Snahy těžit u Kašperských Hor drahý kov se objevují od roku 1989 opakovaně. V zemi leží 123 tun zlata za 130 miliard korun. K tomu další tuny wolframu za zhruba dvacet miliard. Tak ložisko zmapovala na konci 90. let firma TVX Bohemia důlní, ale její aktivity tehdy zastavilo ministerstvo životního prostředí.
Bývalý starosta Kašperských Hor a geolog František Stíbal.
Před pěti lety podala novou žádost společnost Potamon GTS a v Kašperských Horách vznikly silné protesty proti obnovení těžby zlata, které se zde dolovalo ve středověku. Potamon neuspěl, jeho požadavek o průzkum zarazil tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík.
Stejná firma to však nyní zkouší znovu. A naráží na tentýž odpor obyvatel jako před lety. Ti se obávají, že pokud by ministerstvo povolilo průzkum, nikdo už by těžbu nezastavil.
"Ložiskový průzkum je jedním z několika druhů geologických výzkumů. Dělí se na tři etapy - vyhledávání, průzkum a těžební průzkum. Pokud by ministerstvo stanovilo průzkumné území, může firma na tomto území provádět všechny tři etapy," popisuje obavy obyvatel starostka Kašperských Hor Alena Balounová. Na ministerstvo zaslala i oficiální zamítavé stanovisko města.
Místní se obávají, že průzkum i těžba by lidem nepřinesly nic pozitivního. Spíš naopak. Místy, kde jsou zlaté žíly, vede vodovod přivádějící do města pitnou vodu. Ten by mohl být poškozený a voda kontaminována. Vrty by mohly mít vliv také na statiku staveb. Už v minulosti se například na náměstí propadly kvůli starým chodbám a štolám silnice.
S těžebními firmami před lety nejvíce bojoval tehdejší starosta a geolog František Stíbal. Ten je dnes připravený se proti těžbě znovu postavit.
"Těžba by nepřinesla nic, o co by tady lidé stáli. Je to brutální industriální zásah do krajiny, který sem prostě nepatří. Důsledky těžby by pro Kašperské Hory byly fatální a letité. Představte si, že se celé podloží vyrabuje, takže se musí roky propadat. Zvedne se ruch, prašnost a všichni si musí uvědomit, že se vytěží tuny rudy, ve které je několik gramů zlata a vše ostatní je odpad," varuje Stíbal.
Před dopady varuje také ekologické Hnutí Duha. Namítá, že těžba by pohltila desítky hektarů krajiny nedaleko hradu Kašperk, vznikla by skládka pro namletou horninu, která by obsahovala i tuny arzenu.
"Průzkum je prvním krokem k těžbě. Důlní společnosti jej samozřejmě dělají jen a pouze kvůli ní. Dolování by poškodilo život místních lidí a proměnilo v pustinu desítky hektarů krajiny. Pokud by důlním společnostem dovolilo ministerstvo jít na ložiska zlata, nastane v postižených krajích nejspíš poprask. Pro srovnání: povstání proti těžbě břidlicového plynu by proti tomuto problému bylo přátelskou konverzací," říká programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký.
Štola Naděje u Kašperských Hor, kde se mělo těžit zlato.
Ministerstvo životního prostředí nyní žádost společnosti posuzuje. Na stole má ještě další tři na těžbu jinde v Česku. Lidem do Kašperských Hor slibuje: "Vše posoudíme v souladu se zákony, surovinovou politikou a politikou životního prostředí." Jasný vzkaz ale zatím ministerstvo nedalo.
"Nyní vedeme správní řízení a až po něm vydáme finální rozhodnutí. Rozhodně neříkáme svévolně ano ani ne," řekl mluvčí ministerstva Matyáš Vitík.
Pokud však ministerstvo průzkumy povolí, odpor lidí bude skutečně mnohem silnější. Myslí si to například i František Hail, bývalý předseda občanského sdružení Šumava nad zlato, které už v devadesátých letech bojovalo proti obnovení dobývání zlata.
"Na stanovisku lidí se tady rozhodně nic nezměnilo, naopak všichni jsme tu závislí na turismu a přírodě. Těžba zlata by rozhodně cestovnímu ruchu neprospěla, jsme připraveni protestovat," podotkl Hail.
