Tescoma: parta muzikantů dělá hrnce

  • 22
Předváděcí místností zlínské firmy Tescoma otřásají výbuchy smíchu. V hloučku žen kolují z ruky do ruky krabice s různobarevnými odměrkami na potraviny, dámy debatují, která nejlíp vypadá. Muž za stolem jim předvádí další balení, upozorňuje na detaily, vtipkuje, povzbuzuje ke spontánním reakcím.

Vypadá to trochu jako televizní show. Ale i takhle v Tescomě rozhodují, v jaké podobě pošlou do obchodů nový výrobek.

Dámy jsou úřednice, muž, který jim novinky předvádí, se jmenuje Jiří Vaculík. Je jedním ze dvou zakladatelů společnosti, která za deset let vyrostla z průměrného dovozce spotřebního zboží k více než miliardovému obratu.

Zboží pro ně vyrábí stovka továren v deseti státech a majitelé chtějí svou firmu dotáhnout mezi největší evropské obchodníky s kuchyňskými potřebami.

Jiří Vaculík v sobě nezapře baviče, a tak nepřekvapí, že si vzal na starost design a vývoj nových výrobků.

Stejně jako Petr Chmela, s nímž Tescomu budovali, je muzikant - oba vystudovali konzervatoř. Kytarista a hráč na bicí se znají dvacet let, skoro stejně dlouhou dobu spolu hrají v kapele Rumpál.

S jejich hudební skupinou souvisel i jeden z důvodů, proč se počátkem 90. let pustili do podnikání: chtěli si vydělat na novou aparaturu. Dnes s nimi v Tescomě působí i další spoluhráči z Rumpálu.

Tescoma začínala stejně jako desítky jiných podobných firem u nás. "Po revoluci jsme vyrazili do světa, hodně jsme cestovali. Venku jsem viděl plno věcí, které u nás nebyly, takže jsem je začal dovážet," vzpomíná Petr Chmela, který do té doby dělal manažera v Parku kultury a oddechu.

Jeho dnešní společník se po roce 1989 nějakou dobu živil koncertováním ve Vídni, brzy se však ke Chmelovi přidal a založili Tescomu. Dnes jim oběma patří ve firmě po pětačtyřiceti procentech, zbytek drží jejich otcové.

Na počátku byla voda
První výrobek, s nímž Tescoma přišla na trh, byly spořiče na vodovodní baterie. "Jezdili jsme je předvádět po obchodních domech. Když jsme se dostali dokonce až do pražské Kotvy, považovali jsme to za obrovský úspěch," líčí Chmela.

Byla to prý dobrá škola. "V obchoďácích jsme se naučili, jak výrobek prezentovat, aby u zákazníka zabral. Bavilo nás vymýšlet různé způsoby, jak zboží předvést."

Zprvu prodávali velké množství různých výrobků, časem sortiment zúžili na nádobí a doplňky do kuchyně. Dnes Tescoma nabízí patnáct set modelů, ročně přibývá dvě stě až tři sta novinek.

Většina zboží značky Tescoma pochází z Asie, část z Itálie a Španělska. V tuzemsku Tescoma dává práci asi dvěma stovkám lidí. "S výrobou zboží u nás nepočítáme, nevyplatilo by se to. Ve Zlíně máme jen menší provoz na výrobu stojanů a regálů pro naše zboží do prodejen," říká Chmela.

V Asii dnes už asi pětice továren pracuje výhradně pro Tescomu. Firma tvoří polovinu tržeb v Česku, polovinu v zahraničí. Má pobočky na Slovensku, v Itálii, v Polsku, Rusku, Španělsku a na Ukrajině, jejich prostřednictvím zapouští kořeny i v dalších zemích: třeba z Itálie je to kousek na Maltu.

Teď zlínští obchodníci pokukují po americkém trhu. Na jaře se chystají představit na veletrhu spotřebního zboží v Chicagu. V počátcích nákupčí Tescomy v cizině jenom vybírali, co se hodí k dovozu. Postupně ale začali klást výrobcům vlastní požadavky a před třemi lety založili ve Zlíně designérské studio.

"Všechny letošní novinky už se navrhovaly u nás, stejně to chceme dělat i v budoucnu. Zakládáme si na tom, že naše zboží dobře vypadá a má dokonalé detaily. Designérský tým pořád rozšiřujeme," vysvětluje Chmela.

Pravidelně se prý na vývoji podílejí i ženy z ekonomických profesí: "To když se dělá nová lžička na pudink, objedeme svět, podíváme se, co kde dělají, navrhnou se prototypy a pak se tady čtrnáct dní vaří pudink a ženské chodí, zkoušejí, připomínkují. Pak nádobí půjčíme do okolních restaurací, tam testování pokračuje," popisuje Vaculík.

Prosazení novinek pak už záleží hlavně na marketingu, což je zase Chmelův úkol.

Milionové investice
Všechny výrobky, které Tescoma ve světě objednává, putují k zákazníkům přes Zlín, kde si loni firma vybudovala nové distribuční centrum. Hala za 350 milionů korun, která představuje největší investici ve Zlínském kraji, zaujme i svým vzhledem.

"V soutěži Stavba roku dostala čestné uznání, patří mezi patnáct nejlepších loňských novostaveb u nás. Navrhoval ji náš člověk - šéfdesignér Petr Stibora," podotýká Chmela.

Rozlehlá hala se svým stylem hlásí k typické zlínské architektuře baťovské doby. Tomáš Baťa ostatně loni přijel centrum otevřít slavnostním poklepem "na základní hrnec". Tescomu při tom pochválil za to, že představuje "designérské a myšlenkové centrum, i když výroba a opracování materiálu probíhají jinde".

Chmela s Vaculíkem tvrdí, že i když se z nich stali úspěšní obchodníci, byznys je zcela nepohltil. "Povedlo se nám, že děláme to, co nás baví. Pořád jsme hlavně kamarádi. Když spolu zajdeme na vínko, spíš než o firmě si povídáme o hudbě nebo o fotbale, který nám také zabírá spoustu času," říkají manažeři, kteří sponzorují zlínský prvoligový tým.

Stále se cítí především jako muzikanti: "Na příští rok chystáme nový hudební projekt. Bude to pořádné překvapení," tvrdí Petr Chmela.