Zjistili to členové jedné z největších odborářských organizací ve Velké Británii Trades Union Congress (TUC). Porovnali tempa růstu obyčejných pracovníků a top manažerů. Zjistili, že oproti roku 2000 se platy šéfů sta největších firem obchodovaných na londýnské burze reálně více než zdvojnásobily.
Normální zaměstnanec si přitom přišel jen na 6 procentní nárůst platu, uvedla TUC.
Generálnímu tajemníkovi TUC Brendanu Barberovi se rozevírající se nůžky mezi běžnými a vrcholovými pracovníky nelíbí. "Může to rozdělovat společnost a poškozovat ekonomiku," sdělil Barber.
"Je čas nastolit celonárodní debatu ohledně platů a odměn pro topmanažery," dodal Barber.
Pro své názory má odborář dvoje vysvětlení. "Proč by to mělo obyčejné lidi trápit? Nejde zde o závist, vždyť často jim lidé jejich odměny přejí. Komu vadí, kolik vydělává například David Beckham?", vysvětluje Barber.
Podle něj je problém někde jinde než v závisti. "Prvním důvodem je, že ohromné platy vrcholných šéfů přikrmují inflaci, zejména na trhu s nemovitostmi. Za druhé, rostoucí ceny nemovitostí nakonec mohou vést k vyšším úrokům. Hypotéky se pak pro obyčejné lidi stanou nedostupnými," argumentuje Brendan Barber.
"Pak je tu ještě morální dimenze problému. Tito lidé jsou dost bohatí na to, aby se úplně odtrhli od zbytku společnosti. Neměli bychom se toho obávat? Jsou to jedinci, kteří mají velký vliv na celou ekonomiku i trh práce. Co se stane, pokud nezůstanou v nějakém kontaktu s obyčejnými lidmi?" říká odborář.
