"Pokud je oficiálních tatérů kolem 450, tak těch zbylých bude do stovky," odhaduje šéf APTP Jiří Sedláček, který je zároveň spolumajitelem pražského studia Hell. Podle něho odvětví roste, a to i přesto, že stejně jako na většinu hospodářství dopadlo i na studia ekonomické zpomalení po roce 2008.
Za rostoucí popularitou tetování vidí lidé z branže stoupající společenskou toleranci. "Postupně mizí stigmatizace a roste celková oblíbenost tetování a poptávka po něm," míní Arnošt Kořínek z firmy Pirat Machines, která vyrábí v Česku tetovací strojky a zásobuje studia i dalším vybavením.
Zákazníky studií jsou však stále častěji podnikatelé, zaměstnanci bank, pojišťoven a dalších oborů, kde bylo zdobení těla ještě před několika lety nemyslitelné. "Už nechodí jen rebelové, ale také byznysmeni," popisuje Martin Bek, majitel studia Bekus Art Style z Opavy.
Tolerantnější jsou i firmy. Například podle mluvčího Raiffeisenbank Tomáše Kofroně banka zaměstnancům tetování nezakazuje. "Ale zaměstnanec by měl svému případnému tetování přizpůsobit oblečení," dodal Kofroň.
Ozdoba těla je může přijít v závislosti na velikosti a pověsti studia na několik tisíc. Kromě samotného tetování vydělávají studia ještě na přidružených službách, jako je piercing či kadeřnictví. Tržby z nich jsou ovšem zanedbatelné a hlavní část zisků plyne právě z tetování.
