Ve skutečnosti se v nich totiž vlastníci společností vůbec nemačkají, protože v nich fakticky nejsou. Část firem nahuštěných na jednu adresu ani nevykonává žádnou podnikatelskou činnost a jen čeká na to, aby si je někdo, kdo nechce trávit týdny zakládáním vlastní společnosti, za desítky tisíc korun koupil.
"Zahraniční partner mě oslovil, zda je nechci v Česku zastupovat. Jednali jsme spolu delší čas, ale pak to nabralo spád a musel jsem jednat rychle. Koupil jsem si proto hotovou firmu a během pár dní jsem mohl jejím jménem jednat. Jsem rád, že jsem to udělal, protože jinak bych mohl zakázku v řádu několika desítek milionů korun ztratit," říká Roman Nábělek, jednatel firmy Finutea, jež dodává zákazníkům finské sruby.
hromadné adresyV Česku je registrováno 2 336 336 firem. Z tohoto počtu jich 33 961 sídlí na adrese, kde je současně registrováno 100 a více firem, 37 104 sídlí na místě, kde je 50 až 99 firem, 196 932 má sídlo v budově, kde je 20 až 49 firem, a 383 491 společností sdílí adresu s 10 až 19 firmami. Rekordmanem je náměstí Republiky 30 v Plzni, kde je 951 firem. Podobně "dobrou" adresou je Bořivojova ulice č. 35 na Žižkově, která přilákala 931 firem. Z toho: 764 s.r.o., 96 org. složek a 36 akciovek. Osob v nich zapsaných je podle obchodního rejstříku 2 236, z toho 1 610 Čechů.
Zdroj: Creditinfo Czech Republic |
Podle Petry Janákové ze společnosti Smart Companies, která tyto takzvané ready-made společnosti sdružené na jednom místě nabízí, jsou dalšími typickými kupci prázdných firem například daňoví poradci či advokáti, kteří je potřebují pro své klienty, a také řemeslníci, kteří převádějí svou společnost do "eseróček" či "akciovek" proto, aby lépe ochránili svůj majetek.
"Když podnikají jako živnostníci, tak ručí celým svým majetkem, když jako s.r.o., tak jen do výše nesplaceného základního kapitálu, což je 200 tisíc korun," vysvětluje Janáková.
Virtuální kanceláře šetří peníze, zájem o ně roste
Dalším důvodem hromadění adres na jednom místě je i provoz takzvaných virtuálních kanceláří. Ty si někteří podnikatelé kupují proto, aby ušetřili za provoz vlastních prostor.
Fyzicky v nich nejsou, ale nechávají si za úplatu vyzvedávat poštu, přepojovat telefony, vyzvedávat vzkazy či zařizovat schůzky asistentkami.
Cena za takové služby se pohybuje od 500 do 6 000 korun měsíčně podle toho, na jakém místě business centrum stojí a jaké služby nabízí.
Zájem o služby business center, která tyto služby nabízejí, přitom za poslední rok vzrostl téměř o polovinu. Zatímco loni v prvním čtvrtletí nabízelo deset největších provozovatelů center zhruba 10 tisíc virtuálních kanceláří, pro roce to bylo už přes 15 tisíc.
| Jak rostl zájem o virtuální kanceláře | |||
| 1. Q. 2010 | 1. Q. 09 | Růst 2010/2009 (v %) | |
| Praha | 11 252 | 8 101 | 39,9 |
| Brno | 1 504 | 1 063 | 41,5 |
| Ostrava | 1 781 | 749 | 137,8 |
| Ostatní | 480 | 430 | 11,6 |
| Celkem | 15 017 | 10 343 | 45,2 |
| Zdroj: Office House | |||
"Zájem o naše kanceláře vyletěl vzhůru. Nahrála nám krize. Lidé se snaží šetřit a přišli na to, že zřízení virtuální kanceláře je vyjde levněji než pronájem vlastních prostor," říká David Vidomus ze společnosti Office House.
Pražák si na Moravě "neškrtne"
Podnikatelé stěhují své sídlo hlavně do Prahy a čekají, že to zvýší jejich prestiž a pomůže získat nové zakázky, na které by si jako podnikatelé z malých vesnic nemohli sáhnout. Řada z nich stěhuje své sídlo do hlavního města podle Vidomuse také proto, aby unikli závisti sousedů, očím konkurence a místním úřadům, které jsou v regionu mnohem aktivnější než v Praze. (viz Úřady nestíhají kontroly, v Praze přijdou jednou za sto let)
Vedle Prahy však roste zájem o umístění firem také v Ostravě či v Brně. Do těchto měst si nechávají zřídit sídla podnikatelé z okolních obcí, kteří také očekávají přísun nových zakázek a růst prestiže.
Na Moravu se však také stěhuje řada pražských firem. "Ten důvod je jasný. Pokud se například stavební firma bude snažit získat zakázku na Moravě, tak tam jako pražská firma nemá šanci. Prostě si neškrtne," shrnuje své zkušenosti provozovatel pražského business centra s několika stovkami adres, který nechtěl zveřejnit své jméno.
