Na pokles dodávek plynu do Polska upozornil státní plynárenský podnik PGNiG. Gazprom stejně jako ve středu uvedl, že Polsko dostává stále stejné množství plynu jako minulý týden, tedy 23 milionů krychlových metrů na den.
PGNiG tvrdí, že už objem, který ve středu dostal, byl pod minimem rozsahu stanoveného smlouvou. Podnik tak začal kompenzovat výpadek dodávek z východu dovozem z Německa a Česka.
PGNiG sdělil, že příčinu nižších dodávek z Ruska se stále snaží zjistit. Od Gazpromu zatím žádné informace nepřišly, uvedl podnik podle agentur PAP a Reuters. V pondělí polská plynárenská společnost prý obdržela o 20 procent méně plynu, než má ve smlouvě, v úterý to bylo o 24 procent méně. Gazprom to ale odmítl.
Slovensko hlásí pokles druhý den
Snížení dodávek plynu hlásí i Slovensko. Dominantní prodejce plynu, společnost SPP, uvedl, že i během čtvrtka zaznamenal pokles objemu dodávek suroviny asi o desetinu. Stejný výpadek společnost hlásila už ve středu. "Na dodávky všem zákazníkům od domácností po velké průmyslové podniky tato situace nemá žádný vliv," sdělil mluvčí SPP Peter Bednár. Dodal, že i stávající dodávky jsou dostatečné pro zajištění potřeb klientů SPP a pro průběžné doplňování zásobníků plynu. Ty by měly být zcela naplněny už v nejbližších dnech.
Polský provozovatel plynovodů Gaz-System a šéf ukrajinského přepravce plynu Ukrtransgaz ve středu řekli, že Gazprom začal omezovat dodávky zemního plynu do Polska, aby Varšava zastavila zpětné dodávky plynu na Ukrajinu. Ukrajina je teď kvůli sporům o cenu odříznuta od přímých dodávek plynu z Ruska.
Spor o cenu za plyn
Rusko přerušilo vývoz plynu na Ukrajinu v polovině června a oznámilo, že dodávky obnoví, až Kyjev zaplatí miliardy dolarů, které dluží za předchozí dodávky. Kyjev tvrdí, že zvýšená částka, kterou Moskva od dubna za plyn požaduje, je politicky motivovaná a odmítá ji zaplatit.
Ukrajina od tohoto měsíce začala dovážet plyn ze Slovenska a menší objemy dováží i z Polska a Maďarska. Dodávky z Maďarska ale v srpnu prudce klesly.
Ukrajina ročně spotřebuje zhruba 50 miliard metrů krychlových plynu. Země vytěží asi 20 miliard metrů krychlových, zbytek musí dovézt, převážně z Ruska.
