Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Test MF DNES odhalil, že nerezové nože rezavějí

  11:15aktualizováno  13. února 15:30
Redakční test dvanácti kuchyňských nožů ukázal, že více než polovina za moc nestojí. Čtyři nože - Edelstahl, Little Cook, Nirosta Saphir a Ming Kai - pak v testu zcela propadly. Příliš rezavěly, ocel byla nepřípustně měkká, byly špatně vyvážené a naostřené.

"Největší chyby? Nerezová ocel rezla víc, než je přípustné, a byla příliš měkká, takže by se nůž po nabroušení velmi rychle otupil. Navíc ve velkých škvírách v rukojeti by se při používání nože usazovaly a zahnívaly zbytky potravin," zhodnotil výsledky zkoušek Jan Kobr z jabloneckého Strojírenského zkušebního ústavu.

Největším zklamáním byl nůž Nirosta Saphir. Výrobce totiž na obalu uvádí tvrdost 53 stupňů podle Rockwella (HRC) - vyšší hodnota znamená tvrdší ostří, které vydrží déle ostré. Ve zkušebním ústavu však zjistili, že Nirosta Saphir má pouze 49 HRC - takže navíc ještě klame zákazníky.

Tvrdost oceli je u kvalitních nožů obvykle 55 až 58 HRC, minimum pro kvalitní kuchyňský nůž stanovuje norma na 52 HRC (japonské nože z damaškové oceli jsou často ještě tvrdší - kolem 60 HRC).

Problémy s nadměrným reznutím "korozivzdorné oceli" pak měly nože Edelstahl a Ming Kai. Ani jeden nevyhověl požadavkům české normy na odolnost čepele proti korozi.

Zmíněné nože neobstály ani mezi kuchaři. "To je příšerný plocháč, který nepůjde ani pořádně nabrousit. To už je jedno, jestli budete krájet ostřím, nebo vrchní stranou čepele, ostré jsou dost podobně. V té dutině se vám bude akorát usazovat špína a nakonec vám z ní polezou červi. A hladká kovová střenka (rukojeť), to není moc dobrá volba. Když budete mít mokrou ruku, může vám nůž vyklouznout," - to jsou některé z mnoha výtek, které měl k nožům profesionální kuchař Václav Frič a účastníci kurzů vaření v Pražském kulinářském institutu, jimž jsme je poskytli k praktickému testu.

Nože pro opravdové kuchaře

Vítězi testu jsou tentokrát dva výrobky. Kuchařský nůž Wüsthof Grand Prix II a Giesser 8280. Ze zkoušek na kvalitu ocele vyšly na výbornou. A skvěle obstály i mezi kuchaři.

Oba nože jsou velmi dobře vyvážené, skvěle se s nimi krájí a pohodlně se drží v ruce," shrnul Václav Frič. Ocel obou nožů dobře odolávala korozi a byla také velmi tvrdá, takže ostří vydrží dlouho nabroušené. Cenově výhodnější je giesser za 1 184 korun, kvalitou srovnatelný wüsthof přesáhl hranici dvou tisíc korun. Ovšem zřejmě proto, že jsme ho zakoupili v centru Prahy - na internetu ho při troše štěstí můžete pořídit zhruba o pět set korun levněji.

Test nožů

Jaké nože považují odborníci za kvalitní a které naopak propadly? Test najdete zde.

Špatný nebyl ani nůž českého výrobce KDS ze Sedlčan s názvem King’s Row za 1 298 korun. Škoda jen, že byl zbytečně těžký a hranatá střenka se nedržela tak pohodlně jako u vzhledově velmi podobného giesseru.

Za stovku kvalitu nečekejte

"Nůž za stovku nebo dvě je spíš jen takovou parodií," hodnotil kuchař Václav Frič. Krájet se s takovým nástrojem sice dá, ale cena odráží jeho schopnosti - je tupý, nedokrajuje, prohýbá se, není vyvážený a práce s ním je nejistá. "Takový nůž zkrátka neudělá přesně to, co chcete. To vy se mu musíte více či méně přizpůsobit. Pokud si chcete pořídit slušný nůž, připravte si alespoň pět set korun," míní Frič.

Zhruba tolik stál výrobek značky Fiskars. Škoda jen, že čepel byla lisovaná, a tudíž pružná. "Fiskars byl v kurzech vaření oblíbený především mezi ženami, protože má příjemně tvarovanou anatomickou střenku a je také trochu kratší. Kvůli pružné čepeli se však hodí spíš jen na měkčí zeleninu," hodnotí Václav Frič.

Relativně ucházející byla také Tescoma Azza. Sice neměla ideálně vykrojené ostří, ale přebroušení by to mělo napravit. Se špatným vyvážením tohoto nože nebo méně kvalitní ocelí náchylnou ke korozi už bohužel nic nenaděláte.

Dřevěná, plastová, nebo kovová rukojeť?

Většina nožů má rukojeť - střenku z plastu, který může být na kov nastříkán nebo přinýtován. Plast je velmi praktický materiál, protože mu nevadí ani mytí v myčce, a když má dobrou povrchovou úpravu, tak ani neklouže.

Špatné nejsou ani dřevěné střenky, ale ty se nehodí do myčky. Kromě toho by měly být nabarvené nebo jinak upravené, aby na dřevu nezůstávaly fleky od potravin. Naopak kuchaři nedoporučují kovové střenky, zvlášť pokud mají hladký povrch. Pokud totiž budete nůž držet mokrou rukou, může vám vyklouznout.



Nejčtenější

Dostanu o 5 Kč na hodinu navíc? Beru. Firmy tápou nad odchody zaměstnanců

Ilustrační snímek

Potravinářské řetězce, sklady nebo pošta mají jedno společné: až třetina zaměstnanců tam nevydrží déle než rok. Nemají...

10 LET OD KRIZE: Místo práce jsme stříleli vrtulníky, říká bývalý bankéř Lehmanů

Nik Storonsky, zakladatel a šéf britského bankovního start-upu Revolut.

Před deseti lety oběhly celý svět fotky bankéřů, jak s papírovými krabicemi vyklízejí své kanceláře na Wall Streetu....



Pojištění proti pokutám je přitěžující okolnost, rozhodl Nejvyšší správní soud

policie radar měření rychlost celostátní akce

Uzavření pojistky proti pokutám může být ve správním řízení bráno jako přitěžující okolnost, upozornil deník Právo na...

Vláda kývla na rozpočet a schodek čtyřicet miliard, vzrostou penze i platy

Prezident Miloš Zeman dorazil na středeční jednání vlády Andreje Babiše, která...

Klíčový zákon roku, návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun, schválila menšinová vláda ANO a...

Prověřte, jak získal majetek! Na finanční správu přišlo 1 173 podnětů

Ilustrační snímek

Už třetím rokem Češi hlásí příjmy, které se nemusejí psát do daňových přiznání. Pokud to neudělají, riskují do budoucna...

Další z rubriky

Coca-Cola se stahuje se sladkými nápoji ze středních škol

Coca-Cola (ilustrační snímek)

Nápojařská firma Coca-Cola už nebude nabízet na středních školách v České republice sladké nápoje, tedy například...

TEST DNES: Úplné výsledky testu müsli, ovocných a ořechových tyčinek

Ilustrační snímek

MF DNES otestovala čtyřiadvacet „zdravých“ tyčinek. První část testu je věnována müsli tyčinkám a flapjackům. Druhá je...

Vegety jsou umělé. Mají až sedmdesát procent soli, zeleniny minimum

Ochucovadla obsahují v průměru 58 procent soli, ukázal test.

Žlutý prášek, kterým domácí kuchařky a někdy bohužel i profesionální kuchaři dochucují polévky, omáčky i masa, je...

Najdete na iDNES.cz