"Podle nich by však politici a úřady měli více energie investovat do efektivity měření a kampaní, které budou na problém plýtvání s potravinami upozorňovat."

Jo letáková kampaň. Vyhazují restaurace, vyhazují domácnosti, vyhazují obchody. Já nevím, mě to přijde jednoduchý jak ta facka, kde je problém....

Minule Tesco plašilo se zákazem akčního zboží. To je přesně ono. Při akcích zboží zmizí a zákazníky to štve. Což si obchod nemůže dovolit. Obchod musí mít rezervu nad poptávku a tu musí umět nějak odhadnout. V principu je zde třeba 20% potravin, které se neprodají z důvodu "spokojenosti zákazníků a plných pultů".

Vyrovnat prodej a nabídku 1:1 zvládl tak socialismus a bída. Takže je to takto v pořádku. Jaký smysl má pak tady šetření?

Narazil jsem na to, že šetření odnesou zákazníci před zavíračkou, mimo hlavní prodejní dobu. Pokud bude zboží méně, bude chybět hlavně večer. Začne silněji platit princip, že po 18 si nelze nakoupit. Tak již nejen o svátcích, ale i ve večerních časech se bude moc zavírat. Fakticky, rozumný nákup půjde jen dopoledne v době pracovní doby...

Co se pak myslím tím "méně regulovat"? Zemědělci žádají zákaz akcí. Aby se neprodávalo pod cenou, že to poškozuje trh. Zákazník nesmí dostat slevu víc jak 30%... Pokud tohle nebudu regulovat. Spustím likvidační konkurenční boj řetězců, který odnesou výrobci. Může krachovat jeden podnik za druhým. Trh se rozpadne. Odnesou to zákazníci. A vedle toho bude segment zákazníků, co budou dostávat potraviny zcela zdarma? Podle mě i to je vážným ohrožením trhu. Takže ty neziskovky by měly pracovat pod přísnou kontrolou a tvrdou regulací. Ne že ne.

(V praxi si to představuji tak, že feťák, co mě okrade a zabije, aby měl na drogy, si večer dojde pro večeři zdarma do své neziskovky. A ráno vyrazí opět loupit. Neuvěřitelný sociální princip.)

Tak nevím, jak by se nějaký chudý tvářil, kdyby ho nějaká nadace podarovala slupkami od brambor a natí od mrkve.

Ročně se přitom celosvětově vyhodí 1,3 miliardy tun potravin. Zhruba stejný objem jídla by stačil k nasycení všech lidí, kteří trpí hladem.

Zdroj: https://ekonomika.idnes.cz/tesco-plytvani-jidlem-potravinove-banky-zakon-supermarkety-p53-/test.aspx?c=A180608_162732_test_rts

A proč ti hladovějící nejsou schopni vyprodukovat potraviny, aby se zasytili nebo aby mohli taky plýtvat? Nebude to v jejich nekontrolovatelném množení ručičkami dozadu? Jaktože západní společnost dokáže produkovat jako zběsilá a jiná hladoví? A s kolonializmem jako odpovědí na mě prosím nechoďte. Ten už je 60 a více let mrtvý.

A mimochodem, tím, že tady nevyhodím chleba, ale dojím ho, tomu hladovějícímu černouškovi z Konga opravdu nepomůžu. Sorry jako.

Přesně tak, to mě taky zarazilo. 1,3 mld tun potravin by nasytilo ty co hladoví a proto musíme šetřit. Za 20 let si přečteme: západní svět úmyslně nevyrábí 1,3 mld. potravin i když na to má kapacity. A přesně stejné množství chybí hladovějícím lidem v zemích třetího světa. Prostě my budeme ti špatní tak jak tak.

Například ředkvičková nať, kterou spotřebitelé běžně vyhazují, se dá použít na přípravu salátu. Výživovou hodnotu mají i bramborové slupky.

Zdroj: https://ekonomika.idnes.cz/tesco-plytvani-jidlem-potravinove-banky-zakon-supermarkety-p53-/test.aspx?c=A180608_162732_test_rts

To je twl jak za války, kdy byl jídla nedostatek a muselo se zužitkovat všechno až do mrtě. Nebo nás ekofašisti chtějí pomale připravovat na válku?

Abych řekl pravdu, nikomu není nic do toho, co si udělám se svým zakoupeným jídlem. Jestli ho sním, pověsím si ho na zeď, dám myším nebo ho vyhodím.

A to kdyby ti chytráci sledovali vychytávky Ládi Hrušky, tak zjistí, že úplně zbytečně vyhazujeme i obaly, které mají taky svou výživovou hodnotu a své uplatnění.

Ještě mě napadá "křivá zelenina". Produkce, co leží na pultech je jen část toho, co se skutečně vypěstuje. U jablek bych se vsadil, že prodejná je třeba jen 1/2. Tedy, zemědělec musí vědět, jak produkci, co nejde do přímého prodeje, zpracovat.

Umím si živě představit, jak neprodané sýry a tvarohy obratem mizí do výroby pomazánek, aby se na pultě objevily v jiné formě.

Tak to děláme doma. Ve velké produkci je to nepřijatelné z důvodu nižší hygieny a kratší záruky. Výsledný produkt by se mohl kazit a nebýt hygienicky v pořádku. Ale kdo ví? Bajky o tom, jak se tohle dělalo za bolševika a jak byly potraviny samá nákaza, se masově šířily. Pokud mi ale Tesco plaší se šetřením, můžeme se k podobným "recyklačním praktikám" a hlavně fámám odrazující zákazníky, zase vrátit.

(Neprodaný chleba se prý dává do nového pečiva... Zvedá mi to žaludek pokaždé, když jím Šumavu. Raději se chlebu vyhýbám. Tak to mi přijde jako špatné řešení.)

Když šetřit, tak bych bral debatu o "nezávadnosti" recyklace potravin a uvítal bych informace, zda se to dělá a zda to vadí? Umět zpracovat neprodané potraviny na další produkt, by v principu nemuselo být na závadu.

Trochu mi uniká, kde je problém s plýtváním? Tesco musí být v zisku. Co vyhodí, o to zvedne ceny. Vyhozené potraviny jsou námi dávno zaplacené. (Neziskovky řešící charitu jedou ze státních dotací. Opět jsme jejich snažení dávno zaplatili.)

Fakticky se řeším, jak něčí soukromý byznys udržet "v udržitelném zisku"... Efektivnější prodej je o lepším výdělku Tesca. Proč to má být celospolečenský problém? Jde snad již o přípravu na populaci 10 mld. lidí na Zemi a umění jak je nakrmit?

Zrovna řeším naší populaci promořenou rakovinou. Zkracování životů lidí. Příčinou je chemie v potravinách, genetické modifikace, nezralé chemizované plodiny, všudypřítomné rakovinotvorné plastové obaly... a to vše proto, aby řetězce měly dost času "nekvalitní" potraviny distribuovat přes půl Evropy a prodat. K tomu si přidejte potraviny zcela uměle prodávané v mohutných obchodech i když je to zbytečné - třeba balené vody, skleníkové ovoce a zelenina co konkuruje místní produkci apod.

Fakt je hlavní problém "v šetření" s tím, co nám obchodní řetězce nutí?

1. je potřeba si uvědomit, že vyhazování potravin není o nic horší, než vyhazování čehokoliv jiného. U potravin je alespoň ta výhoda, že se ten odpad snáze rozloží, než vyhozené propisky a lednice.

Jedná se prostě o problém v tom, že došlo k proplýtvání části ekonomických zdrojů a je jedno, jestli se plýtvá u mrkve nebo u bot.

2. ona potravinová charita nese svoje náklady (a zase jsme u toho nakládání se zdroji). Na prodejnách je použita pracovní síla, aby ty potraviny stáhla, roztřídila a zabalila, pak další pracovní síla na jejich převoz, dále dopravní prostředky, phm a vlastně i opotřebení infrastruktury, dále pracovní síla, technické prostředky a nemovité prostory, kde jsou ty potraviny dále tříděny, rozdělovány a posílány k další distribuci, atd.

To vše se přitom děje ve stylu: troška tohodle, troška tamtoho, čili s mnohem nižší efektivitou, než když si řetězec objedná třeba sto palet cukru.

Neznamená to tedy, že tu máme nějaké neprodané potraviny a stačí jenom dobrá vůle k rozdání chudým. To rozdávání stojí zdroje, které mohly být použity na produkci (třeba potravin).

3. v budoucnu by mohla být zajímavá analýza nákladovosti. Umím si docela dobře představit, že mnoho těch rozdaných potravin bude ve výsledku reálně dražších, než kdybychom pro chudé prostě pořídili potraviny nové.

4. ta fotogalerie mě lehce zarazila. Proč Tesco rozdává kelímky cherry rajčat? Buď jsou v pořádku, a pak je zvláštní, že je nechce prodat, nebo už nejsou v pořádku a pak je bude ještě někdo jíst? Nebalené pečivo?

Z celé úvahy Vám utekl princip konzumní společnosti a smysl byznysu - generovat zisk.

Zákazník musí všechny náklady zaplatit v ceně toho, co si kupuje. K tomu přidejte, že platí všem přiměřený zisk. A pak po něm chtějte, aby platil za vedle rozdávané potraviny zdarma "přemrštěnou cenu". Pokud to takový zákazník vzdá, že je podváděn, celý systém se zhroutí. A bude po starostech.

Vy mate furt problemy, kdybyste radeji resili co mate a ne redkvickovou nat a slamky.

Česko je přitom regionálním lídrem v boji s plýtvání potravin. V současnosti se u nás vyhodí 80 kg, loni to bylo 100 kg.

To je vážně dost málo...

No když si vezmu, kolik tak odhadem toho vyhodím ročně já, tak na vás všechny ostatní v zemi toho moc nezbývá, abyste se do toho metráku vešli.