, který je proslulý referendy, ve kterých se hlasuje o nejrůznějších věcech – od zbavení se televizní licence až po známé a kontroverzní referendum o zákazu výstavby minaretů. I hlasování o suverénních penězích, které proběhne 10. června, by mohlo být jedním z těch významnějších.
Zatímco Vollgeldská iniciativa agresivně lobbuje za změnu, velké instituce Švýcarska jsou silně proti. Jak uvedl deník Financial Times, centrální banka země varuje, že jde o nebezpečný pokus, který by radikálně změnil obchodní model mnoha bank, což by vzhledem k významu bankovnictví Švýcarska mohlo mít významné dopady na globální ekonomiku.
„Dnešní decentralizovaný systém je zákaznicky orientovaný a efektivní. Konkurence mezi bankami zajišťuje příznivé úrokové sazby a vysoce kvalitní, moderní a levné služby,“ napsala SNB.
„Neexistuje žádný zásadní problém, kvůli kterému bychom k takovému kroku museli přistoupit. Radikální přepracování švýcarského finančního systému je nepřiměřené a znamenalo by velké riziko,“ uvedla Federální rada, která je také proti.
Další problémem, který by při zavedení svrchovaných peněz pravděpodobně vznikl, je, že by se zastavilo půjčování peněz ve Švýcarsku, protože banky by nemohly ve svých rozvahách vytvářet nový kapitál na financování takových půjček.
Mnoho lidí se domnívá, že k hlasování by nemělo dojít. Jak uvedla agentura Reuters, podle průzkumu Tamedia je 45 procent voličů proti iniciativě. „Motivace a specifika navrhované reformy ve Švýcarsku neodpovídají povědomí o reálném fungování ekonomiky. Je to slabost demokratického systému Švýcarska, že občané mohou hlasovat o ekonomických iniciativách bez podrobnějších znalostí,“ říká Bacchetta.
Aby mohlo ve Švýcarsku projít jakékoli referendum, je potřeba získat sto tisíc podpůrných podpisů. Hlasování se považuje za platné pouze v případě, že se jej zúčastní více než čtyřicet procent obyvatel. Chce-li nějaká iniciativa vyhrát, potřebujete většinu obyvatelstva, které je schopné hlasovat, a většinu kantonů nebo regionů, které tuto změnu podporují. Vollgeldské iniciativě se podařilo shromáždit sto deset tisíc podpůrných hlasů.
