„Domácnosti v následujících týdnech dostanou vyúčtování za teplo spotřebované v roce 2018 a nemusí se obávat zvýšených nákladů. Meziročně spotřeba tepla na vytápění a ohřev vody loni poklesla v rozmezí mezi šesti až osmi procenty. Většina domácností tak může při ročním vyúčtování nákladů za teplo za rok 2018 očekávat přeplatky v řádu až několika set korun,“ uvedl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.
Mluvčí sdružení Pavel Kaufmann doplnil, že podobný pokles spotřeby zaznamenaly teplárny také v porovnání zim 2017/2018 a 2018/2019. „Podle klimatické náročnosti je letošní průběh topného období od září do poloviny dubna v porovnání s minulým za stejné období zhruba o osm až deset procent teplejší podle lokalit,“ podotkl. Sdružení dodalo, že s velkou pravděpodobností bude letošní zima nejteplejší za posledních deset let.
Trend potvrzují i jednotlivé firmy. „Pokud srovnáme období září 2018 až březen 2019 se stejným obdobím loňského roku, tak již nyní můžeme konstatovat, že jsme zaznamenali vyšší teploty přibližně o 1,5 stupně Celsia. Tomu odpovídá i prodej tepla, který loňské výše nedosahuje ve Vsetíně přibližně o osm procent a v Uherském Hradišti o deset procent,“ uvedl Michal Chmela, předseda představenstva Zásobování teplem Vsetín a jednatel společnosti CTZ dodávající teplo v Uherském Hradišti.
Mírná zima poznamenala spotřebu tepla i v horských okresech Jeseník a Šumperk. Tamní domácnosti a firmy zásobuje tepelnou energií například společnost Sateza. „Končící topnou sezonu z pohledu spotřeby tepla hodnotíme z dlouhodobého hlediska 20 let jako velmi podprůměrnou. Z krátkodobého, tedy za poslední tři roky, pak jako mírně podprůměrnou. Otázkou je, jestli se jedná o krátkodobý klimatický jev, nebo se jedná o trend změny v našem klimatickém pásmu,“ sdělil ředitel společnosti Roman Macek.
Podobně mluví i ředitel Karlovarské teplárenské a.s. Roman Miarka. „Jestli jsme si loni stěžovali, že byla špatná zima, tak letos to bylo dvojnásobně horší. Odběratelé ušetřili asi deset procent tepla,“ řekl ČTK. „Nemůžeme skončit v červených číslech, a tak je možné, že představenstvo bude jednat o možném zvýšení ceny tepla,“ dodal.
Meziročně méně tepla pak dodal během uplynulé zimy také největší dodavatel tepla v Praze, společnost Pražská teplárenská. Meziroční pokles činil o 8,5 procenta. „Průměrná úspora domácností za spotřebu tepelné energie v aktuální topné sezoně bude kolem 900 korun,“ uvedl mluvčí firmy Miroslav Štochl.
Teplárenské sdružení ČR už dříve sdělilo, že průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě v Česku ročně spotřebuje na vytápění bytu a ohřev vody 25 gigajoulů (GJ) tepla. Podle Kaufmanna činí nyní průměrná cena tepla z uhlí v Česku zhruba 585 Kč/GJ, ze zemního plynu asi 605 Kč/GJ. Průměrná roční platba domácností se tak pohybuje kolem 14 tisíc až 16 tisíc korun. Podle šetření Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na celkových spotřebních vydáních domácností zhruba šesti procenty.
