Od roku 2004, kdy bylo zavedeno povinné kolkování, musí všichni výrobci lihovin lepit na lahve kolky jako doklad toho, že zaplatili spotřební daň z lihu. Výjimku měly pouze lahve menší než 0,2 litru (ta skončila letos v lednu, bez kolků se prodávat mohou ještě do září). Proto se na trhu začaly objevovat "placatky“ s obsahem 0,195 nebo 0,197 litru. A některé byly tak levné, že vyvolávaly podezření, že nemohly být kalkulovány se spotřební daní.
InfografikaVýsledky testu najdete zde |
Zajímalo nás tedy, co v nich je. Koupili jsme 15 lahví, většinou to byla vodka, tuzemák a meruňka. Ceny se pohybovaly kolem 40 korun, ale nakoupili jsme i za 26 nebo 30 korun. Vzorky jsme nechali analyzovat v Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství Vysoké školy chemickotechnologické v Praze.
Výsledek? Z rozborů jsme žádný daňový únik nevyčetli, nemůžeme ani říct, zda jsou, nebo nejsou falešné. Na to jsou provedené analýzy krátké. Přesto je jejich výsledek zajímavý. Ukázal přinejmenším na to, že ne všechny likérky věnují výrobě dostatečnou pozornost.
Třetina lahví měla jiný obsah alkoholu
Třetina měla jiný obsah alkoholu, než měla mít. Z patnácti testovaných placatek čtyři obsahovaly méně lihu (až o sedm desetin procenta) a jedna paradoxně více, než uváděl výrobce. Kdyby na takové výrobky narazili kontroloři Státní zemědělské a potravinářské inspekce, zakázali by je prodávat, protože neodpovídají zákonu o potravinách. Skutečný obsah alkoholu se může odchýlit maximálně o tři desetiny procenta od hodnoty deklarované výrobcem.
Tuto hranici překročilo pět výrobků - Tuzemák a Moravská švestka z AB stylu Frýdek-Místek, Ferdinand Vodka z Nela Drinks, Meruňka z Likérky Pod Skalkou. Aqua Vitae Meruňka z G. B. Contact měla téměř o tři procenta alkoholu více.
Není to tak nepodstatné, jak by se mohlo zdát. Přinejmenším to ukazuje na to, že v likérce něco není v pořádku. "Svědčí to o špatné výrobní praxi,“ komentuje výsledky Karel Melzoch z VŠCHT Praha.
"U lahve, která měla téměř o tři procenta alkoholu více, to spíš vypadá na záměnu etiket,“ dodává.
V několika vzorcích byl zjištěn metanol, ale v povoleném množství. Vodka Prestige z Liho Blanice (lihovar měl mimochodem problémy s metanolem už v minulosti) dokonce povolený limit překročila. "Svědčí to o nekázni ve výrobě, ale v této míře zdraví neohrožuje,“ vysvětluje profesor Melzoch. "To v ovocných destilátech ho bývá mnohem více." U lihovin, které mají určitý podíl ovocného destilátu, je tedy trochu vyšší metanol oprávněně.
U dvou výrobků byl skutečně ovocný destilát uveden ve složení. Otázkou je, kolik ho tam je, ve vůni a chuti se rozhodně nijak neprojevil. "Je ho tam jako slavíka ve slavičím salámu - jeden kůň na jednoho slavíka," vtipkovali degustátoři. Přítomnost metanolu spíš nasvědčuje tomu, že k výrobě byl použit méně kvalitní líh.
Úplně obyčejné kořalky
Přesto analýzy neodhalily nic neobvyklého. Nižší obsah alkoholu jsme zachytili už před dvěma lety při testu tuzemáků a "švestkových“ lihovin. Celý soubor se tedy nijak nelišil od lihovin, které bychom koupili ve větším a kolkovaném balení. "Nijak výrazně nevybočuje z portfolia konzumních lihovin, které jsou běžné na trhu. Myslím si, že kdybychom tu měli půllitrové lahve, dopadlo by to stejně,“ říká Karel Melzoch.
Ani chuťově se testované vzorky nelišily od jiných běžných lihovin. Odborníci z VŠCHT Praha, kteří je ochutnávali, si často stěžovali na příliš ostrou, pálivou, štiplavou chuť, "pálí na rtech i v ústech“. Sem tam padl v nadsázce i ostřejší výraz jako "jed na krysy“. Nejčastěji ale poukazovali na příliš "syntetickou“ chuť. Je to dáno tím, že všechny tyto lihoviny byly vyrobeny pomocí aromat. Chuť po švestkách nemají od švestek jako slivovice, ani po meruňkách od meruněk.
Aromata vykouzlí, jakoukoliv chuť si budete přát
Jisté je, že za chutí těchto lihovin stojí především aromata, která si likérky kupují už hotová. V minulosti neměli likérníci k dispozici tak širokou škálu - přírodních, přírodně identických i zcela umělých aromat - jako dnes. S jejich pomocí není problém vyrobit napodobeninu jakéhokoliv ušlechtilého nápoje.
Nabídkové seznamy aromat pro výrobu lihovin jsou předlouhé. Najdete na nich nejen všechny druhy ovoce, na jaké si jen vzpomenete, ale třeba i medovinu, vodku, fernet, jägermeistr, campari, slivovici, whisky...
Stát proti výrobcům lihovin přitvrdil
Novela zákona o povinném značení lihu se snaží ještě více ztížit prodej nelegálních lihovin. Od začátku letošního roku musí mít kolek vše, co obsahuje víc než jednu deci lihoviny - tedy i placatky, které jsme testovali. Nekolkované lahve mohou obchodníci prodávat až do konce září. Od října mohou být bez kolku jen miniaturní lahvičky s jednou deci.
Navíc je od dubna zakázáno prodávat a distribuovat lihoviny ve větším než šestilitrovém spotřebitelském balení. A i volně stočené lihoviny se musí opatřit kolkem jako dokladem o zaplacení spotřební daně. Kolek dostanou zákazníci i na PET lahve nebo kanystry, v kterých si alkoholický nápoj odnesou.
