Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Synové Štrochovi pokračují v otcově díle

  10:10aktualizováno  10:10
Léta pracoval Vladimír Štroch, mezinárodně uznávaný odborník na exploze prachu, v ostravském Vědecko-výzkumném uhelném ústavu. Léta snil o tom, že se postaví na vlastní nohy a dokáže, jak se jeho profese dá zúročit i komerčně. Po pádu socialismu měl konečně možnost svůj sen uskutečnit.
Petr a Libor Štrochovi

Petr a Libor Štrochovi | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Hned počátkem devadesátých let výzkum opustil a založil si vlastní firmu. Společnost RSBP (zkratka značí "racionální systémy bezpečnosti průmyslu"), u jejíhož zrodu stál, je dnes největším čistě českým hráčem v oboru bezpečnostní techniky a slušné renomé si buduje i v zahraničí.

Před čtrnácti lety začínala poradenstvím v oboru bezpečnostní techniky. Její zakladatel ji však stačil jen rozjet.

Po necelých dvou letech totiž Vladimír Štroch onemocněl. Krátce nato, co u něj lékaři objevili leukemii, zemřel. Jeho slibně se rozjíždějící firma tak nečekaně zůstala ležet na bedrech dvou synů, mladých a nezkušených inženýrů, kteří do té doby hlavě rodiny jen pomáhali.

"Byla to pro nás rána. Nebyli jsme na něco takového vůbec připraveni," vzpomíná starší syn, dnes jedenačtyřicetiletý Libor. "Otec byl totiž vždycky u nás ten, kdo nosil nápady, určoval, kam dál směřovat. Ale vyskočit z rozjetého vlaku už nešlo. To jsme otci nemohli udělat," vysvětluje dnešní ředitel firmy.

Mladí Štrochovi vůbec neuvažovali o tom, že by firmu, která zcela nečekaně přišla o šéfa, odborníka s pětadvaceti lety praxe v bezpečnostní problematice, opustili. "Cítili jsme vůči otci závazek, nemohli jsme od toho utéct," shodují se oba bratři.

Tatínek by dnes asi měl z Libora a Petra Štrochových radost. Když přebírali vedení firmy, neměla ani pět zaměstnanců, sídlila v rodinném domku a žila hlavně z poradenství, bezpečnostních posudků a drobných oprav.

Drobné zakázky vystřídal vývoz
Dnes však oba bratři zaměstnávají sto dvacet lidí. Vyrábějí bezpečnostní techniku a prodávají své výrobky a služby nejen v České republice, ale také v Polsku, na Slovensku, v Německu či Rakousku. Loni dokonce koupili někdejší výzkumný ústav uhelný, kde jejich otec strávil jako zaměstnanec většinu života.

"Otec by asi byl příjemně překvapený, kdyby viděl, kam jsme dostali firmu, kterou rozjížděl s jedním počítačem v našem dětském pokoji," usmívá se Petr Štroch.

Začátky však pro oba bratry vůbec nebyly jednoduché. Starší Libor se v bezpečnostní problematice moc nevyznal, vystudoval totiž strojařinu. Mladší Petr sice absolvoval fakultu bezpečnostního inženýrství, ale měl krátce po škole.

"Měl jsem za sebou ale dobrou praxi v zahraničí. Dostal jsem se na stáž u německé firmy, která se tomu oboru věnuje třicet let, a zažil jsem u nich takové akce, jako třeba zajišťování ochrany lakovacích linek v automobilce Opel. Obor mě chytil. A hlavně jsem během toho půldruhého roku, který jsem měl to štěstí strávit s otcem, dostal tu nejlepší školu, jakou jsem dostat mohl," vzpomíná Petr Štroch.

I tak se oba bratři museli v počátcích hodně učit. Strojař Libor to vzal tak důkladně, že bezpečnostní inženýrství večerně vystudoval. Oba jezdili do ciziny, zkoumali trhy, sledovali vývoj v oboru. A k tomu řídili firmu.

Firma v době, kdy její zakladatel zemřel, pomalu spouštěla vlastní výrobu. Začínala s produkcí bezpečnostních protiexplozivních membrán, které se používají například na zásobníky plynu nebo na nejrůznější nádrže s výbušným obsahem.

fotoSeriál Rodinná pouta v byznysu
Všechny díly najdete ZDE

První dílna byla v garáži v rodinném domku Vladimíra Štrocha a membrány dělal otec se syny "na koleně". Zakázek však pomalu přibývalo. V polovině devadesátých let se mladým Štrochovým povedl první opravdu velký, zlomový obchod.

Tendry odstartovaly prodej ve velkém
"Vyhráli jsme výběrová řízení a získali kontrakty na dodávky bezpečnostních systémů pro Novou huť a Moravské chemické závody. Tím jsme se od desetitisícových obchodů posunuli do úplně jiné kategorie," vzpomíná Libor Štroch.

Jak firmě přibývalo zakázek a potřebovala nové prostory i odborníky, začala spolupracovat s Vědecko-výzkumným uhelným ústavem, z něhož kdysi vyšel jejich otec. Ústav byl kdysi součástí Ostravsko-karvinských dolů, od nich se však už počátkem 90. let oddělil, vystřídalo se tu několik majitelů a kdysi uznávané centrum, tvořené obrovským komplexem laboratoří a zkušeben, začalo upadat.

Štrochovi si tu nejdřív pronajímali laboratoře, zadávali zdejším pracovištím zakázky, pak začínali skupovat malé majetkové podíly a nakonec loni celý komplex s víc než stovkou zaměstnanců převzali celý.

Mít rodinnou firmu je výhoda
"Teď se snažíme, aby začal víc vydělávat, chce to hlavně vzkřísit obchodní aktivitu, která se tu dřív dost zanedbávala," říká Libor Štroch. Bratři také počítají s tím, že ve "výzkumáku" obnoví vývoj a výrobu v oboru elektrotechniky, která se tu kdysi dělala a v níž vidí do budoucna velkou perspektivu.

Firma v současné době expanduje do zahraničí. Slušné pozice už má v sousedních zemích, teď však míří na východ. Začíná v Pobaltí, na Ukrajině a v Rusku, kde vidí na rozdíl od přecpaného západoevropského trhu velké šance.

I když je ambicí Štrochových vybudovat firmu s mezinárodní působností, o vstupu dalších investorů zatím vůbec neuvažují. "Mít rodinnou firmu je pro nás výhoda," říká Libor Štroch. "Daří se nám s bratrem vycházet celá ta léta dobře, a i když máme občas na něco různý názor, nakonec se vždycky dokážeme domluvit. Už kvůli otci."

Autoři:



Nejčtenější

Prodavači jsou dražší než vysokoškoláci. Anomálie však dlouho nevydrží

(ilustrační snímek)

Současný trh práce zažívá anomálie v odměňování. Kdo hledá práci, může si u dané firmy říct víc, než mají stávající...

Problémy vyřešíme, chce to ale čas, říká finanční ředitel Kauflandu

Finanční ředitel Kauflandu Jan Stupka obsluhoval zákazníky u pokladny na...

Finanční ředitel Kauflandu Jan Stupka (54) působí v tomto německém obchodním řetězci, kde je zvykem rozhovory...



Na jižní Moravě jsou vyšší mzdy než v Praze. Firmy si přetahují lidi

Ilustrační snímek

Platy na jižní Moravě jdou do extrému, firmy totiž dorovnávají nejvyšší platy konkurentů. Hospodářská komora před...

Motýlí efekt a duha na českých bankovkách. Podívejte se na nové prvky

Státní tiskárna cenin představila nové ochranné prvky, které budou na...

Státní tiskárna cenin slaví devadesát let od svého vzniku. Významné jubileum spojila s unikátní výstavou cenin, kde má...

Hladové české firmy posílí tisíc Filipínců, pracantů s dobrou angličtinou

Filipínský dělník

Do Česka má letos prostřednictvím vládního programu na zaměstnávání cizinců přijet tisíc Filipínců. Budou vítanou...

Další z rubriky

V centru Prahy bude tržiště z kontejnerů. Nabídne design, jídlo i kulturu

Vizualizace projektu Manifesto u Masarykova nádraží.

Unikátní tržiště, složené z dvaceti přepravních kontejnerů, vznikne na dosud nevyužitých pozemcích u Masarykova...

ČEZ pokračuje ve větrné expanzi, ve Francii postaví své první elektrárny

Větrný park ČEZ v německém Cheinitz-Zethlingenu

Snaha polostátního gigantu ČEZ přebarvit se alespoň zčásti nazeleno pokračuje. Na konci roku by měla firma zahájit...

Žalobce žádá v kauze privatizace OKD podmínky a zaplacení miliard

Důl Karviná (ilustrační snímek)

Za nevýhodnou privatizaci OKD navrhl státní zástupce třem obžalovaným podmínky. Měli by podle něj také zaplatit...

Najdete na iDNES.cz