Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tkáč: Chceme vydat eurodluhopisy až za 12 miliard

  14:00aktualizováno  14:00
Generální ředitel finanční skupiny J&T Patrik Tkáč plánuje přetvořit skupinu na velkou investiční banku. V rozhovoru pro MF DNES řekl, že zvažuje o vydání eurodluhopisů až za 12 miliard korun.

Patrik Tkáč vysvětluje, proč by se měli bankéři a byznysmeni setkávat s politiky. | foto:  Michal Šula, MAFRA

Jak bude konkrétně akcionářská struktura J&T nově vypadat?
Naše dvě rodinné firmy (oficiálními majiteli jsou otec Patrika Tkáče Jozef a Ivan Jakabovič, pozn. red.) budou nadále ovládat devadesátiprocentní balík akcií skupiny. Kvůli vstupu Dušana ale budeme muset udělat složitou akcionářskou smlouvu, která už bude myslet na všechny životní eventuality, ať už veselé či smutné. Dosud naše vztahy umožňovaly mít vše neoficiálně, rodinná firma je napsána na otce, byť se také cítím jako spolumajitel.

Jaké další změny chystáte?
Děláme velké změny v corporate governance (systém vedení a kontroly firmy, pozn. red.), protože bychom chtěli skupinu v blízké budoucnosti začít financovat přes eurobondy. To nás nutí dělat systémové změny, budeme obměňovat dozorčí radu, abychom do ní mohli přizvat nezávislé členy, a díváme se po vhodných kandidátech.

Také standardizujeme všechny procesy rizika či odměňování. Bereme eurobondy hodně jako imageovou záležitost. Vlastně to bude poprvé, kdy budeme muset detailně popsat své podnikání a vše, co s tím souvisí. Snad jsme většinu problémových věcí typu televize Z1 zavřeli, abychom je nemuseli složitě vysvětlovat.

Byl to i jeden z důvodů, proč jste Z1 zavřeli?
Po pravdě ne. Přes Vánoce jsme přemýšleli o tom, co je správné a co ne. A na úrovni vlastníků skupiny se zrodilo rozhodnutí televizi zavřít. Ale velmi nás to bolelo.

Za kolik by dluhopisy mohly být vydány?
Zvažujeme něco mezi 300 až 500 miliony eur (sedm až 12 miliard korun, pozn. red.) Uvažujeme, zda bude emise v Česku i na Slovensku, tedy v korunách i v eurech.

Patrik Tkáč (37)

Místopředseda představenstva finanční skupiny J&T Finance Group a neoficiálně podílník celé skupiny. Pětačtyřicet procent oficiálně vlastní jeho otec Jozef, druhých 45 procent Ivan Jakabovič a přibližně deset procent teď získal Dušan Palcr. Za loňský rok čeká čistý zisk skupiny J&T ve výši zhruba tří miliard korun. Tkáč je ženatý a má dceru. Mezi byznysmeny i veřejností proslul jako muž, který se nebojí ukázat své bohatství.

Co je důvodem? Chcete podstatně růst?
Chceme, aby J&T Finance Group byla taková vlajková loď v systému dluhopisového financování a standardizovaného řízení. Jinak řečeno, chceme tyto služby nabídnout klientům a také dalším firmám ve skupině, ale nejprve si je chceme detailně vyzkoušet na sobě. Možná částečně vyměníme směnky, které už dlouho vydáváme, za dluhopisové financování. Pro některé klienty je lepší nakoupit od nás volně obchodovatelný eurobond než směnku. Otvírá to příležitost pro investory z oblasti investičních či penzijních fondů. A naším dlouhodobým cílem je získat investiční rating.

Jak vysoký rating vaší skupiny byste si představoval?
Pro nás by byla obrovským úspěchem i nejnižší úroveň investičního ratingu. Ale to není otázka příštích dvou let, máme šanci se tam dostat tak za pět let. Byť jsme silný lokální hráč, v evropském měřítku bohužel nejsme tak velcí. Krize ukázala, že pro ratingové agentury je systémová velikost velmi důležitá, byť vám to nepoví na rovinu do očí.

Kam chcete v příštích letech J&T směrovat?
Chceme být lídrem na poli investicí, které jdou nad obyčejné vklady. Máme takový neskromný cíl být jako investiční banka Goldman Sachs, která ve všech kritériích splňuje to, jak si my představujeme naše podnikání do budoucna. Umíme být rychlí, pokud je nutné na nějakou investici sehnat peníze, za což si bereme úrok a zpravidla také nějaký podíl na zisku.

Tedy Goldman Sachs je váš vzor?
Nechci, aby to znělo nafoukaně, ale dělají byznys tak, jak si to představujeme.

Budete ve vaší J&T Bance i nadále lovit méně movité klienty? Předloni jste začali otevírat účty od půl milionu korun.
Ano, budeme to dále rozvíjet. I když máme takový vnitřní zvyk nazývat privátním bankovnictvím vklad větší než milion eur, chceme efektivně oslovovat i lidi, kteří mají majetek řádově nižší. Když se zeptáte mého strýce z Povážské Bystrice, kdo je bohatý, odpoví, že člověk s deseti tisíci eury. A má pravdu.

Dříve nás hodně štvalo, že jsme byli vnímáni jako banka stojící jen na vkladech státu, měst či velkých firem, takže to jsme chtěli změnit vklady od lidí a to se podařilo. Dohromady už nám od této skupiny přiteklo v Česku a na Slovensku více než 14 miliard korun. Chceme si v bance držet zhruba padesáti miliardovou bilanci. To je částka, při níž umíme udržet rodinnou atmosféru a zároveň mít dobrý přehled o rizikách a půjčkách.

Vaši klienti si občas stěžují, že jste je nalákali na účet, k němuž jste nabízeli pobyt v Tatrách, ale oni si ho teď nemohou zamluvit.
Je fakt, že kapacitu v Tatrách jsme trochu podcenili, ale je to taková daň za úspěch. Vždy to bylo myšleno tak, že dáme k dispozici jistou nadkapacitu v hotelech. Ale když už máme desetitisíce lidí, tak se najdou i nespokojení klienti. Přesto teď chceme pověst benefitů v Česku napravit a chystáme celý vějíř benefitů, které by k účtu šly čerpat. Například lístky na fotbalovou Spartu či večer v pražském Buddha baru. Díky záběru naší skupiny máme schopnost si pozornost klientů udržet lépe než běžné banky. Ale musíme s nimi více komunikovat.

Podíl v EPH prodat nechceme, Sparta je naše srdcovka

Na Energetickém a průmyslovém holdingu EPH se podílíte čtyřiceti procenty, stejně jako skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Jaké s ním máte plány? Uvažujete o prodeji podílu?
V žádném případě. Samozřejmě se k nám donášejí zprávy, že nás někdo spolkne. Naše vzájemné vztahy s PPF jsou velmi vyvážené, mluvím napřímo s panem Kellnerem a jeho týmem. Každý svazek smluv s EPH má půl metru a dá se říct, že je to i pro nás škola, jak se mají takové věci dělat. Je pravda, že hlavně PPF dává impulzy k tomu, aby EPH chodila do velkých obchodů a rostla nadnárodně. My bychom se možná spíše detailněji věnovali privatizaci na Slovensku, ale to jsou pro EPH už malé věci.

Máte ale nějaký scénář, kdyby došlo na vnitřní boj o EPH?
Existují technické instrumenty, které dávají všem stranám velkou pohodu vzájemného vztahu a klid na práci. Vždy na určitý čas dopředu. A samozřejmě se to týká také Dana Křetínského, který potřebuje klid a pro nějž je EPH vlastně všechno. Tedy kromě jeho mentální angažovanosti na Spartu (smích).

Takže by bylo hloupé, kdybychom bojovali uvnitř EPH o pozice a zároveň chtěli dělat velké akvizice. Energetika je stále jedna z nejstabilnější věcí na světě a do naší skupiny vnáší jistotu. Samozřejmě nejvíc peněz a nejrychleji bychom asi dostali případným prodejem EPH, ale co s tou hotovostí? Dáváme přednost stabilitě.

Zmínil jste Spartu. Jaké s klubem máte plány? V krizi jste s nadsázkou říkal, že buď zavřete televizi Z1, nebo Spartu.
Zavření Z1 nebyl projev krize, ale hlouposti mojí a Dušana. Měli jsme před krizí příliš velké očekávání na všeobecný růst a návratnost této investice. A Sparta je prostě naše srdcovka.

Ale stojí vás dost peněz.
Jenže Dan každý rok tvrdí, že tento rok už to bude vydělávat (smích). Musíte v životě něčemu věřit. Někdy nám sice prohra Sparty zkazí víkend, ale už ji máme všichni rádi, a navíc pro lidi je to mnohdy jediné opravdu viditelné aktivum J&T. Dává nám kontakt s lidmi, a proto se přece fotbalové kluby kupují. Dan fotbalem žije a motivuje ho to i k práci na jiných projektech, protože ví, že na klub musí vydělat jinde (smích). Myslím, že se ztráta klubu dá na naše poměry zvládnout.

Skupina J&T byla v minulosti hodně spojována s politiky, hlavně v době Topolánkovy vlády. Dá se říci, že toto období pro vás skončilo?
Když se to napíše do novin, tak to bude vypadat špatně. Ale já si myslím, že politici a bankéři či byznysmeni se mohou setkávat. Nestydím se za to, že to občas děláme, a vím, že nikdy nic ani morálně neporušujeme. Nikdy jsme žádného politika neupláceli, nikdy nám politici nic nedali. Jenže všechny důležité věci vznikají v tenké vrstvě lidí, která může být objektivně velká nějakých pět set či tisíc lidí.

A mezi ně politici patří, a proto by se s nimi měli setkávat i bankéři, aby měli informace a mohli důvěryhodně řídit svůj byznys. Mediální obraz je také úplně jiný v Česku a na Slovensku, což jsme si vyzkoušeli na loni pořádaném zimním pólu na Štrbském plese. Na Slovensku se zaměřily noviny na kontrast mezi chudými a bohatými, tady jste se zabývali vztahy mezi politiky a byznysmeny. Byť Dušanův kožich (Dušan Palcr se na akci předvedl v obřím luxusním kožichu, pozn. red.) mu vytvořil pověst, že neví, kde je sever (smích).

Po Tatrách uvažujeme o koupi alpského zimního střediska

Co chystáte v realitní branži? Bude stát například velký projekt Tower City Holešovice?
Zrovna nedávno jsme to měli na úvěrovém výboru. Je pravděpodobné, že do toho jako finanční partner nakonec půjdeme. Libeňskému ostrovu a Holešovicím věříme. Ale budeme jako banka dělat už spíše menší projekty.

Jakou investiční strategii máte v Tatra Mountain Resortu (TMR), který vlastní hotely a lanovky v Tatrách?
Je tam nejen naše srdce, ale už i byznys. Lidí v Tatrách přibývá adekvátně našim investicím. Nedávno jsme dokončili poradenství pro TMR při akvizici Tatralandie, největšího akvaparku na Slovensku. To bude dobrá synergie, protože potom můžete hosty v zimě přesouvat mezi horami a akvaparkem. Máme také mandát zastupovat TMR při privatizacích lanovek v Polsku, což je důležité, abychom propojili polskou a slovenskou stranu hor. A pevně věříme, že TMR jednou koupí nějaké středisko nejen v Česku, ale i v Alpách.

To myslíte vážně?
Je to trochu vize, ale nijak nereálná. Alpy jsou důležité hlavně pro prodej našich služeb v Rusku.

V Moskvě máte hotel s výhledem na Kreml. Co zamýšlíte s ním?
Patří do skupiny Best Hotel Properties a chystá se v něm miliardová rekonstrukce. Mohli bychom proto uvést akcie této firmy na moskevskou burzu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ředitel Hamé Martin Štrupl
Stát nemá co mluvit do marží a dvojí kvality, říká šéf Hamé

Výši přirážek a problém dvojí kvality má vyřešit trh a ne vláda, říká v rozhovoru pro iDNES.cz ředitel potravinářské firmy Hamé Martin Štrupl. Hlavním...  celý článek

Distribuční centrum pro e-shop Lidlu v Plzni.
E-shop Lidlu navštívilo 700 tisíc lidí, nejvíce kupovali oblečení a nářadí

E-shop Lidlu navštívilo první týden fungování 700 tisíc lidí. Kolik lidí koupilo zboží, ale firma neuvedla. Největší poptávka je po oblečení. Po Lidlu a Tesku...  celý článek

Závod Škoda Auto v Kvasinách začal s výrobou modernizovaného modelu Yeti...
Volkswagen se bojí Škody. Chce část výroby přesunout z Česka do Německa

Vedení a odbory německé automobilky Volkswagen chtějí, aby se část výroby divize Škoda přesunula do Německa a aby divize platila více peněz za sdílené...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.