(Ilustrační foto;)

(Ilustrační foto;) | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Právní díra pro korupci: nechat stížnost „vyhnít“

  • 3
Byli přesvědčeni, že podmínky soutěží Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) o veřejné zakázky nebyly férové, a proto se zástupci Centra pro efektivní dopravu (Cedop) obrátili na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Jenže měli smůlu. ÚOHS jejich žádosti o vydání předběžného opatření nevyhověl. Navíc případ zkoumal tak dlouho, že SŽDC mezitím smlouvu podepsala s vítězem.

Antimonopolní úřad jen krátce poté konstatoval, že řízení zastavuje, aniž by řešil, zda byl, či nebyl porušen zákon. Bylo to prostě už bezpředmětné.

„Stálo nás to v součtu téměř milion korun jen na právnících. Těžko se to vysvětluje, hlavně zahraničním partnerům, s nimiž jsme do soutěží šli, že něco takového je u nás možné. V zahraničí je běžné, že se čeká s podpisem na konec řízení,“ tvrdí Petr Šlegr z Cedopu.

V Česku to navíc není nic výjimečného, podle nového zákona o veřejných zakázkách je to naprosto legální postup. Nadační fond proti korupci zmapoval případy, které antimonopolní úřad svoji pomalostí nechal projít. Nazývá to „šnečím efektem“.

60 dní a nic

Od roku 2012 ÚOHS rozhodl ve více než 250 sporech o zakázku tak, že se jí nezabýval. Řízení ukončil poté, co uplynula lhůta 60 dní od zahájení řízení, pro bezpředmětnost. Každoročně přitom řeší stovky stížností.

„Je to velmi diskriminační způsob. Navíc skýtá obrovský prostor ke korupci. Stačí mít kontakty a zajistit, aby se o zakázce rozhodlo až po 60 dnech,“ říká právník fondu Miroslav Cák. Přirovnává to k situaci, kdy by soud přestal řešit náhradu za újmu na zdraví, protože se mezitím poškozený uzdravil.

ÚOHS tuto praxi používá několik let, dříve na ni ale měly soudy rozdílné názory. Krajský soud v Brně ji odmítal, Nejvyšší správní soud dával antimonopolnímu úřadu za pravdu. V novém zákoně o veřejných zakázkách je tento postup výslovně uveden jako zcela legální. Nadační fond se dotazoval ministerstva pro místní rozvoj, zda neuvažuje o změně zákona, to ale tuto možnost odmítlo.

Poslední ve střední Evropě

Podle Cáka je Česká republika ve střední Evropě jedinou zemí s takovou mezerou v zákoně, která umožňuje svévolné rozhodování úřadu dohlížejícího nad zákonností veřejných zakázek. Fond chce dosáhnout okamžité změny zákona a tuto právní díru zalepit.

Předseda ÚOHS Petr Rafaj kritiku odmítá. Odvolává se přitom na judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle níž napadená ustanovení naopak poskytují větší ochranu dodavatelům než dříve a reálně brání jakýmkoli případům korupce.

„Během správního řízení nemůže dojít k účelovému uzavření smlouvy v případech, kdy úřad nemá odstraněnu pochybnost o zákonném postupu zadavatele,“ řekl Rafaj. Podle něj se ustanovením zákona zabývala i Evropská komise a akceptovala vyjádření podané Českou republikou.

Podle firem zabývajících se administrací veřejných zakázek jsou námitky neúspěšných uchazečů často bezpředmětné nebo jen zdržovací. „Osobně však můžeme říci, že nemáme zkušenost s liknavostí či různým přístupem ze strany ÚOHS. Podle našeho názoru je situace rapidně zlepšená oproti minulým letům, kdy platilo půl roku žádná lhůta, a to i pro zamítnutí,“ řekla Kateřina Koláčková ze společnosti Otidea.