Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na šumavské zlato za miliardy si dělá zálusk těžební společnost

  20:00aktualizováno  20:00
Zlato za 130 miliard, které leží v zemi u Kašperských Hor na Šumavě, opět láká těžební společnosti. Ložiska drahého kovu v chráněném krajinném území chce prozkoumat firma Potamon GTS, která už požádala o povolení ministerstvo životního prostředí. Drtivá většina místních obyvatel je proti.

Štola Naděje u Kašperských Hor, kde se mělo těžit zlato. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Snahy těžit u Kašperských Hor drahý kov se objevují od roku 1989 opakovaně. V zemi leží 123 tun zlata za 130 miliard korun. K tomu další tuny wolframu za zhruba dvacet miliard. Tak ložisko zmapovala na konci 90. let firma TVX Bohemia důlní, ale její aktivity tehdy zastavilo ministerstvo životního prostředí.

Bývalý starosta Kašperských Hor a geolog František Stíbal.

Bývalý starosta Kašperských Hor a geolog František Stíbal.

Před pěti lety podala novou žádost společnost Potamon GTS a v Kašperských Horách vznikly silné protesty proti obnovení těžby zlata, které se zde dolovalo ve středověku. Potamon neuspěl, jeho požadavek o průzkum zarazil tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík.

Stejná firma to však nyní zkouší znovu. A naráží na tentýž odpor obyvatel jako před lety. Ti se obávají, že pokud by ministerstvo povolilo průzkum, nikdo už by těžbu nezastavil.

"Ložiskový průzkum je jedním z několika druhů geologických výzkumů. Dělí se na tři etapy - vyhledávání, průzkum a těžební průzkum. Pokud by ministerstvo stanovilo průzkumné území, může firma na tomto území provádět všechny tři etapy," popisuje obavy obyvatel starostka Kašperských Hor Alena Balounová. Na ministerstvo zaslala i oficiální zamítavé stanovisko města.

Místní se obávají, že průzkum i těžba by lidem nepřinesly nic pozitivního. Spíš naopak. Místy, kde jsou zlaté žíly, vede vodovod přivádějící do města pitnou vodu. Ten by mohl být poškozený a voda kontaminována. Vrty by mohly mít vliv také na statiku staveb. Už v minulosti se například na náměstí propadly kvůli starým chodbám a štolám silnice.

S těžebními firmami před lety nejvíce bojoval tehdejší starosta a geolog František Stíbal. Ten je dnes připravený se proti těžbě znovu postavit.

"Těžba by nepřinesla nic, o co by tady lidé stáli. Je to brutální industriální zásah do krajiny, který sem prostě nepatří. Důsledky těžby by pro Kašperské Hory byly fatální a letité. Představte si, že se celé podloží vyrabuje, takže se musí roky propadat. Zvedne se ruch, prašnost a všichni si musí uvědomit, že se vytěží tuny rudy, ve které je několik gramů zlata a vše ostatní je odpad," varuje Stíbal.

Před dopady varuje také ekologické Hnutí Duha. Namítá, že těžba by pohltila desítky hektarů krajiny nedaleko hradu Kašperk, vznikla by skládka pro namletou horninu, která by obsahovala i tuny arzenu.

"Průzkum je prvním krokem k těžbě. Důlní společnosti jej samozřejmě dělají jen a pouze kvůli ní. Dolování by poškodilo život místních lidí a proměnilo v pustinu desítky hektarů krajiny. Pokud by důlním společnostem dovolilo ministerstvo jít na ložiska zlata, nastane v postižených krajích nejspíš poprask. Pro srovnání: povstání proti těžbě břidlicového plynu by proti tomuto problému bylo přátelskou konverzací," říká programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký.

Štola Naděje u Kašperských Hor, kde se mělo těžit zlato.

Štola Naděje u Kašperských Hor, kde se mělo těžit zlato.

Ministerstvo životního prostředí nyní žádost společnosti posuzuje. Na stole má ještě další tři na těžbu jinde v Česku. Lidem do Kašperských Hor slibuje: "Vše posoudíme v souladu se zákony, surovinovou politikou a politikou životního prostředí." Jasný vzkaz ale zatím ministerstvo nedalo.

"Nyní vedeme správní řízení a až po něm vydáme finální rozhodnutí. Rozhodně neříkáme svévolně ano ani ne," řekl mluvčí ministerstva Matyáš Vitík.

Pokud však ministerstvo průzkumy povolí, odpor lidí bude skutečně mnohem silnější. Myslí si to například i František Hail, bývalý předseda občanského sdružení Šumava nad zlato, které už v devadesátých letech bojovalo proti obnovení dobývání zlata.

"Na stanovisku lidí se tady rozhodně nic nezměnilo, naopak všichni jsme tu závislí na turismu a přírodě. Těžba zlata by rozhodně cestovnímu ruchu neprospěla, jsme připraveni protestovat," podotkl Hail.



Nejčtenější

Putinův poradce připravil nejbohatší Rusy během dne o miliardy dolarů

Ilustrační snímek

Nejzámožnější Rusové ztratili v jednom jediném dni přes tři miliardy dolarů. Může za to návrh ekonomického poradce...

Uhýbejte vpravo. Pravidla pro průjezd sanitek se změní od října

Nový způsob řazení v jízdních pruzích při průjezdu policie, hasičů a záchranářů.

Řidiči v kolonách budou muset nově uvolnit vozům policie, hasičů a záchranářů prostor mezi levým a přiléhajícím jízdním...



Šinkansenem z Prahy do Ústí nad Labem po nové rychlotrati už za 27 minut

Rychlovlak AVE - Španělsko

Obyvatelé Ústí nad Labem zřejmě nepřijdou o zastávku vysokorychlostních vlaků spojujících Prahu s německými Drážďany....

Konec nočních nákupů, hlásí Tesco. Obchody v Česku zkrátí otevírací dobu

Obchodní dům Tesco. Logo.

Desítky tuzemských supermarketů britského řetězce Tesco zkrátí od září svou otevírací dobu. Místo půlnoci budou obchody...

Turecká krize se přelévá do Evropy, stahuje s sebou i českou korunu

Současný turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se prohlásil za vítěze...

Evropské akcie i euro zůstávají pod tlakem kvůli obavám z ekonomické krize v Turecku. Jednotná evropská měna během...

Další z rubriky

Pracovití Češi. Pětihodinovou pracovní dobu by ocenila sotva polovina

Společnost Witte Automotive přijme v Nejdku příští rok na jaře desítky nových

Pětihodinovou pracovní dobu by v rámci svého zaměstnání ocenilo 45 procent Čechů. To ji pasuje mezi nejžádanější z...

Šikova reforma komunistům přerostla přes hlavu, utnula ji sovětská okupace

Ředitel Ekonomického ústavu ČSAV Ota Šik na XIII. sjezdu KSČ v roce 1966. Za...

Československé hospodářství se v první polovině 60. let ocitlo ve stagnaci, či dokonce krizi. A komunistický režim...

Minimální mzda má odpovídat polovině průměrné mzdy, míní ministerstvo

Ministr vnitra Jan Hamáček a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová...

Minimální mzda v Česku by se mohla od roku 2020 zvyšovat tak, aby vždy od ledna odpovídala polovině průměrné mzdy z...

Najdete na iDNES.cz