Ve vaší firmě působí odbory. Jména členů ani počet se nedozvíte, ale máme právo za ně jednat. Zhruba takovou informaci dostane zaměstnavatel, pokud v jeho firmě vznikne takzvané „seskupení členů“, přezdívané jako tajné odbory. Vyjednávat za zaměstnance například zvýšení platů nebo zlepšení pracovních podmínek pak přijdou profesionálové z regionální pobočky svazu KOVO.
V některých firmách ale KOVO naráží – vedení firmy se odmítá smířit s tím, že namísto zaměstnanců na jednání přicházejí cizí lidé. „Antipatie aktuálně zažíváme u jedné firmy západně od Plzně. Setkáváme se s obstrukcemi – firma opakovaně odkládá termíny pro jednání, odmítá nám předložit interní předpisy ve vztahu k zaměstnancům, které odborová organizace potřebuje pro vytvoření kolektivní smlouvy,“ říká Ivo Kužel, šéf regionálního pracoviště OS KOVO Plzeň a Karlovy Vary. Jméno zatím prozradit nechce, stále doufá, že firma začne spolupracovat.
Tajné členství je okrajová záležitost, ale vzniklo v reakci na klesající zájem zaměstnanců o odbory. Příčinou byl jak strach z vyhazovu „problémového“ zaměstnance, tak nedostatek těch, kterým by se se zaměstnavatelem chtělo vyjednávat nebo to zkrátka neumějí. „Tam, kde odborářské funkce nikdo nechce dělat, jsme ve stanovách umožnili vytvořit seskupení členů,“ vysvětluje Jaroslav Souček, šéf svazu KOVO. Seskupení funguje například ve firmách Wuppermann Holýšov, Adient Bor nebo Kimberly Clark Jaroměř.
Seskupení členů působí už rok a půl například v západočeském Borgers Rokycany, který vyrábí autodíly. „Spolupráce probíhá podle představ,“ uvedla mluvčí Borgersu Lucie Masaryková.
Podle Kužela se firma odborům nebránila. „Hned na začátku jsme měli několik členů veřejných a na jednání chodili, takže zaměstnavatel věděl, s kým jedná a žádné velké antipatie tam nebyly. Připravujeme teď členy na to, aby se v nejbližší době přeměnili na klasickou základní organizaci,“ vysvětluje Kužel. Podařilo se to například ve firmách Eberspächer Rakovník nebo MSSL Dolní Ředice.
Členové platí příspěvky sami
Členství pak přestane být anonymní a organizace musí ustanovit minimálně tříčlenný výbor – tedy předsedu, hospodáře a kontrolora účtů, a to z řad zaměstnanců dané firmy. To, jestli bude vedoucí funkce v odborářské organizaci placená, záleží na počtu členů, na výši příspěvků a na tom, zda to dotyčný dělá při práci, nebo je odborářem na plný úvazek. Druhý případ nastává zpravidla, pokud má na starosti 400 členů a víc.
FaktaCo jsou tajné odbory Správně „seskupení členů“ vzniklo změnou stanov OS KOVO v roce 2013. Zaměstnanci firem z oboru kovovýroby se mohou obrátit na některé z desítky regionálních pracovišť KOVO a pracovníci svazu, profesionální odboráři, jim ve firmě založí tajnou odborovou organizaci a budou za ně vyjednávat se zaměstnavatelem – o zvýšení platů, o zlepšení pracovních podmínek. Zaměstnanci, pokud se sami nerozhodnou na jednáních podílet a stát se členy výboru, zůstanou před svou firmou skryti. „Lidé si musí ověřit, jestli to zvládnou – je to takové funkcionářství nanečisto, při kterém jim pomáhají profesionálové,“ říká Jaroslav Souček, šéf KOVO. |
Za členství v tajných odborech se platí, ale méně než v klasických. Tam obvykle činí příspěvek jedno procento z čisté mzdy měsíčně a lidem ho strhává přímo zaměstnavatel a posílá ho odborové organizaci. To, co se nespotřebuje na fungování organizace, se pak zaměstnancům rozděluje ve formě příspěvků – na rekreaci, na dětské ozdravné pobyty, na plavenky do bazénu.
V případě ,seskupení členů‘ posílají příspěvek svazu KOVO sami tajní členové, takže zaměstnavatel nic neví. „Zvolili jsme paušál 100 korun měsíčně, protože nemáme jak ověřit, jakou má dotyčný mzdu,“ vysvětluje Souček. Členové mají nárok na služby profesionálních odborářů, žádné příspěvky se lidem nevyplácejí.
Odborové organizace zažívají v posledních dvou letech renesanci. „Loňský rok je zlomovým rokem, přibylo 13,5 tisíce členů a bylo založeno 97 odborových organizací, nejvíc pod OS KOVO a OS zdravotnictví,“ říká Jana Kašparová, mluvčí odborové centrály ČMKOS, která sdružuje odborové svazy. Má za to, že k tomu přispěla celostátní kampaň „Konec levné práce“.
„Když přišla levicová vláda, lidi si řekli, že není potřeba, aby řešili odbory. Pak zjistili, že ve všech firmách, kde jsou odbory, je vyšší mzdová hladina než tam, kde nejsou,“ soudí šéf konkurenční centrály Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek, kde se předloni pokles členů konečně zastavil.
