Vystřídala jste ve společnosti mnoho pozic, dva roky jste vedla pobočku v Turecku. Jaké to tam bylo v porovnání se střední Evropou? Jací jsou Turci zákazníci?
V roce 2013 jsem dostala nabídku vést v Turecku obchodní síť Kipa, kterou v té době vlastnilo Tesco. Tak jsme se tam s celou rodinou odstěhovali a žili dva roky. Jako komerční ředitelka jsem tam vedla hypermarkety i malé expresní prodejny. Retailový obchod tam určitě ovlivňuje místní kultura i lidé, v Turecku je velmi silná konkurence. Zákazníci milovali chodit do velkých obchodních domů. Pro mě to bylo tehdy opravdu překvapení, že tam celé rodiny zcela přirozeně v sobotu či v neděli strávily celý den. Měli to jako rodinný výlet. Nakoupilo se, děti si zaskákaly v jump areně a rodiče si sedli na kávu. Oni se nakupováním vyloženě bavili.
Katarína Navrátilovágenerální ředitelka společnosti Tesco
|
Vedoucí pozice a ještě žena v Turecku, jak vás přijali?
No, asi měli na začátku jinou představu. Muskulaturou nejsem drobná žena. Svou výškou jsem tam mnohé převyšovala a blonďaté vlasy tomu moc nepřidaly. Ale nikdo mě za to nesoudil. Za ty dva roky jsem se opravdu nesetkala s tím, že by mi někdo dával najevo, že jsem žena, navíc ze střední Evropy.
S obchodními partnery jsme dosáhli velmi dobrých výsledků, bylo to dané tím, že mě na vedoucí pozici respektovali a veškeré uzavřené dohody bez problémů plnili. A to pro tyto lidi bylo zásadní, zkrátka vždycky dodrželi své slovo. Jak jsem se kolikrát přesvědčila ústní dohoda má v Turecku větší váhu než podepsaný papír. Podle toho se pak nastavovaly platy a vlastně nikdo neřešil, že nemá smlouvu.
Co se týkalo zaměstnanců, tak na ně vzpomínám velmi pěkně. Všichni lidé byli opravdu otevření a přátelští a vlastně vůbec neřešili odkud pocházím, ale kdo jsem a co umím. Vzpomínám si, že jsem v rámci adaptace absolvovala kulturní trénink, ovšem asi dva týdny po mém nástupu. S místními zvyklostmi jsem se seznámila skoro za pochodu.
S jakými například?
Když jsem obchodně cestovala po Turecku, přišla jsem do restaurace, kam mě jeden obchodní partner pozval, a kolega mi ukázal, kam si mám sednout. Já jsem s díky poděkovala a chtěla jsem si místo vybrat sama. Kolega mi tehdy vysvětlil, že jsem host a výběr místa určuje hostitel a považuje se to za velkou poctu. To jsem pak opravdu uvědomila, že mě berou jako obchodního partnera, který reprezentuje mezinárodní společnost, nikoliv jako ženu, či Evropanku.
V Tesku pracujete již 22 let. Nikdy jste neuvažovala o změně?
Nikdy jsem neměla důvod měnit firmu. Když se podívám na svůj životopis, tak tam sice mám stále stejného zaměstnavatele, ale mnoho různých pozic, které jsem měnila téměř každý rok a půl. Vždycky jsem dostala nějakou zajímavou nabídku, kterou jsem ráda přijala. Když je člověk spokojený a baví ho to a zaměstnavatel mu dává různé možnosti, tak nemáte potřebu něco měnit.
V Maďarsku je Tesco jedničkou, tady je spíš čtyřkou. Je vaší hlavní rolí dostat Tesco na vyšší příčky?
Pokud to porovnáme se zahraničím, tak je důležité si uvědomit, v jakém prostředí se pohybujeme na českém trhu. V České republice je nejkonkurenčnější trh, v Praze je pak na metr čtvereční nejvíce potravinových obchodů ve střední Evropě, to nikde v zahraničí není. Je to dané historií. Začátkem 90. let minulého století byla Praha branou střední Evropy pro vstup mezinárodních a firem z různých oborů. Následovaly je také nadnárodní potravinové řetězce, které také chtěly mít zastoupení v Praze.
Moje role je hlavně posílit pozici i celkové vnímání Teska. Pokračujeme v otevírání nových prodejen, rozšiřujeme spolupráci s externími dodavateli, více se soustředíme na online prodej. V onlinu vidím největší potenciál růstu, je to jeden z pilířů, kterému se teď budeme hodně věnovat.
Znamená to, že byste kamenné prodejny redukovali?
Kamenný obchod určitě nevymizí, ale určitě se změní. Online rychle roste a korona to jen podpořila. Zaznamenali jsme nárůst počtu objednávek o sto procent (srovnání 1. března 2020 a 1. března 2021), služba je nyní dostupná pro 6,4 milionu zákazníků v Česku, průměrný nákup váží přes 38 kilogramů a má přes sedmdesát položek. Prodej v kamenných obchodech ovšem stále tvoří až 90 procent.
Dej si zboží do tašky a jdi. Tesco v Británii otevřelo obchod bez pokladen |
A stále bude Tesco cílit na menší obce s menšími prodejnami?
Ano, v tom se nic nemění, stále chceme být blíž k zákazníkovi i v menších městech. Vždycky je potřeba si o dané lokalitě zjistit co nejvíce údajů, kolik tam působí konkurenčních hráčů, jaká tam je populace, kde jsou volná místa.
V rezidenčních oblastech volíme většinou Žabku. V centru ubylo mnoho zákazníků, hlavně lidí z kanceláře. Takže jsme logicky naše prodejny zmenšili rozlohou, ale není to na úkor sortimentu. Intenzivně pracujeme na uspořádání prodejny, na využití každého místa. Reagujeme a zároveň reflektujeme přání zákazníka, který chce mít široký výběr, ale na menší ploše. Nechce tam už trávit tolik času.
Některý sortiment jste přeci jen z nabídky vyřadili, proč?
Vycházeli jsme z preferencí zákazníka. Velké spotřební zboží v našich obchodech nedávalo úplně smysl. Zákazník si takové zboží raději koupí ve specializovaném obchodě než u nás.
Ovlivnil nějak brexit dodávky výrobků právě z Velké Británie? Potýkali jste se s nějakými problémy?
Spíše ne. Zastoupení těchto výrobků je asi jedno procento. Spolupracujeme s více než 600 českými producenty, obzvlášť pro naši privátní značku, což jim dává jistotu do budoucna. Podporujeme lokální ekonomiku. Naši mezinárodní síť používáme také k poskytování příležitostí pro místní dodavatele, aby mohli exportovat své výrobky, přičemž v roce 2019 činil celkový vývoz zboží do prodejen Tesco mimo Českou republiku 5 miliard korun.
A pokud se jednalo o britské značky, tak to jsou většinou trvanlivé, suché potraviny, takže jsme se mohli dostatečně předzásobit.
Potraviny jsou zdrojem škodlivých emisí. Tesco proto směřuje k udržitelným nákupům |
Jako první jste zveřejnili čísla, která se týkají potravinového plýtvání. Jak se daří ta čísla snižovat?
Podle našich nejnovějších údajů jsme od roku 2016 snížili plýtvání potravinami v českých provozech o 71 procent.
Úsporou víc než 22 522 tun potravin, které by jinak byly vyhozeny, ale byly využity pro lidskou spotřebu nebo jako krmivo pro zvířata, ušetřilo Tesco v Česku 72 tisíc tun CO2 během čtyř let.
Jak změnila pandemie přístup zákazníků ke zdravějšímu životnímu stylu a tématu udržitelnosti?
Určitě se během covidu zvýšilo povědomí o zdravějších potravinách. Zákazníci již nevybírají jen podle ceny, ale už se také zaměřují na obsah. A velmi vnímají, jak se firmy prezentují v otázce udržitelnosti či odpovědnosti k životnímu prostředí, to je dost ovlivňuje. Sama mám dvě dospívající děti a otázku životního prostředí řeší, baví se o tom, zajímají se o to. Je to určitě téma budoucnosti a mnoho firem by rádi do těchto aktivit více zapojili také stát.
V posledních letech se nám daří minimalizovat či dokonce úplně odstranit přebytečné plastové obaly a nahradit je recyklovatelnými. Edukujeme spotřebitele, co vlastně udržitelnost znamená. Nejsou to jen plasty, ale také zbytečné plýtvání. Snažíme se neprodejné zboží nevyhazovat, ale posílat do potravinových bank, nebo na farmy zvířatům.
