Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Temelín stojí skoro 100 miliard

  17:32aktualizováno  17:32
K letošnímu srpnu bylo na stavbě jaderné elektrárny Temelín podle informací ČEZ prostavěno 85 miliard Kč. Podle srpnového vyjádření vedoucí informačního dispečinku ČEZ Marie Dufkové "do konce výstavby zbývá investovat zhruba 15 procent z celkové plánované sumy 98 miliard", tedy zhruba 14,7 miliardy korun. Nejasnosti ve financování provázejí výstavbu druhé české atomové elektrárny od listopadu 1989. Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr svého času spojoval s nedodržením termínů a rozpočtu otázku svojí rezignaci.

Na všech problémech se mimo jiné podepsalo použití zastaralé technologie z tehdejšího Sovětského svazu, která nevyhovovala zpřísněným bezpečnostním kritériím. Kritizován je také investor stavby - státem kontrolovaná elektrárenská společnost ČEZ.

Projekt elektrárny podepsaný v listopadu 1981 a zahájený v roce 1986 počítal s investicí kolem 40 miliard korun. V  červenci 1989 to ale bylo již 52 miliard korun.

Po listopadu 1989 nastaly Výrazné změny v odhadech nákladů. Výstavba třetího a čtvrtého bloku elektrárny byla pozastavena a oba rozestavěné bloky si postupně vyžádaly stovky úprav.

V červnu 1992 předpokládalo vedení společnosti ČEZ již náklady 68,1 miliardy korun. Temelínem se na svém mimořádném zasedání před parlamentními volbami také zabývala vláda ČR v čele s premiérem Petrem Pithartem.

Tehdy uvedl Pithart, že potřebná částka se pohybuje v rozmezí 68 až 130 miliard korun. "Není v moci této vlády dobrat se přesnější cifry," konstatoval.

Vláda Václav Klause v roce 1993 s dostavbou souhlasila, přičemž náklady neměly překročit plánovaných 68,1 miliardy korun. Byl také podepsán kontrakt v hodnotě 367 miliónů USD s americkou firmou Westinghouse o dodávce automatizovaného systému řízení technologických procesů a jaderného paliva.¨

V roce 1994 ještě společnost ČEZ ujišťovala veřejnost, že není žádný důvod ke zpochybňování celkových zhruba 69 miliard na výstavbu elektrárny. Zavážení paliva bylo původně plánováno na září 1996, podle smlouvy s dodavatelem Škoda Praha se teoreticky posunulo na září 1997.

Ke konci května 1997 bylo v JETE prostavěno 56 miliard korun a předseda představenstva ČEZ Petr Karas připustil, že celkové náklady jsou sice rozpočítány na 76 miliard korun, ale v důsledku prověřování programového vybavení bezpečnostních systémů by mohly stoupnout maximálně ještě o deset procent.

V dubnu 1998 oznámil tehdejší ministr průmyslu a obchodu Karel Kühnl, že dostavba Temelína bude stát 98,5 miliardy korun. Podobné číslo - 98,6 miliardy - stanovil i dodatek ke smlouvě o spuštění Temelína, který v červnu 1998 podepsaly ČEZ a Škoda Praha.

Podle rozhodnutí vlády Miloše Zemana z května 1999 náklady na dostavbu Temelína nesmějí převýšit stanovených 98,6 miliardy korun a termíny související s dostavbou nebudou moci být prodlouženy.

Pokud by Temelín nebyl dostavěn ve stanoveném termínu, byl ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr ochoten rezignovat na svou funkci ministra.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Logo Účtenkovky tvoří barevná písmena na bílém podkladu
Účtenkovka zlobí. Skenování moc nefunguje a hráčům se do přepisování nechce

Už je to více než dva týdny, co se rozjela účtenková loterie. Cestu k hlavní ceně milion korun, autu či dalším peněžním výhrám však lidem ztěžují problémy s...  celý článek

Ilustrační foto.
Chudoba či sociální vyloučení? V Česku hrozí nejméně ze všech zemí EU

Česká republika byla loni ve srovnání s ostatními 27 státy Evropské unie zemí s nejnižším procentem chudoby a sociálního vyloučení. Společně s Finskem, Dánskem...  celý článek

Průzkumný vrt v Cínovci.
Zatím bez reakce. Australská EMH analyzuje usnesení Sněmovny k lithiu

Australská společnost European Metals Holdings, se kterou ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) podepsal memorandum o lithiu, bude tento týden...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.