Evropská komise, Evropská centrální banka a MMF budou mít v pondělí na toto téma telekonferenci. Urychlení 15 kroků si podle řeckých médií věřitelé stanovili jako podmínku pro uvolnění další tranše úvěru. Evropská komise uvedla, že mezinárodní partneři nevyžadují po Řecku nové škrty, ale jen plnění toho, na čem se strany již dohodly.
Zástupce MMF v Řecku Bob Traa na tiskové konferenci potvrdil, že Řecko musí postoupit s reformami, k nimž se zavázalo. Zlepšit je ale podle něj třeba i výběr daní. "Míč je na řecké straně. Zavádění (dohodnutých reforem) je naprosto zásadní," řekl. Ministr financí Evangelos Venizelos na stejné tiskové konferenci uvedl, že snížení výdajů bude v příštím roce prioritou.
Řecko musí začít s propouštěním státních zaměstnanců, snížit nebo zmrazit platy a penze ve státní správě, ale také například zvýšit daň z mazutu nebo zavřít ztrátové státní podniky. Věřitelé také požadují, aby vláda snížila výdaje na zdravotní péči a zrychlila privatizaci.
Všechna zmíněná opatření, která EU a MMF požadují, tvoří součást střednědobého plánu na snížení rozpočtového deficitu. Parlament s tímto plánem vyslovil souhlas už v červnu.
Nervozita ohledně vyhrocené situace v Řecku se opět odráží na akciových trzích. Pražská burza padá o více než dvě procenta a je nejníže od léta 2009. Dolů ji táhnou bankovní akcie a ČEZ.
"Všichni vědí, že Atény mají hotovost jen do začátku října, takže když nepřijdou peníze z MMF včas, otevřený bankrot Řecka bude realitou," komentoval situaci ekonom ČSOB Jan Čermák.
Řecko, které lavíruje nad propastí státního bankrotu, od loňska čerpá od mezinárodních partnerů pomoc, jejíž celková výše byla dohodnuta na 110 miliard eur. Vedle toho se v půlce července eurozóna dohodla na dalším balíku ve výši 109 miliard eur, ovšem ten je zatím schvalován členskými státy eurozóny.
