Markus a Martin Villigové vybudovali za pět let službu, která funguje ve 25...

Markus a Martin Villigové vybudovali za pět let službu, která funguje ve 25 zemích. „Evropa je ve srovnání s americkou technologickou scénou pořád deset dvacet let pozadu. Pokud se to nezmění, s evropskou ekonomikou to nedopadne dobře,“ říkají bratři z Estonska. | foto: EY

Estonský startup uspěl proti gigantu, Taxify nyní pošilhává po Brnu

  • 14
Monako (od zpravodaje iDNES.cz) - Na začátku estonského startupu Taxify, který funguje jako alternativní taxislužba, byla nenaplněná vlastní potřeba. „Každý víkend bylo v Tallinnu těžké sehnat taxi. Existovalo tam třicet malých společností, bylo třeba obvolávat jednu po druhé. Často volný vůz vůbec nebyl, jindy přijela nějaká stará kraksna,“ vypráví zakladatel Taxify Markus Villig.

Díky tomu ho napadlo, že dá všechny řidiče dohromady a pasažérům nabídne příjemnější zážitek. To bylo v roce 2013, právě mu bylo devatenáct a chodil do posledního ročníku na střední škole.

„Neměl jsem žádné zkušenosti, žádné kontakty, žádné peníze. Půjčil jsem si pět tisíc eur od rodičů. Ty peníze měly jít na studium na univerzitě,“ vysvětluje čtyřiadvacetiletý Estonec svižnou angličtinou na terase monackého hotelu Fairmont. Přijel tam jako národní vítěz soupeřit o světový titul v soutěži EY Podnikatel roku.

Tři měsíce mu trvalo, než vytvořil prototyp aplikace. Mezitím chodil za taxikáři a přemlouval je, ať se k němu přihlásí. „Oslovil jsem jich tak pět set, od samého začátku se jich přihlásilo asi sedmdesát,“ říká.

Už tehdy existovala americká aplikace Uber, která je dodnes jasným lídrem trhu. Villig se toho nebál. „Cestování vyjde lidi po celém světě na miliardy dolarů. A nemyslíme, že by to mělo být záležitostí jedné společnosti,“ uvádí. Taxify se prý umí lépe zaměřit na lokální trh, na rozdíl od Uberu například umožňuje i platby v hotovosti.

Malý trh vývoji pomohl

Hodně pomohlo, že svou firmu rozjížděl právě v Estonsku, které bývá považováno za evropského lídra v technologiích. „Je tam spousta talentovaných lidí. Estonsko má hodně technologických firem, jako je Skype. Díky tomu vznikla komunita stovek lidí, kteří mají výborné zkušenosti, znají se mezi sebou. My jsme mezi nimi mohli lovit,“ říká.

Za necelých pět let od spuštění služba Taxify přerostla Tallinn, Estonsko i Evropu. „Dnes jsme ve 25 zemích, zaměřujeme se především na Evropu a Afriku. Za rok bychom chtěli být ve stovce měst. A během pěti let je naším cílem pokrýt každé město v Evropě a Africe, kde lidé naši službu potřebují. Jdeme také do měst, která mají 20 tisíc obyvatel. Jsou to tisíce měst,“ říká Markus Villig.

Jeho aplikaci využívá deset milionů zákazníků a půl milionu řidičů. V Česku zatím Taxify funguje jen v Praze. „Díváme se i na další města. V Brně už něco připravujeme, ale zatím nemáme konkrétní datum,“ říká.

S vládami chtějí spolupracovat

Se svým o patnáct let starším bratrem Martinem se snaží přesvědčit vlády, aby přijaly nové zákony ohledně taxislužeb. „Spolupracovat s vládou je výhodnější než s ní soupeřit. Současné normy vznikly před dvaceti lety, kdy žádné aplikace neexistovaly. Je to tak v celé Evropě. Někde už vlády pochopily, že je regulace taxislužeb zastaralá a je třeba ji upravit,“ připomíná Martin Villig. Jako příklad dává Estonsko. K získání licence není třeba dělat složité zkoušky, kontroluje se jen, že řidič má čistý trestní rejstřík a řidičák. „V Česku už to jde správným směrem, ale bude to ještě chvilku trvat,“ říká Martin.

Taxify loni dostalo peníze od firmy Didi Chuxing – čínského Uberu. A koncem května získalo na další expanzi 175 milionů dolarů od skupiny investorů v čele s německým Daimlerem. „Berou to jako investici do budoucnosti. Stále víc lidí nechce kupovat auto, ale k přesunům po městě používají služby, jako je ta naše,“ tvrdí Markus.

A potenciál je podle něj velký. „Lidé dnes jezdí hlavně svým autem nebo veřejnou dopravou. Taxi nebo aplikace mají na celkovém počtu jízd po městě dvě až tři procenta. Myslíme, že za deset let to bude dvacet až třicet procent,“ tvrdí Villig. Lidé nebudou chtít kupovat auta a platit za parkování.

Bratři Villigové se snaží podporovat estonské či evropské startupy. „Chceme být vzorem pro další firmy z východní Evropy. Chceme ukázat, že lze čelit americkým technologickým firmám,“ dodává Markus. Zaměřuje se hlavně na univerzity, osobně mentoruje začínající podnikatele.

„Evropa je ve srovnání s americkou technologickou scénou pořád deset dvacet let pozadu. Pokud se to nezmění, s evropskou ekonomikou to nedopadne dobře,“ věští. „Jsme silní v tradičních odvětvích. Jenže ta jsou postavena na minimalizaci rizika. To platí nejen uvnitř firem, ale také co se týče regulace. S technologií je to přesně opačně, je třeba podstupovat riziko,“ říká Markus.