Porovnávání dnešní úrovně hrubého domácí produktu s úrovní v roce 1989 označil guvernér za nepříliš šťastné měřítko pro posouzení učiněného pokroku.
Právě pokles produktivity byl na počátku transformace byl obecným fenoménem. Místo přibližování se úrovni vyspělých zemí západní Evropy se tak může zdát, že transformující se ekonomiky dále a dále zaostávaly, zmínil.
Na radikální ekonomickou tranformaci však podle Tošovského nestačí pouze jedno měřítko v podobě HDP. Tošovský v této souvislosti poukázal na to, že například výroba elektrické energie je dnes na stejné úrovni jako v roce 1990, ale je mnohem šetrnější k životnímu prostředí.
Široce rozšířenou a velmi škodlivou chybou podle guvernéra bylo špatné pochopení toho, že systémové změny jako liberalizace cen a zahraničního obchodu či vytvoření tržních institucí "na papíře" vyžadují také nezbytné reformy.
To podle něj funguje ve vyspělých tržních ekonomikách, kde se formální i neformální normy tvoří desítky let.
"Vážnou chybou podle mě bylo zanedbání regulatorního rámce potřebného pro to, aby privatizovaná ekonomika hladce fungovala," zdůraznil.
Tošovský hovořil také o roli centrálních bank. Sice byly převzaty principy jejich nezávislosti z evropského práva, nicméně veřejností a především politiky ještě nebyly plně akceptovány, uvedl.
Jako příznak nevyspělosti transformačních zemí vidí Tošovský politické snahy dostat centrální banky pod kontrolu a jejich obviňování ze zpomalení ekonomického růstu.
