Podle geologů je zájem dán tím, že se mluví o změně surovinové politiky státu, kterou navrhují ministerstva životního prostředí a průmyslu a schvaluje ji vláda. Stávající surovinová politika těžbě nakloněná není. Ekonomové upozorňují, že zájem o ložiska je dán také zvyšováním cen zlata na světových trzích.
"Žádost firmy Gabreta Gold je v současné době předmětem správního řízení. Byla podána na průzkum ložisek všech polymetalických rud," uvedl mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.
Žádost firmy Potamon o povolení průzkumu ložisek zamítlo oblastní pracoviště ministerstva životního prostředí v Plzni. Podle Huberta Bošiny z tohoto úřadu firma podala proti zamítavému stanovisku rozklad. Kromě Kašperských Hor žádá Potamon i o povolení průzkumu u Nezdic na Klatovsku.
"Rozklad projednala rozkladová komise, která doporučila ministrovi zrušit napadené rozhodnutí a věc vrátit k novému projednání a rozhodnutí. Důvodem byla zejména skutečnost, že se ministerstvo nevypořádalo se všemi námitkami společnosti Potamon GTS," uvedl mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.
V Kašperských Horách průzkum probíhal v devadesátých letech v režii firmy TVX Bohemia, která se nyní soudí se státem o ušlé investice, protože provedla průzkum, ale netěžila. Podle Bošiny má Potamon výsledky průzkumu od firmy VTX k dispozici. "Žádají, aby mohli dřívější průzkum ještě zpřesnit," dodal.
Podle předsedy obvodního báňského úřadu v Plzni Bivoje Merce je v Kašperských Horách jedno z nejvýznamnějších evropských ložisek zlata. "Proto je tam zájem o těžbu neustále. Ložisko je tak bohaté, že jednou se tam podle mého názoru těžit bude. Otázka pouze zní: Kdy?" uvedl Merc.
Jeho názor sdílí i geolog Martin Lang, který zpracovává historii hornictví na Rokycansku.
Za zvýšeným zájmem o průzkumy zlatonosných ložisek jsou podle Tomáše Gebauera z tiskového odboru ministerstva průmyslu současné vysoké ceny zlata. Nedaleko Kašperských Hor leží podle odborníků více než 100 tun zlata za zhruba 130 miliard korun, k tomu tuny wolframu za zhruba dvacet miliard.
A co by z případné těžby měla Česká republika? "Z plateb, které odvádí těžař za vydobytý nerost, jde polovina státu a polovina obci, to je dáno horním zákonem. Takže by tratné nebyly ani Kašperské Hory," vysvětlil Merc.
Drtivá většina obyvatel Kašperských Hor je proti těžbě. Snahy dostat ze země drahý kov za miliardy zažívají místní od revoluce v roce 1989 neustále.
Aktivity firmy TVX Bohemia důlní na konci devadesátých let zastavilo ministerstvo životního prostředí. Před pěti lety podala novou žádost společnost Potamon GTS a v Kašperských Horách vznikly silné protesty proti obnovení těžby zlata. Potamon neuspěl, jeho požadavek o průzkum zarazil tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík.
Firma to však nyní zkouší znovu. Lidé z Kašperských Hor se ale obávají, že pokud by ministerstvo povolilo průzkum, nikdo už by vlastní těžbu nezastavil.
S těžebními firmami před lety nejvíce bojoval tehdejší starosta a geolog František Stíbal. Ten je dnes připravený se proti těžbě znovu postavit. "Těžba by nepřinesla nic, o co by tady lidé stáli. Je to brutální industriální zásah do krajiny, který sem prostě nepatří. Důsledky těžby by pro Kašperské Hory byly fatální a letité. Představte si, že se celé podloží vyrabuje, takže se musí roky propadat. Zvedne se ruch, prašnost a všichni si musí uvědomit, že se vytěží tuny rudy, ve které je několik gramů zlata a vše ostatní je odpad," varuje Stíbal.