Hosté konference, která se pořádala online, se shodli na tom, že krize představuje příležitost pro firmy a v praxi už výrazně urychluje jejich chuť inovovat, a to především směrem k digitálnímu byznysu.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza jako benefit, který by se měl udržet do budoucna, aby byl sektor obchodu silnější při jednání s politiky, zmínil mnohem větší ochotu ke komunikaci mezi firmami, jejichž zástupci by si jindy ani nepodali ruce.
Ale vzal si ještě jedno poučení: „Co si nepřipravíme sami, to nebude,“ opřel se do vlády. „Státní správa není schopná generovat smysluplné věci v různých programech pomoci. Jediné, co funguje, je pětadvacet tisíc pro živnostníky, protože to paní ministryně udělala s námi, s Hospodářskou komorou, Komorou daňových poradců, s lidmi s praxe,“ řekl.
Programy, které vymysleli ministerští úředníci od stolu, podle něj vůbec nefungují. Apeloval také na to, aby vláda nešířila paniku, protože potom si byznys dokáže sám snáze pomoci.
„V Covid úvěrech jde z pohledu těch nejpostiženějších sektorů jen o prázdné sliby, protože banky je opakovaně zamítají. Někdy argumentují tím, že sektory jako cestovní ruch, gastronomie či retail jsou příliš rizikové, někdy si najdou zástupné administrativní důvody,“ shrnul Prouza. Banky tak ve skutečnosti půjčují jen těm, kterým by půjčily i bez záruk státu a úvěry si tím jen zlevňují.
Pomalou či neefektivní vládní pomoc kritizuje mnoho firem a živnostníků. „Děláme Antivirus asi pro třicet klientů, celkem pět set zaměstnanců. Je to totálně zprasené, šestkrát se to změnilo. A nakonec z veřejných zdrojů víme, že třicet procent firem požádalo dobře, ale sedmdesát procent nezvládlo žádost ani vyplnit,“ řekl redakci iDNES.cz zkušený advokát, který si přál zůstat v anonymitě.
Prouza navíc varoval před důsledkem, který to může mít: „Když vidím, jak pomáhá Německo, Rakousko nebo Holandsko svým firmám, tak jednou z věcí, které hrozí, je to, že zahraniční firmy budou mít kapitál a likviditu, ale ty české budou totálně vykrvácené, takže se stanou snadným zdrojem akvizic ze zahraničí.“
Je logické, že současná krize bude příležitostí pro velké hráče s kapitálem k akvizicím společností. Na tom se shodlo hned několik diskutérů summitu.
„Kapitálově silné subjekty budou nakupovat. Tak to v krizi vždycky chodí. Dojde ke konsolidaci a fragmentaci trhu. Je to prospěšný proces,“ pronesl investor Jiří Hlavenka, který má podíl v řadě startupů včetně vyhledávače letenek Kiwi.com. „Nebylo by úplně dobré krvácet restrikcemi příliš dlouho a nechat se vykrvácet, aby nás koupilo zahraničí,“ souhlasil s Prouzou. Doporučuje, aby ti, kteří mají nyní likviditu, investovali do zdokonalení svých produktů a mohli tak posílit, zatímco konkurence bude oslabená.
Pandemie výrazně zrychluje přechod firem do digitálního světa. Situace nahrává především velkým e-shopům a zavedeným značkám, které se dostávají na dvoj- až trojnásobky obratů než v běžné době.
„Podle ambiciózních prognóz jsme očekávali, že hranici 20 procent obratu e-commerce na celkovém maloobchodu dosáhneme v roce 2024 až 2025. Realita se změnila. Na dvaceti procentech budeme už v příštím roce. Všichni se momentálně snaží urychlit nástup onlinu,“ popsal Lukáš Havlásek, ředitel společnosti Shopsys, která vytváří internetové obchody.
Také poradenská společnost The Boston Consulting Group očekává, že obchod se na online bude přesouvat závratným tempem. „Za pět měsíců, které běží, čekáme, že dojde k posunu, který by jinak trval pět let,“ řekla projektová manažerka Monika Černíková. Podle ní se chování zákazníků za krátkou chvíli hodně změnilo a velká část změn bude dlouhodobá.
