Daňově méně výhodné než nyní budou některé úvěry, leasing či odměny v představenstvech a dozorčích radách.
Optické daně
"Snižování sazeb daně z příjmů je dobrá zpráva pro všechny podnikatele," říká například Roman Blažíček, generální ředitel firmy Lasselsberger. "Na druhou stranu je naše výroba energeticky náročná a nové ekologické daně nás velmi zatíží. Budeme muset zdražit," dodává v anketě MF DNES.
"Snížení daní vítám. Mám ale strach, co reforma udělá s kupní silou lidí, a hrůzu mám z cen energií. Reformu tak vnímám spíše s rozpaky," říká třeba majitel potravinářského kolosu Madeta Milan Teplý.
Hodnocení Blažíčka i Teplého reformu do značné míry charakterizuje. "Firmy na tom budou po reformě finančně víceméně jako teď. Daně se sice sníží z 24 na devatenáct procent, v řadě případů se ale zvýší základ daně. Takže snížení zátěže je spíše optické," uvedl David Borkovec z PricewaterhouseCoopers.
ČEZ se raduje
Fakt, že reforma vychází pro řadu podniků jako velká nula, výslovně zmiňuje i důvodová zpráva přilepená k reformnímu balíku zákonů. Jako jednoznačné plus manažeři vnímají snížení sazby daně z příjmu o pět procentních bodů.
Velkou úsporu firmám, manažerům a špičkovým specialistům přinese i zavedení stropu pro placení sociálního a zdravotního pojištění. Od zhruba osmdesáti tisíc měsíčně už se balík peněz posílaných státu na důchody a zdravotnictví nebude na rozdíl od současnosti zvyšovat, a lidem tak na účtech přibudou peníze.
"Já jsem tedy s reformou velmi spokojen. Vláda mi přidala dost peněz," uvedl s nadsázkou jeden z manažerů tuzemského elektrárenského kolosu ČEZ, proslulého už nyní nadprůměrnými výdělky.
Kdo čeká nepříjemnosti
Například při platu sto tisíc korun měsíčně se díky "zastropování" odvodů zvýší výplata zhruba o patnáct procent čistého, tedy o devět tisíc měsíčně. Na druhou stranu členové představenstev a dozorčích rad budou muset nově odvádět zdravotní pojištění ze svých odměn, což je připraví až o třináct procent.
Úlevou pro firmy například bude i osvobození od daní z dividend vyplácených dceřinými společnostmi mimo země Evropské unie, možnost odepisovat neprodané zásoby nebo si dát do nákladů podniku platbu za přechodné ubytování zaměstnanců.
Nepříjemnosti očekávají kvůli reformě hlavně developerské, realitní, factoringové či leasingové firmy. Nově se zpřísňují podmínky, za jakých si firmy mohou půjčovat peníze či odpisovat auta či stroje na leasing.
Zastropování úroků
Developeři, kteří hodně pracují s půjčkami při financování stavebních projektů, považují reformu za negativní "zásah" s dopadem do vyšších cen nemovitostí.
Podle nových pravidel musí například společnost, která si chce vzít bankovní půjčku ve výši šedesáti milionů korun, mít vlastní kapitál nejméně dvacet milionů, zatímco doposud jí stačilo deset milionů korun.
Další změnou, která s některými obchody zamává, je zastropování úrokových sazeb. Podle odhadů se úroková hranice bude pohybovat kolem sedmi procent. V obou případech mohou jinak firmy zapomenout na počítání úroků do nákladů.
"V současné době bývá úroková sazba často i vyšší. Myslím, že toto zpřísnění, včetně výše vlastního kapitálu, bude mít na některé firmy vážný dopad," potvrzuje Borkovec z PricewaterhouseCoopers.
Kdo staví, už počítá
Podle předsedkyně Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí Zdeňky Klapalové se kvůli reformě developerům prodraží financování staveb, a to se může promítnout do jejich cen. Stavitelé si na projekty půjčují velké peníze a vlastní kapitál mívají malý.
"Nynější pobídky developerů, aby si klienti zaplatili nemovitosti rychle do konce roku kvůli vyššímu DPH, jsou podle mě částečně vyvolané právě jejich obavou ze zdražení financí a nedostatku vlastního kapitálu," uvedl Jiří Pácal z Central Europe Holdingu.
Požadavky na vyšší vlastní kapitál zasáhl i factoringové firmy, které se živí tím, že podnikům profinancovávají pohledávky. Například Factoring KB, který patří Komerční bance, v minulých týdnech již navýšil svůj základní kapitál o 1,1 miliardy korun. "Tím je podle mého názoru problém vyřešen," konstatoval šéf firmy Milan Corjak.
Leasing sníží úsporu daní
O navýšení základního jmění, které vyvolal Topolánkův batoh změn, jela minulý týden do Vídně požádat své majitele i Jana Němečková, šéfka factoringové firmy Transfinance. "Potřebujeme půl miliardy," uvedla.
Ne právě příznivé změny přináší reforma leasingovým firmám. "I když reformu jako podnikatelé vítáme, jsou v ní prvky proti leasingu," říká šéf České leasingové a finanční asociace Vratislav Válek.
Podle nových zákonů už nebude pro firmy tak výhodné pořizovat si auta či stroje na leasing kvůli úspoře daní. Sjednotí se totiž doba leasingu a daňových odpisů.
Typickým příkladem je podnikatel, který si díky leasingu dává auto do nákladů tři roky. Při nákupu v lednu se mu to už prodlouží na let pět. "Prodloužení doby u leasingu nás může zasáhnout," říká majitel největší sítě autobazaru AAA Auto Anthony Denny s tím, že auta na leasing u jeho firmy představují jen pětinu prodejů.
Těžkou hlavu z reformy mají sázkařské firmy, kterým se bude nově zdaňovat manipulační poplatek u uzavíraných sázek. Dosud z něj nemusely platit nic. "Významně to zatíží naše hospodaření, odhadujeme to na víc než sedmdesát milionů korun ročně," říká Ivana Jarešová, výkonná šéfka Fortuny. Vsaďte se, co to může udělat s kurzy na sportovní utkání...