Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Telefónica O2 odebírala načerno vodu

  15:52aktualizováno  17:09
Společnost Telefónica O2 odebrala v roce 2007 o třetinu více podzemní vody, než měla povoleno. Česká inspekce životního prostředí jí za to vyměřila pokutu přes 1,6 milionu korun. Operátor považuje pokutu za nepřiměřenou.

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

"K překročení čerpání povoleného množství vody došlo výhradně z důvodu naléhavé situace v zásobování Českého Brodu pitnou vodou – tedy ve veřejném zájmu. Pokuta, jejíž výši považujeme za neadekvátní, se tedy vztahuje jen ke skutečnosti, že jsme z důvodu potřeby rychlého jednání nesplnili včas formální náležitosti," říká Radka Spiesová z tiskového oddělení Telefóniky.

Celkově bylo nelegálně odebráno 116 tisíc kubíků vody, zjistili při loňských kontrolách inspektoři, kteří všem "hříšníkům" vyměřili pokuty za více než 10 milionů korun.

"Celkově bylo načerno odebráno tolik vody, kolik spotřebuje milion obyvatel za jeden den či regionální město za celý rok," přiblížila množství nelegálně odebrané vody šéfka České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Eva Tylová.

Prohřešky, kterých se společnosti či živnostníci dopustili, byly různé. Někteří podnikatelé neměli povolení k čerpání vody, někteří překračovali povolený limit a jiní například nedodali státu potřebná hlášení o aktuálním stavu. O povolení k čerpání podzemní vody přitom musí žádat téměř každá fyzická i právnická osoba.

"Limity se přitom schvalují proto, aby jeden odběratel svou velkou spotřebou neohrozil čerpání dalších firem či lidí," vysvětlil analytik Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Michal Drábek.

Kontroloři zjišťují nelegální odběry tak, že si nejdříve vytipují potenciální "hříšníky". Pak jdou na místo a zjišťují, zda má podnikatel v pořádku všechna povolení, zda mu funguje vodoměr a zda zapisuje průběžně množství odebrané vody. 

Černé přípojky se nenašly

"Zatím se mi nestalo, že bych narazil na odmontovaný vodoměr či černou přípojku, která by vodu odváděla pryč, ale vyloučit tyto možnosti teoreticky nemohu," řekl Jiří Vandas z kontrolního oddělení SFŽP.

Podle něj je nejčastější to, že firmy nemají v pořádku všechny dokumenty či čerpají více vody, než kolik mají povoleno. Za každý takto odebraný metr krychlový vody zaplatí firma či živnostník podle zákona 50 korun. Poplatky za odběr podzemní vody přitom platí ti, kteří spotřebují více než 500 kubíků měsíčně. Kdo čerpá vodu na pití, zaplatí za každý metr krychlový dvě koruny, voda pro ostatní užití stojí 3 Kč za kubík.

Dle údajů ministerstva zemědělství bylo v roce 2007 vodou z veřejných vodovodů zásobováno více než 92 procent obyvatel, ze zdrojů podzemních vod bylo dodáno celkem 327 milionů kubíků vody, což činilo zhruba 48 procent celkového podílu dodané vody.

Významné případy v roce 2008

Telefónica O2 Czech Republic, a.s.
Na základě kontroly ČIŽP bylo zjištěno, že subjekt překročil v roce 2007 povolený odběr podzemní vody ze zdroje v katastrálním území Vrátkov o 32 404 m3. To představovalo překročení o 1/3 povoleného množství (96 000 m3/rok).

Příčinou překročení odběru bylo dle společnosti poskytnutí podzemní vody pro zásobování města Český Brod, které nemělo z vlastních zdrojů vodu pro zásobování v dostatečném množství. Přestože již v průběhu roku bylo jasné, že je voda čerpána v nadlimitním množství, nepožádala společnost o změnu vodoprávního povolení.

Proto byla společnosti udělena pokuta ve výši 1 620 200 Kč za odběr podzemní vody z vlastního zdroje nad rozsah stanovený povolením vodoprávního úřadu. Subjekt se proti rozhodnutí odvolal a MŽP jako odvolací orgán rozhodnutí inspekce potvrdilo a pokuta nabyla právní moci 26. 2. 2009.
 
Hatecký mlýn, s.r.o.
Subjekt odebíral podzemní vodu pro napájení dobytka, sociální účely, mytí zemědělské techniky a přípravu postřiků bez platného povolení vodoprávního úřadu. Množství odebírané podzemní vody subjekt neměří.

Z tohoto důvodu byla spotřeba podzemní vody stanovena nepřímo dle směrných čísel roční potřeby vody, která jsou uvedena ve vyhlášce č. 428/2001 Sb. Nedovolený odběr byl stanoven pouze pro položky, které bylo možno z vyhlášky prokazatelně zjistit.

Na základě tohoto výpočtu bylo stanoveno, že subjekt odebral 7 272 m3 podzemní vody za rok, a tak dostal pokutu 363 600 korun.
 
Agrodružstvo Jevišovice
Při kontrole vodního hospodářství na farmě živočišné výroby Agrodružstvo Jevišovice v obci Rozkoš bylo zjištěno, že subjekt v období od srpna 2006 do prosince 2007 odebral z jedné vrtané studny v katastrálním území Rozkoš u Jevišovic pro napájení hospodářských zvířat a pro provozní účely farmy podzemní vodu v množství 10 994 m3 bez platného povolení vodoprávního úřadu.

V jakém množství byla podzemní voda odebírána před srpnem 2006, se při kontrole nepodařilo prokázat. Agrodružstvo dostalo pokutu 549 700 Kč.
 
MEP Postřelmov
Subjekt odebíral v letech 2005 – 2007 podzemní vodu v rozporu s povolením vodoprávního úřadu. V tomto období došlo sedmkrát k překročení maximálního měsíčního povoleného odběru. Inspekce  vyměřila pokutu 160 950 korun.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Petr Chmela (v popředí) z Tescomy přijal gratulace k titulu podnikatele roku od...
Nominace na Podnikatele roku se uzavírají, pošlete svůj tip

Čas pro podání přihlášek do osmnáctého ročníku prestižní soutěže EY Podnikatel roku se rychle krátí. Uzávěrka je už tuto sobotu 21. října, svůj tip můžete...  celý článek

Průzkumný vrt v Cínovci.
Zatím bez reakce. Australská EMH analyzuje usnesení Sněmovny k lithiu

Australská společnost European Metals Holdings, se kterou ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) podepsal memorandum o lithiu, bude tento týden...  celý článek

Kromě posilování prodejů v maloobchodu zrychlily v létě prodeje plechovkových...
Pivo v plechovkách stále roste. Prodalo se ho až o 80 procent víc než loni

Obliba piva z obchodních řetězců, a zejména toho plechovkového, dál roste v neprospěch moku prodávaného v hospodách. Potvrzují to odhady Českého svazu pivovarů...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.