Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Plné splacení řeckého dluhu je nereálné, tvrdí Syriza

  14:19aktualizováno  14:19
Očekávání, že Řecko zcela splatí dluh téměř 320 miliard eur, je nereálné. V rozhovoru pro BBC to řekl mluvčí levicové strany Syriza, která po volebním vítězství vytváří novou vládu. Ta podle evropských lídrů musí dodržet závazky, které v minulosti dalo krachující Řecko mezinárodním věřitelům.

Šéf Syrizy Alexis Tsipras slaví vítězství ve volbách (25. ledna 2015) | foto: Reuters

Syriza se staví proti úsporným opatřením souvisejícím s mezinárodní finanční pomocí. Hodlá požadovat změnu podmínek záchranného programu a odpis velké části řeckého dluhu. Ten dosahuje skoro 320 miliard eur (8,9 bilionu korun). 

Premiér oznámil jména ministrů

Řecký premiér Alexis Tsipras v úterý oznámil složení nové vlády. Finance bude řídit ekonom Janis Varufakis, obranu získal koaliční partner Panos Kammenos, vicepremiérem se stává Tsiprasův stranický spolupracovník Jannis Dragasakis. Premiér a vůdce levicové strany SYRIZA se na zformování kabinetu dohodl s pravicovou stranou Nezávislí Řekové (více o nové koalici čtěte zde).

Podle Euclida Tsakalotose, který je mluvčím strany pro ekonomické otázky, ovšem „nikdo nevěří, že řecký dluh je udržitelný“. „Nesetkal jsem se s ekonomem..., který by vám řekl, že Řecko všechen ten dluh splatí. To není možné provést,“ řekl podle BBC Tsakalotos.

Požadavky vítěze voleb by mohly dostat Řecko do sporů s ostatními členy eurozóny a ohrozit členství Řecka v měnové unii. Tsakalotos podotkl, že Syriza před nebezpečím pro euro a pro eurozónu varovala od začátku. Toto nebezpečí však prý nepředstavuje tato strana, ale „sama úsporná opatření“.

Volby v Řecku

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble prohlásil, že řecký lid nestrádá kvůli rozhodnutím z Bruselu či Berlína, ale spíše kvůli selháním řecké elity v posledních desetiletích.

Nervozita kolem dalšího dění v Řecku se opět odráží na řeckých finančních trzích. Aténská burza v úterý druhý den klesá v čele s bankovními tituly. Výnosy desetiletých vládních dluhopisů stouply o 0,56 procentního bodu na 9,8 procenta. U papírů s kratší dobou splatnosti byly výnosy ještě vyšší. Signalizuje to obavy, že země by se opět mohla ocitnout na pokraji bankrotu.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
EU si chce posvítit na daně technologických gigantů. Irsko se brání

Agresivní daňová politika Googlu, Facebooku, Amazonu nebo Applu leží v žaludcích ministerstev financí unijních zemí už téměř deset let. Státy se ale do dneška...  celý článek

Dělníci budují Brennerský úpatní tunel.
Ve východních zemích EU musí rychleji růst mzdy, burcují odboráři

V Evropské unii je potřeba i prostřednictvím kolektivního vyjednávání dosáhnout růstu platů, který by měl být ještě vyšší ve východní části společenství, aby...  celý článek

(ilustrační snímek)
Komise navrhuje nový daňový systém, reformu chce do roku 2022

Evropská komise ve středu nabídla členským zemím reformu daně z přidané hodnoty (DPH). Nový systém, který by měl být funkční od roku 2022, by měl ztížit daňové...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.