Nápad ministra dopravy Dana Ťoka by vliv na územní plán vychýlil z místní úrovně směrem do Prahy. Územní rozvojový plán, který ministerstvo v novele zákona o urychlení výstavby prosazuje, totiž bude pro krajské a obecní stavební úřady závazný a obcím tak značně omezí možnost z územních rezerv pro silnice či železnice ukusovat. A také by omezil prostor pro zdržovací taktiku.
Právě zkušenost s liknavým přístupem místních úředníků při zapracování projektů nových staveb do svých rozvojových plánů je podle ministerstva dopravy důvodem, proč úřad vznik nové plánovací kanceláře na celorepublikové úrovni prosazuje.
V důvodové zprávě argumentuje zejména marným čekáním, až jednotlivé kraje do svých rozvojových plánů promítnou projekty, které vláda schválila v dubnu 2015. Za více než tři roky tuto změnu reflektovaly pouze tři kraje.
„Některé kraje avizují, že promítnutí aktuální politiky územního rozvoje do zásad územního rozvoje lze očekávat až na přelomu let 2020 a 2021. Tato situace je dlouhodobě neudržitelná a komplikuje umisťování a povolování záměrů významných z pohledu nejen České republiky, ale i z pohledu Evropské unie,“ uvedlo ve zprávě ministerstvo.
Dvacet let zamrzlá dálnice
Nejznámějším případem dlouhodobě odkládané stavby je chystané dálniční spojení mezi Brnem a Vídní. Zatímco na rakouské straně už mohou řidiči využít dálniční spojení téměř k českým hranicím (k příhraniční vsi Poysbrunn) přes dva roky, v Česku se od roku 1996 nepostavil ani metr. Výstavbu dálnice označované jako D52 blokovala mezi roky 2012 a 2016 absence zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje. Nyní Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) předpokládá, že se chybějících 21 kilometrů podaří dostavět do deseti let.
Dopravní peklo na 12 let, resort dopravy plánuje 660 nových staveb |
Podle zástupců obcí by však centrální aparát prosazující vznik významných dopravních projektů vzniknout neměl. „Jde o duplicitní, zbytečně nákladný a ve vztahu k pořizování územně plánovací dokumentace kontraproduktivní počin vzhledem k povinnosti vyhodnocovat soulad s dalším národním dokumentem politika územního rozvoje,“ řekl MF DNES výkonný ředitel kanceláře Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal.
Zmiňovaná Politika územního rozvoje je však podle ministerstva bezzubým dokumentem, což dokazuje čekání na její promítnutí do rozvoje většiny krajů. Ani zařazení projektů do plánů nezaručuje stavbám dostatečnou ochranu.
„Byť je Politika územního rozvoje pro rozhodování v území taktéž závazná, míra její podrobnosti její závaznost prakticky znemožňuje,“ argumentuje ministerstvo. Nový celostátní plán bude zpracováván stejně podrobně jako krajské rozvojové plány, tedy v měřítku 1:100 000. V tomto měřítku už by bylo možné na jeho základě rozhodovat.
