Robert Javůrek je teplickým rekordmanem mezi bílými koni. Prochází 90 společnostmi. V roce 2014 převzal firmu Pneubotky, na kterou se začaly pořádat předváděcí akce. Sklidila pokuty přes 5 milionů, teď je v likvidaci. | foto: iDNES.cz

Teplice rájem bílých koní. Bezdomovci i narkomani převzali stovky firem

  • 92
Bezdomovci, narkomani a lidé ve finanční nouzi z Teplic na sebe nechali přepisovat stovky firem. Stojí dokonce v čele akciových společností, a to i na Slovensku. Ve špinavé hře sehrávají roli takzvaných bílých koní, firmy přitom ovládá někdo jiný.

Je mu čtyřicet, ale bydlí s matkou na ubytovně. Roberta Javůrka, muže s vytahaným svetrem a trhanými pohyby, s trochou štěstí potkáte u teplického nádraží.

Na první pohled ho nerozeznáte od přízračných postav, které se míhají kolem, v jednom však vyniká – vystupuje jako statutární orgán u šedesáti firem v Česku a více než třiceti na Slovensku.

Pište nám o šmejdech

Máte vlastní zkušenost se šmejdy? Víte o konání předváděcích akcí ve vašem okolí? Naletěli jste vy nebo vaši blízcí? Pište nám na fotoeko@idnes.cz

V posledních letech u něj skončily firmy z různých koutů země. Moc si nevybíral. Připouští, že v roli ochotného bílého koně na sebe za pár stovek či tisíc korun bral, co mu zrovna přišlo pod ruku – obchodní a realitní firmy, zprostředkovatele pojistek, stavební byznys i ostravské Strojírny KŠX (léta známé pod názvem K&K).

Některé „jeho firmy“ se staly experty na předváděcí akce. Třeba firma Pneubotky se takto od dubna 2014, kdy ji Javůrek převzal, vypracovala mezi největší hříšníky předváděcího světa, jen loni dostala pokuty za více než pět milionů korun.

„S některými firmami podnikám, ale těch je poměrně málo. Co se děje s ostatními, nevím. Dával jsem většinou generální plnou moc,“ prozradil Javůrek. Teď už to prý nedělá.

mega - šmejdi

Apatický muž je možná rekordmanem mezi místními sběrateli firem, nebezpečnou hru však nehraje sám. Terčem podivných machinací se v Teplicích mohly stát až desítky lidí. Často jde o osoby ve finančních potížích, bezdomovce nebo narkomany. Rukama těchto bílých koní v posledních letech prošly stovky firem u nás i na Slovensku.

S funkcemi ve firmách se na „podnikatele“ začaly hrnout dluhy a exekuce. Z některých už vlastní hloupost udělala bezdomovce, ale ani to je neodradilo. Jako gambleři hrají dál, jen s bydlištěm na městském úřadě.

Teplická radnice však problém obrovského rozsahu nevidí. „Nemám o tom absolutně žádné povědomí,“ reagoval překvapeně teplický starosta a senátor Jaroslav Kubera (ODS). Bydliště na radnici musí mít bezdomovci ze zákona. „Pro nás jsou to jen komplikace. Lidé tam nebydlí, přitom si mohou na tuto adresu založit živnost,“ dodal a vyjádřil naději, že chystaný zákon o evidenci obyvatel tuto praxi změní.

Kdyby si král mezi teplickými bílými koňmi Robert Javůrek hledal práci, musel by svým životopisem vzbudit úžasný první dojem. V desítkách firem si, úředně vzato, prošel rolemi jednatele, společníka, likvidátora, předsedy družstva i předsedy představenstva.

V řadě firem se potkává nebo míjí s dalšími bílými koňmi. Když se například 2. listopadu 2015 stal na tři a půl měsíce jednatelem ostravských Strojíren KŠX, jeho jediným společníkem byl dvaadvacetiletý kuřák marihuany Ladislav Lendranič z teplického sídliště Trnovany.

Ve 22 letech „vede“ akciovky na Slovensku

Mladík pracuje ve fabrice v krupské průmyslové zóně, aktuálně však figuruje ve čtyřech firmách. Tou nejznámější je často pokutovaná Endemos distribution, která v minulosti pořádala předváděcí akce a dodávala zboží na akce „šmejdů“.

Lendraniče znají mnohem lépe na Slovensku, kde se jeho jméno objevuje ve 30 firmách, z nichž řada působí v zemědělství. Loni se během dvou měsíců stal předsedou představenstva tří akciových společností (Bútorky, Aidamina, PRO-GRESS) s celkovým základním jměním 800 tisíc eur, tedy téměř 22 milionů korun.

Doma v Teplicích se podařilo zastihnout jen jeho matku Martinu. „Jsme z toho úplně hotoví,“ popsala atmosféru. Domů mu chodí stohy dopisů vyzývajících k úhradě dluhů. Dřív byly takřka na denním pořádku policejní výslechy, teď je prý klid. „Vůbec nevím, jaké dluhy může syn mít. Nesvěřuje se mi. Nevím, jestli ho k tomu někdo nutí, nebo jestli to dělá dobrovolně,“ líčí pětačtyřicetiletá žena, která na sebe sama před lety nechala na žádost kamaráda přepsat několik firem. „Je to moje blbost. Člověk si myslel, že se bude mít dobře,“ vysvětlila.

Jenže přišly exekuce. Dnes nedokáže vysvětlit daňovému úřadu v Bratislavě podezřelé převody peněz z účtů jedné z jejích firem MB Real Estate na konta v Tatra Bance. Ani to, proč se v akciové společnosti Elkom Praha v roce 2013 krátce objevila v roli likvidátora, a navíc jen jednoho ze čtyř, kteří se v této roli během jednoho roku prostřídali.

„Takto časté změny likvidátora nepovažujeme za zcela standardní,“ uvedla advokátka společnosti Vilímková Dudák & Partners Kateřina Tomčíková. Podle ní jmenování bílého koně likvidátorem může mít jednoduchý cíl. Zodpovídá totiž za uzavření nevýhodných smluv, prodej majetku pod cenou a ručí celým svým majetkem, pokud neudělá dost pro odvrácení úpadku.

V Trnovanech, které místy připomínají ghetto, bydlí také další bílí koně. Jednoho z nich jménem Vojtěch zdroje z blízkého okolí popisují jako těžkého „feťáka, perníkáře“ – tedy uživatele pervitinu. V tuzemsku má na sebe napsáno osmnáct firem, na Slovensku čtyři. Domácí ho z bytu v paneláku nedávno vyhodil, protože kradl.

„Když vykládali z OBI dodávku květináčů, rovnou je odnášel. Když začali prodávat kapry, už s nimi běhal po domě. Jemu je to jedno. Zahulí si trávu, sedí tamhle na špalku a kouká do blba. Říkám si, co tam ten idiot dělá? A on čumí do blba,“ popsal ho bývalý soused.

Vítr vane z Prahy

Podle zdroje MF DNES obchody s bílými koňmi v Teplicích řídí několik lidí, jedním z nich je vyučený číšník. „Nemá žádné peníze, účet, nikde není podepsaný. Vystupuje jako slušný člověk. Žije si nad poměry. Feťák dostane dvě stovky a on z toho má třeba tři sta tisíc. Postavil si dům, má auto, všechno z bídy těch lidí,“ uvedl zdroj. Všechen majetek prý napsal na svou přítelkyni. A řídí ho údajně další lidé, kteří se pohybují převážně v Praze. Tam se jezdí i za právníky, hasit problémy.

Instrukce a podklady k přepisování firem prý chodí poštou. „Většinou se záležitosti řeší přes poštu a pak v Praze. Na Slovensko jezdí třeba i vlakem, veřejnou dopravou. Jízdenku zaplatí,“ řekl další zdroj, který si nepřál uvést své jméno.

V devadesáti procentech případů prý bílí koně dávají při přepisu generální plnou moc. To fakticky znamená, že s těmito firmami může plně nakládat někdo jiný. „Obecně nemusíte vůbec vědět, co se za vás dělá,“ vysvětluje advokát Viktor Rossmann. A kdo nese trestní odpovědnost? „Ten, kdo je zmocněný, tedy ten, kdo to fakticky dělá. Ale civilní odpovědnost ponese vždycky jednatel.“ Problém podle něj je, že k soudu se tyto případy málokdy dostanou. „Policie si snadno ulehčuje práci tím, že odkáže na civilní soud. Bohužel je to dost rozšířená praxe,“ dodal.

Skrytý majitel

Důvodů hromadného přepisování firem na bílé koně může být celá řada. Zamlčení trestní odpovědnosti spojené s daňovými úniky nebo kriminální činností.

Není také vyloučeno, že motivem je vyhledávání a převádění zadlužených firem za provize. „Podle mě je základním motivem zájem na podvodu vůči ČR, daňových únicích a další, latentní, ale o to více závažná kriminalita,“ myslí si Zbyněk Prousek, jednatel soukromé Detektivní firmy, která se mimo jiné zabývá činností takzvaných šmejdů.

Za celou řadou podezřelých firem, které skončily u bílých koní v Teplicích, vystupuje jako společník akciová společnost Skarit Investment Corporation. Její vlastníci se skrývají za anonymními akciemi. V představenstvu sedí dvě mladé ženy. Jedna z nich, jedenadvacetiletá Monika Bryndová, má v obchodním rejstříku uvedeno trvalé bydliště v malé obci Braškov nedaleko Kladna. Kde přesně? Asi vás nezaskočí, že na obecním úřadě.