Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Topolánek: EU takové krizi ještě nečelila a musí být jednotná

  10:11aktualizováno  18:39
Evropská unie ještě nečelila takové krizi jako nyní a musí postupovat jednotně. Na dnešní mimořádném summitu to řekl premiér Mirek Topolánek. Podle něj Evropa řeší hned několik závažných problémů najednou - kromě hospodářské krize EU začátkem roku čelila například i krizi energetické.

"Potřebujeme Evropu bez bariér. V jednotě je EU silnější," řekl Topolánek.

Mimořádný summit měl jediný cíl: najít společnou řeč v otázkách řešení finanční krize. Státníci se shodli na tom, že Unie musí zlepšit regulaci a dohled nad finančními trhy, podpořit zaměstnanost a budovat větší důvěru v unijní ekonomiku.

Někteří politici projevili obavu z rozdělení východní a západní Evropy. Maďarský premiér Ferenc Gyurcsány dokonce varoval před novou železnou oponou. "Neměli bychom dovolit, aby nová (železná opona) rozdělila Evropu," uvedl.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy prohlásil, že finanční krize ve střední a východní Evropě představuje riziko pro celou Evropskou unii. Příčinou je hlavně kolabující export a omezený příliv kapitálu.

"Je tu ekonomické riziko pro ně i pro nás, je tu politické riziko rozdělení Evropy," řekl Sarkozy. Podle něj nicméně už mezinárodní společenství přijalo kroky, které by měly krizi čelit.

Stejné obavy panují také v případě protekcionismu (ochranářství), které prý politici v EU ale zatím nezaznamenali.

Největší strašák: přehnané ochranářství

Svolání nedělního summitu přišlo jen krátce poté, co se Sarkozy vyslovil pro návrat výroby automobilů francouzských značek z Česka zpět do Francie. To pobouřilo značnou část evropských politiků a ekonomů. - čtěte Sarkozy chce výrobu aut vrátit z ČR zpět do Francie

Obavy z toho, že by některé státy mohly v rámci přijímání balíčků pomoci svým ekonomikám přistoupit k ochranářských krokům, se objevily v souvislosti s dalším plánem Francie.

Paříž slíbila půjčit automobilkám Renault a PSA Peugeot Citroën během pěti let šest miliard eur údajně výměnou za nepsaný příslib, že během trvání této půjčky nezavřou své francouzské závody. Evropská komise ale už v sobotu uvedla, že se tento plán vyhýbá protekcionistickým opatřením.

Topolánek, který vrcholnou schůzku EU řídil vůbec poprvé, protekcionismus v době hospodářské krize označil za hašení požáru benzinem.

Proti protekcionismu ostře vystoupily také země střední a východní Evropy na schůzce, která summitu předcházela. Ekonomové i politici se obávají, že hospodářský "nacionalismus" by krizi jen prodloužil.

Maďarsko: Chceme fond na pomoc střední a východní Evropě

Maďarsko přijelo na setkání vyzbrojeno smělým plánem. Země navrhla, aby vznikl fond, který by pomohl právě finančnímu sektoru zemí středoevropského a východoevropského regionu ve výši 160 až 190 miliard eur (až 5,48 bilionu Kč).

Maďaři ale nenašli na evropské půdě dostatečnou podporu. Země východní a střední Evropy včetně Česka plán odmítly.

Podle politiků je nutné řešit problémy jednotlivých zemí individuálně. "Nebylo by dobré vytvářet obraz, že celá střední a východní Evropa je na tom stejně," nechal se slyšet slovenský premiér Robert Fico.

Připomněl, že například některá zahraniční média berou střední a východní region jako jeden celek, což poškozuje jednotlivé země. Proti tomu se minulý týden ohradila i Česká národní banka - více čtěte zde

Na to upozorňují ekonomové i někteří politici, včetně těch českých. Hloubka krize se totiž liší stát od státu, z nichž některé nejsou ani v EU, jako například Ukrajina či Chorvatsko.

Topolánek ke speciální pomoci pro tento region nevidí důvod. Podle něj je třeba pomoci všem zemím unie, které to budou potřebovat.

Už dříve tento nápad odmítl ministr financí Miroslav Kalousek. "Česká republika není v situaci, kdy by potřebovala žádat o pomoc a o takové žádosti ani neuvažuje," sdělil. Zároveň uvedl, že protestuje proti tomu, aby existoval jednotný pohled na celý region. "Pozice jednotlivých států v regionu jsou rozdílné," upozornil.

Státům střední a východní Evropy se nicméně určité finanční pomoci dostane. Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Evropská investiční banka a Světová banka v minulých dnech odsouhlasily, že tamním bankám poskytnou zhruba 24,5 miliardy eur, tedy asi 686 miliard korun.

Autoři: , ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
Komise navrhuje nový daňový systém, reformu chce do roku 2022

Evropská komise ve středu nabídla členským zemím reformu daně z přidané hodnoty (DPH). Nový systém, který by měl být funkční od roku 2022, by měl ztížit daňové...  celý článek

Řetězce do kontejnerů vyhazují i potraviny, které jsou naprosto v pořádku.
Evropané nejvíc plýtvají zeleninou, ročně vyhodí jídlo za 143 miliard eur

Miliarda lidí na celém světě trpí nedostatkem jídla, přesto třetina potravin, které za rok lidstvo vyprodukuje, skončí v koši a posléze na skládkách. V...  celý článek

Peugeot 308 GT
Prodej nových vozů v Evropě v září klesl. Nejvíc se propadl Ford a PSA

Prodej nových osobních automobilů v Evropské unii a zemích Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), tedy v Norsku, Švýcarsku, na Islandu a v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.